Otázka – Odpověď V.V. Pjakina 18.10.2021

2 years ago
6.44K

Fond konceptuálních technologií

uvádí

Knihu Valerije Viktoroviče Pjakina O světě křivých zrcadel I. a II.

si můžete objednat na: https://zakazanevzdelani.cz/

Dobrý den Valeriji Viktoroviči.

Dobrý den.

Zdravím naše vážené diváky,

posluchače a kolegy ve studiu.

Dnes je 18.10.2021.

Valeriji Viktoroviči neustále nám přicházejí otázky

ve stylu opět je car moudrý a zlí jsou jen ti bojaři.

Putin prý vše dělá pro blaho státu

a ti takzvaní bojaři neustále někde škodí.

Obzvláště to souvisí s tou svatbou/„korunovací“ Gošky Hohenzollernů v Petrohradu.

V minulém pořadu jste

na tuto otázku odpovídal.

No a v souvislosti s tím

tu mám otázku/komentář:

Valeriji Viktoroviči, tak gosudar nic nezmůže proti Golikové, Nabiullinové, Siluanovu, Muraškovi a Popové,

stejně jako pan "vrchní" velitel

nemůže za své generály?!

Nu, to je takový obvyklý názor obyčejného člověka, který se nevyzná v řízení.

Já ve všech pořadech

Otázka-Odpověď mluvím o tom,

že Putin metody proti nim má

a dostatečně efektivně je umí uplatňovat.

Abyste porozuměli tomu, o čem je řeč, a zjistili,

zda člověk něco ví o řízení nebo ne,

stačí mu položit otázku, jak chápe pořekadlo, že moc korumpuje a absolutní moc korumpuje absolutně.

Pokud s tím ten člověk souhlasí,

tak je to stejné, jako by dosud věřil,

že Mrazík je tím hlavním kouzelníkem,

že jakoukoliv oblíbenou hračku,

kterou si toužil koupit, tedy přesněji dostat a poprosil o ni rodiče,

mu oni sehnat nedokázali a zařídil

to až Mrazík, proto je tak kouzelný.

Protože hloupější výrok, než je tento,

je těžké si vymyslet.

Kdo s ním souhlasí, jen prokazuje,

jak vůbec nerozumí procesům řízení.

Tak především můžeme prokázat,

že to je hloupost, na základě světových dějin.

Podíváme-li se na vedoucí představitele některých států,

tak uvidíme, že jedni tu moc, kterou disponovali…

Vezměme například cary

Ruského impéria.

Třeba pro cara Alexandra I. to byl

jen způsob, jak se sebeprezentovat.

A potom skutečně platí, že moc korumpuje.

Zatímco Mikuláš I. už byl dříč, který pracoval pro blaho státu a dělal pro to vše, co jen dokázal.

Takže tam už to neplatí.

A můžeme uvést příklady i těch takzvaně

demokraticky zvolených prezidentů, lídrů a tak dále.

To znamená, že moc jedny korumpuje

a jiné ne. Takže to neplatí.

A potom, co to vlastně je,

ta absolutní moc?

Absolutní moc už z podstaty věci

prostě nemůže existovat.

Každý člověk, který se někdy zamyslel

nad tím, jak se pustit do něčeho vlastního…

Všichni ti podnikatelé vykládají: „Já se nechci nikomu podřizovat, poslouchat něčí nařízení.

Já chci mít svůj vlastní podnik, tam budu o všem rozhodovat sám jako Bůh a šéf v jedné osobě, jak se říká.

A tak ten člověk založí takový podnik.

A zdálo by se, že je v něm

ten Bůh i šéf, jenže zaprvé,

jeho vztah se zaměstnanci

je regulován právní úpravou státu.

A v případě, že ji nedodržuje, mu vždy hrozí, že za to bude potrestán.

Ale to hlavní, je opravdu tak nezávislý

v řízení svého podniku?

Cožpak není závislý na vnějším prostředí?

Nepodřizuje se různým kontrolním orgánům?

Pracuje v rámci určitého zákonodárství a i když

ho třeba nedodržuje, ví, že za to může být potrestán.

A navíc není nijak zajištěn

proti osobnostnímu faktoru.

Jeden kontrolor svou práci

dělá tak a jiný onak.

S jedním je možné se domluvit věcně

a tomu druhému je nutné jen přitakávat,

protože pohádáte-li se s ním, bude to průšvih,

může váš podnik nechat zavřít.

A tohle všechno má široký dopad…

Ten, kdo řídí kolektiv, bude vždy závislý na těch, kteří pod ním pracují.

Lidé vždy při výkonu svých pracovních

povinností mohou vytvořit takové podmínky,

že podnikatel, který nebere ohledy

na své podřízené, prostě zkrachuje.

Zdálo by se, že vše dělají, jak mají,

ale přesto se nic nedaří.

Jedny vyžene, jiné přijme a stejně se dál nic nedaří. Všechno jde od deseti k pěti.

Protože všichni tak či onak…

Dospělí lidé pracující v kolektivu vždy vědí, že existují různá spiknutí.

Rozhodne se třeba,

že se udělá tohle a tamto.

Pokud šéf vydá nějaký příkaz, který je v souladu

s přáním kolektivu, tak je plněn ochotně.

Jedná-li se o obyčejnou rutinu,

tak se vše více méně provádí.

Ale pokud se má udělat něco,

co se pracovnímu kolektivu nelíbí,

tak to vždy narazí na určitý odpor.

A čím výše vystoupáte po hierarchii,

tím více se v řízení projeví zformované klanově-korporativní skupiny,

v různých odvětvích činnosti,

nadřazené činnosti.

Takže mluvit o tom, že prezident, či někdo podobný, disponuje absolutní mocí, je absolutní hloupost.

Nyní jsme jasně viděli na příkladu USA…

Dříve jsme poukazovali na to, že tohle tomu přece neodpovídá, tamto tomu neodpovídá.

Ale teď je to vidět na příkladu USA.

Viděli jsme jak určité

klanově-korporativní skupiny,

které byly v opozici k prezidentovi USA Trumpovi, svou činností způsobily,

že Trump nebyl jako prezident

akceschopný.

Byl neustále nucen propouštět lidi, ale ti noví,

které nabíral, ho zas a znovu podráželi, ve všem.

A vyvrcholilo to tím, že se ho tyto

klanově-korporativní skupiny zbavily.

To jsme přece viděli.

Takže každý vedoucí představitel

státu je silně závislý na tom,

jakým způsobem jsou

zformovány řídící špičky státu.

Viděli jsme to na příkladů carů.

Jedni řídili samovládně, byli to lídři a dokázali průběžně okamžitě udusit jakékoliv spiknutí proti sobě.

Jiní se báli spiknutí a manévrovali,

třetí se prostě vydali napospas klanu…

Teď nám třeba tvrdí, jak se Zelenskij vypořádal s těmi či oněmi.

On se s nikým nevypořádal,

sám je jen ubohý maňásek.

Jakmile byl zvolen prezidentem, tak odjel ze státu, aby se tam nemotal pod nohama,

aby bylo všem jasné,

že Zelenskij nic řídit nebude.

A řízení nastavila ta klanově-korporativní skupina,

která ho tam dosadila a stojí za jeho zády.

Je mu vytvářen jen image jakéhosi tvrdého šéfa,

který ale vůbec ničeho není schopen.

Natáčí si videjka, šklebí se na kameru,

ale jinak je absolutně neakceschopný.

Zcela se vydal do rukou klanu, který s ním může kdykoliv zatočit, vydat ho davu k roztrhání.

Takže ta otázka akceschopnosti

každého člověka je závislá na tom,

jak on sám zná a rozumí procesům řízení, a to včetně procesů státního a nadnárodního řízení.

A pokud porovnáváme… Říkají, Stalin za stejnou dobu dosáhl toho a toho.

Sovětský svaz za stejnou dobu dosáhl toho a toho

a Putin není schopný ani vykopnout Čubajse!

Který těch peněz prošustroval víc,

než bylo zapotřebí na industrializaci státu

a nedosáhl žádného pozitivního efektu, zatímco

negativních dopadů mělo jeho působení celou řadu.

Jenže porovnávat Putina

se Stalinem není možné.

Neboť ať si o tom myslíte, co chcete, tak Putin

se nachází v daleko složitějších podmínkách než Stalin.

Jak to bylo za Stalina?

Proběhla revoluce, díky které se okamžitě spustily sociální výtahy pro všechny schopné lidi.

Byla tu státní ideologie zajišťující

fungování těchto sociálních výtahů.

A i když proti Stalinovi bojovali a rozpoutali ty takzvané „stalinské“ represe,

tak Stalin je dokázal otočit proti těm, kteří je sami zorganizovali a oni v nich potom zahynuli.

Stalin měl k dispozici státní ideologii,

na jejímž základě bylo možné prohlásit:

„Ty pracuješ pro stát, proto se tomu státu také musíš zodpovídat!

Pokud tomu státu škodíš,

tak si to zodpovíš!“

A jaké je to teď?

My nemáme státní ideologii.

Nemáme!

A jak je to s trestními paragrafy

zpronevěry/rozkrádání?

Rogozin měl na starosti stavbu

kosmodromu Vostočnyj

a vynaložil na ten kosmodrom více než tři plánované rozpočty a nic.

Byl za to nějak potrestán?

On stále jen proklíná SSSR, no to tedy promiňte, ale kdo jako první letěl do vesmíru?

SSSR! On žije ze sovětského dědictví

a Sovětský svaz proklíná.

Odevšad odstraňuje nápis SSSR!

Stydí se za to před svými páníčky.

A já opakuji, že Stalin měl možnost opírat se nejen o lidi a státní ideologii,

ale také o státní aparát,

který mohl...

Celý stát navíc mohl fungovat

v režimu autarkie/soběstačnosti.

A díky uplatňování nadnárodní politiky navíc dokázal získávat zdroje pro pozvedání svého státu.

Využil například tu situaci, že SSSR

se měl stát státem, odkud se rozhoří požár světové revoluce.

Díky tomu se mu povedlo angažovat síly

ze Západu k provedení industrializace státu,

a přesto tu revoluci nikam nešířil.

Vyhrál ve Velké vlastenecké válce.

Mimochodem, ta nenávist k bolševikům se zakládá na jedné jediné věci,

že stát v roce 1917 zachránili, vybudovali superstát, supervelmoc číslo jedna ve světě.

Vyhráli nad Hitlerem.

A my doposud žijeme

ze stalinského dědictví.

Ať si kdo chce, říká co chce, bez stalinského dědictví,

bez té epochy bolševiků, by tu Rusko už dávno nebylo!

A právě proto ti všichni bolševiky tak nenávidí,

výslovně bolševiky za to, že Rusko doposud existuje.

Jinak to být nemůže.

Když někdo začne vystupovat

z protibolševických pozic,

tak tím přímo prohlašuje, že jeho cílem je zlikvidovat Rusko.

Když říká: „Já nejsem žádný bolševik!“

tak tím dává najevo, že je hitlerovec!

A náš stát chce zlikvidovat!

Komu sloužili bělogvardějci?

Churchill to napsal zcela přímo!

Že byli jen nástrojem k zotročení Ruska.

Byla to krutá doba, tvrdá doba, Rusko bylo sevřeno v kruhu válečných front.

I když občanská válka skončila, i ta intervence,

tak jsme stále byli sevřeni v kruhu front.

Vždyť se podívejte, jak dlouho existovala

v SSSR ta Dálněvýchodní fronta,

od třicátých let až do porážky

militaristického Japonska.

A jak je to za Putina?

Putin je teď v daleko složitější situaci.

On nemá možnost spustit sociální výtahy.

Ta kádrová základna, kterou začali formovat už za Chruščovské „břečky“ (tání),

a potom dále upevňovali za Brežněnovy stagnace

a plně zformovali v době Jelcina,

tak veškerá tato kádrová základna

je nyní naší okupační administrativou.

Oni jsou všichni intelektuálně,

morálně a mravně zaměřeni tam!

Oni nevnímají Rusko jako stát,

který by měl existovat.

Pro ně je Rusko jen surovinovým

přívěškem jejich páníčků na Západě.

A aby tohle všechno zajistili, bylo v Rusku v devadesátkách zavedeno přímé strukturní vnější řízení.

Putin o tom mluvil.

Kolik jen pracovníků Státního departmentu USA pracovalo na úřadě u Čubajse?

Kde rozhodovali o tom,

kdo se stane jakým oligarchou.

Kdo jim jak dokáže posloužit a jaký kousek mu tedy bude vyčleněn z toho, co bylo získáno všelidovou prací.

Takže veškerou naši ekonomiku pevně navázali na řízení ze Západu.

To neznamená jen převzít řízení centrální banky, a ani to se nepovedlo.

Dnes, ve věku informačních technologií, je možné prakticky jakoukoliv výrobu odpojit ze zahraničí.

Rusko, řízení Ruska je tam vyvedeno prostřednictvím ekonomiky.

A ať už Brzezinski tento výrok pronesl či ne:

„Vaše elita má všechny peníze tady u nás na Západě,

tak už se rozhodněte,

zda je to elita vaše či naše!

Ona slouží nám, její rodiny žijí u nás, peníze si

ukládají u nás a Rusko řídí tak, jak my jim nařídíme!“

Vždyť se podívejte,

jak velký probíhá nátlak.

Abychom dokázali provést nějakou otočku,

abychom realizovali alespoň něco…

Teď proběhl ten energetický týden, že?

Putin tam mluvil o mnoha věcech.

My jsme se vždy napřed dohodli tam, získali jejich souhlas, a potom to teprve realizovali.

A když se Západ ocitl… Vždyť proč souhlasili s tím,

že tu můžeme vyvíjet naše typy zbraní?

Protože si mysleli, že to Rusko nedokáže.

Naše mozky přece vyvezli k sobě, stát byl v rozkladu,

řízení našeho státu měli ve svých rukou,

tak jak vysoce kvalitní muselo být to řízení,

aby se to tu všechno zrealizovalo!

Putin uplatňováním globální politiky nutí podpindosnické klany uvnitř našeho státu pracovat pro zájmy státu.

Oni to dělat nechtějí! A sní jen o jednom,

o předání řízení našeho státu opět cizincům.

Chtějí se před nimi plazit po břiše

a lízat jim zadek.

Ta svatba Gošky Hohenzollernů to opět zcela názorně předvedla! Zcela názorně!

A to i těch takzvaných „vlastenců“!

Oni Rusko nenávidí a sní o tom,

aby tu bylo zahraniční okupační řízení.

A v těchto podmínkách musí pracovat Putin.

Putin stále ještě nemůže mnohé

úředníky jmenovat v zájmu státu.

Nemůže se zbavit například

Nabiullinové ani Siluanova.

Nikoho z nich, protože jsou dosazováni vnějším řízením! Nenechte se mýlit!

Ta práce o státu byla přece sepsána speciálně pro tento řídící manévr, aby bylo jasné,

v jakém stavu je náš stát,

že si jen kousek po kousku vydobýváme svou suverenitu. Pořád máme koloniální vlajku!

Kterou Hohenzollernům, přívržencům Hohenzollerna daroval Hitler.

To proto s ní tolik nadělají.

A v našem erbu je založena

ta dvojhlavá schizofrenie!

Dům vnitřně rozdělený nemůže

obstát (Matouš, 12:25).

Tohle je historický fakt, který se proměnil

ve vtip, jak se car ptal námořníka:

„Co je dvojhlavý orel?“

„Zrůda, Vaše Veličenstvo!“

Je to zrůda!

A podívejte se, jak byl ucelený a jaký globální dosah měl erb SSSR!

Jakou ucelenost, konceptuální moc

znázorňovala vlajka SSSR!

Proto teď, když dochází k různým událostem,

tak ty se přece nedějí ve vzduchoprázdnu.

Cožpak máme vlastní internet?

A co když nám ho odpojí?

Jak potom bude fungovat

celá naše ekonomika?

Musíme to tedy zařídit tak,

aby nám internet neodpojili.

Vždyť veškerá naše elita se brání vytvoření

suverénního internetu! Veškerá elita se tomu brání!

Neboť: „Páníček bude nespokojený a potrestá mne! A já sám to nechci!

Protože potom by nějaký ruský Váňa mohl chtít řídit svůj stát

a já bych mohl přijít o své elitářské postavení zajišťované páníčkem!“

A ty metody proti každému z nich existují.

Ale to neznamená, že to funguje

okamžitě, ráz na ráz.

Řízení je velice složitý proces.

A Putin řeší vnitřní úkoly prostřednictvím uplatňování globální politiky.

Jsou ve světě problémy? Jsou!

A čím více je těch problémů, tím více se svět stává závislejším na Putinovi,

a tím více všichni zahraniční páníčkové naší „elitky“, orientované tam,

budou všechny ty podpindosníky

házet přes palubu jednoho za druhým.

Protože potřebují vyřešit své problémy a ta "elita" je jen toaletním papírem, který nikdo nepotřebuje.

Navíc není akceschopná. Je určena jen

k jednomu, k prosazování páníčkovy politiky.

Ale když sám páníček chce přežít a uvědomuje si,

že krachne-li to v Rusku, znamená to i jejich konec,

tak raději kývne Putinovi a dohodne se s ním. Což se také děje.

To proto může Putin pozvedávat stát,

ale on chápe a rozumí globální politice.

Ví, co je to konceptuální moc.

A pokud na tyto věci neberete ohled, tak to skutečně vypadá, že se nedá nic dělat.

Potom si můžete myslet, že Estonsko je státem, Ukrajina že je státem a Rusko že je státem.

To je tedy srovnání.

Nikdy neexistoval žádný stát jako Estonsko nebo Ukrajina a nikdy nebude.

Ani teď neexistují.

Přečtěte si tu práci o státu.

A ve druhé otázce vás Valeriji Viktoroviči prosí okomentovat poslední návštěvu Nulandové v Moskvě,

je k tomu velmi mnoho otázek.

Proběhla návštěva Nulandové v Moskvě

a co na to naši polithňupové?

Popsali tu návštěvu tak,

jak proběhla?

Před našima očima probíhá politický manévr

na úrovni globálního významu.

Odhalil někdo ten význam? Pochopil vůbec někdo podstatu té návštěvy?

A vždyť ta návštěva, teď si o tom povíme, má přímý vztah

k té první otázce o kádrovém stavu ruského státu.

Takže k té návštěvě Nulandové.

Každá návštěva jakéhokoliv státního činitele,

ba dokonce i nějakého toho podnikatele,

který někam pracovně jede,

musí být připravena.

Jen tak se nic neděje.

Každý, kdo jede na nějaká jednání,

tam jede s nějakými svými návrhy,

ukázat sílu své pozice

a dosáhnout svých cílů.

Přijela Nulandová, promluvila si a co?

„Provedli jsme inventarizaci našich vztahů.“

To je mimochodem dost závažné

prohlášení v rámci tohoto kontextu.

A co znamená: "Přijela Nulandová

a my si promluvili."

Nulandová byla v černém seznamu,

v sankčním, takže sem měla zakázaný vstup, ale my jsme ji z něj vyjmuli.

Říkají nám, že jsme jí to

umožnili jako něco za něco.

Jak prohlásila Marie Zacharova u Solovjova,

my jsme vyškrtli jen Nulandovou

a oni výměnou vyškrtli ze sankčních

seznamů hned několik lidí.

Tohle Zacharovové prohlášení okamžitě převzala všechna západní média, všechna.

Prý několik lidí, prohlásila představitelka ministerstva zahraničí.

Lidé se samozřejmě okamžitě začali zajímat,

koho z těch seznamů vyškrtli?

Dívají se a všichni tam zůstali.

Nulandová tedy přijela a ta otázka, koho

ze sankčního seznamu vyškrtli, zůstala otevřená.

A potom se po jednání ukázalo, že jednomu diplomatovi dali vízum do USA.

Ten ale v tom sankčním seznamu nebyl.

On jen prostě jako mnoho dalších diplomatů, kterých je opravdu hodně,

neboť USA nám vyhlásili

diplomatickou vízovou válku...

Vyhošťují diplomaty, nevydávají jim víza.

Tak prý se rozhodli, že mu ho vydají.

Ale to přece nebyl člověk, proti kterému byly přijaty personální sankce za uplatňování státní politiky.

On v těch seznamech přece nebyl.

To už je něco úplně jiného.

Takže už zde pozorujeme slabost naší vyjednávací pozice. A jak se na to připravovali?

Připravili se velice důkladně. Zaprvé, v Rusku proběhla ta svatba Gošky Hohenzollernů.

Tato událost předvedla, jak moc silní jsou vlasovci

v řízení státu a v ruských ozbrojených silách.

Takže Vika Nulandová přijela a řekla:

„Vy si myslíte, že to vy řídíte svůj stát?

Jen se podívejte, kdo se po břiše plazil před Goškou Hohenzollernů.

Nařídili jsme, aby tam byla čestná stráž, tak tam také byla! Kdo to zařídil? Potrestali jste je?

To jsou všechno naši lidé.

Takže pokud chcete mluvit o nějakých zájmech té vaší Rašky,

tak mějte na paměti, že tito vlasovci

vás zradí a na náš pokyn utopí Rusko v krvi.“

To je vnitřní aspekt, vnitřní test.

A na jakém pozadí došlo k té návštěvě?

V Evropě zuří energetická krize,

ze které obviňují Rusko.

Rusko za ni může a hotovo!

Co na tom, že plní své smluvní závazky?

Když ze Státního departamentu přikážou, aby své dodávky navýšilo, tak je povinno je zvýšit.

Celá Evropa s tím souhlasí: „Rusko, koukej nám sem dodat ten plyn! Jsi povinno!“

Tohle je sladěný postoj všech západních států zaměřený proti Rusku.

Vy si myslíte, že se za vás postaví?

Vy jim posíláte peníze a všechno ostatní, chcete jim sloužit a oni vás roztrhají, jsou všichni proti vám.

„Vy jste Rusko a jste povinni,

jednoduše povinni!

Goška Hohenzollernů měl svatbu a jen se podívejte, kolik lidí je s námi zajedno,

že Rusko musí být surovinovým přívěškem Západu,

že je Rusko povinno plnit všechny příkazy Západu.

Vy si dál můžete myslet, že Rusko je suverénní stát!“

Jen se podívejte, jak vypadá to celkové pozadí.

Za jakých podmínek…

Dále, došlo na jednání.

Co tomu předcházelo?

Japonský premiér Kišida prohlásil: „Japonská suverenita se vztahuje i na Kurily

a my jsme připraveni i k silovým akcím.“

A my přece víme, že žádný

japonský stát neexistuje,

že tu je jen okupovaný stát Japonsko, že tam všechno řídí americká okupační správa.

Takže to prohlášení japonského premiéra jinými slovy znamená, že USA jsou připraveny použít šestou prioritu.

A že v té válce shoří Japonsko?

To jim stejně vždy bylo ukradené.

„A vy jste připraveni jít do takové války?

My je poštveme proti vám, a potom budeme podporovat Japonsko a ne vás.“

Jen se podívejte, jaký je to zkoordinovaný postoj: „Vy jste vším povinni a hotovo!“

Jiný postoj není: „S vámi se nikdo

nehodlá o ničem dohadovat.

Vy můžete i za to, že já cítím hlad.

Vy jste Rusko a vaše zdroje

musí patřit nám!

Protože vy jste tu zcela náhodou,

stejně jako tenkrát ti indiáni,

kteří osídlili území Severní Ameriky.“

Oni tam přišli a řekli: „Jakým právem ti indiáni sedí na našem bohatství?

Ta zem patří nám! To bohatství patří nám!“ A všechny indiány vyhubili.

Ta samá rukavice byla prostřednictvím

té energetické krize hozena i nám.

Naplno, přímým textem! Celou dobu prohlašují jedno a to samé.

„Vy Rusové nemáte právo na existenci, protože vaše bohatství patří nám bez ohledu na to, že tu žijete.

A ještě byste chtěli rovnoprávné vztahy?!

Kdo si myslíte, že jste? Vždyť jste jen Rusové!“

Každý ten dobyvatel, který k nám přišel, a obzvláště Hitler…

Vždyť si to vezměte, nikde jinde Hitler v takovém

rozsahu nelikvidoval civilisty, jako se to dělo u nás.

U nás zlikvidovali 20 miliónů civilistů,

čistě jen civilního obyvatelstva!

Pálili všechny vesnice i s jejich obyvateli, za živa je upalovali.

Všemi možnými způsoby ty civilisty zabíjeli,

snažili se pozabíjet co nejvíc Rusů!

A když se rozhořela ta energetická krize, tak jsme to opět uslyšeli,

znovu jsme to všechno uslyšeli,

že nemáme právo na existenci!

Že my jsme vším povinni!

No a Vika nám ukazuje:

„Tohle vše je naše (pátá) kolona,

ti všichni, co byli na svatbě u Hohenzollernů, to jsou všechno naši!

A ještě tam byli i další,

kteří jsou také naši.

Tak to mějte na paměti! Když je všechny dáme dohromady, co proti nim zmůžete!“

A jak to dopadlo?

Victoria Nulandová přišla na oficiální jednání. A co měla na sobě?

To snad jen tak zaběhla k sousedce: „Dej mi prosím trochu soli, nebo ten boršč nedovařím, došla mi sůl!“

Co si to dovoluje?

Ona úplně porušila protokol!

A obzvláště se to týká bot.

Jestliže nad tím ostatním se ještě dá přimhouřit oko,

tak na ty barevné kotníkové boty neměla právo.

Ona tím dala najevo:

„Já jsem sem přišla jako vaše paní!

Vy jste nuly! Vy jste nuly a jste povinni mne vyslechnout a udělat to, co vám řeknu!“

Ten postoj byl jasně daný a aby nebyl,

oni se na to dobře připravili.

Já jsem to všechno nevyjmenoval, to spektrum přípravných prací bylo velice široké.

Udělali toho hodně.

Takže přišla, promluvili si,

a jak to shrnula při odchodu?

Prý inventarizace vztahů.

A na odchodu: „Nu ano, my tedy řekneme, že jsme toho člověka vyškrtli ze sankčního seznamu a dáme mu vízum.“

Aby to nějak zamázli.

A dále toho bylo více.

Co bylo dál?

V Kyjevě chtěl soud od Medvědčuka kauci

ve výši asi miliardy hřiven, aby ho pustili.

A co se stalo? Zrušili tu miliardu, hned mu předložili nové obvinění a zůstal v domácím vězení.

To znamená, že to sevření poněkud zesláblo,

a proč? Je třeba ukázat, že jako…

Medvědčuk nezastupuje zájmy ruského obyvatelstva, nezastupuje, je to obyčejný šejdíř,

který když zradil Putina, tak se potom ještě divil: „Snad se neurazil?

Taková podlost je v rámci ukrajinské kultury běžná, tak co má?“

A dosud to ten Medvědčuk nepochopil, že podlostí nelze dosáhnout pravověrných věcí.

On je „ochráncem“ ruského obyvatelstva jen proto,

že mu to přináší určité politické dividendy,

které mu umožňují zůstat ve hře.

A jak umí řídit, je jasné.

Už jsem mluvil i o Šarijovi.

Vždyť si to vezměte,

co to musíte být za debila,

v přímém smyslu toho slova, abyste ve volbách podpořili toho, kdo vám to po nich spočítá?

Takto absolutně nechápat procesy řízení!

Cožpak můžete takového člověka…

Zelenskij je nýmand, ale cožpak můžete brát

Medvědčuka poté, co Zelenského podporoval?

A není důležité, jaké byly klanově-korporativní dohody,

když už jsi se pustil do této závažné hry,

tak ji také musíš se vší vážností hrát, aniž by tě to poškodilo.

A tys ji sehrál tak, že jsi dokonce ani své vlastní zájmy ochránit nedokázal.

Jak je potom možné svěřit ti řízení státu?

Chápeš vůbec něco v řízení?

Dosadili tě do funkce oligarchy a ty si teď myslíš,

že máš na víc, žes chytil štěstí za pačesy.

A dále to bylo ještě zajímavější.

K čemu došlo na demarkační čáře banditské Ukrajiny a Luhanské a Doněcké republiky?

V daném případě Luhanské republiky.

Byl unesen představitel Společného centra pro koordinaci a kontrolu.

Chápete to? To znamená,

že Ukrajina porušila své závazky.

Ta kyjevská banda, která se zaručila… To je něco jako vyjednávač, kterému nelze zkřivit ani vlásek.

Jsou tam přece představitelé té ozbrojené ukrajinské sebranky i představitelé armády LLR a DLR.

Když jste se jednou dohodli, že jsou

nedotknutelní, tak jsou nedotknutelní.

Nesmíte je unášet.

A k tomu únosu došlo okamžitě po odjezdu Nulandové

z Moskvy. O čem to vypovídá? Ten únos?

Myslíte, že by na Ukrajině bez pokynu

z USA něco podnikli sami? Ne!

Ona odjela s prázdnou, nedokázala prosadit

svou pozici, a proto bylo nutné oslabit stát.

A jak to uděláte? Je nutné využít tu elitu, kterou mají pod kontrolou Spojené státy,

aby diskreditovala veškerou

státní činnost Ruska.

Proto byl dán pokyn, aby byl ten člověk unesen a bylo to provedeno.

Oni ani pořádně nevěděli co a jak.

Než Nulandová přilétla, než vydala potřebné pokyny,

co a jak má být požadováno a tak dále,

tak sami pořádně nevěděli, proč ho vlastně unesli a co mají dělat.

A co se vlastně stalo?

Když se Nulandová připravovala,

respektive americká státní elita,

když se připravovali k tomu jednání,

tak Rusko se přece také připravovalo.

Vpředvečer toho jednání byl

publikován Medvěděvův článek.

Nakolik a zda vůbec ho psal

on sám, to je samostatná otázka.

Zde však je nutné rozumět podstatě charakteru Dmitrije Anatoljeviče.

On je samozřejmě jasný nepřítel,

ale má jeden výrazný charakterový rys.

Dokáže velmi dobře rozpoznat tu červenou čáru,

za kterou už nemůže zajít, on osobně.

On si uvědomuje, že jestliže

tu čáru překročí, bude to krach.

Vždyť proč neodepsal Putina?

Když to od něj požadovali, když mu skřípli fabergé

ve dveřích tak, že ječel bolestí, a přesto Putina neodepsal?

Protože si uvědomoval, že když Putina teď zradí, tak další na řadě bude on.

Nu a teď nastoupil čas,

kdy napsal takový článek.

Čím končí? „My počkáme,

my nic dělat nebudeme.“

A co to znamená?

To znamená jednoduchou věc.

Kyjevská banda celou tu dobu

existovala díky pomoci, díky podpoře

určitých klanově-korporativních skupin orientovaných na USA,

a to včetně těch „vlasteneckých“ typu Malofejovova Tsargradu uctívajících Gošku Hohenzollernů,

s orientací na USA.

Ty všechny byly řízeny z jednoho centra.

Zdrojově byla zajišťována ze strany Ruska, stále byla zajišťována a najednou je tu ten článek.

Kdy ruští podpindosníci, kteří tak či onak…

Které představuje Medvěděv, najednou prohlašují:

„Lidi tam v Kyjevě, vy jste se už úplně zbláznili.

Máte dost, už vám úplně přeskočilo. Ale my s vámi do hrobu nepolezeme, nehodláme se svézt s vámi.

Vy jste se rozhodli, že zdechnete

za zájmy USA. Ale to je vaše volba.

My jsme připraveni sloužit našemu páníčkovi ve Washingtonu,

ale v dané situaci zahynout

společně s vámi nehodláme.

My počkáme, až páníček dosadí na Ukrajinu poněkud rozumnější osazenstvo.“

To je to, o čem je řeč.

A Nulandová měla za úkol srovnat tu část podpindosníků, kteří se najednou rozhodli, že chtějí přežít,

i když jim Amerika říká: „Zdechněte, holoto, protože my teď potřebujeme, abyste zdechli ve jménu našich zájmů!

Co si to dovolujete, přemýšlet

a říkat, že nebudete nic dělat?

Prý ‚my nebudeme pracovat pro zájmy Ruska, ale ani vám už nebudeme pomáhat.‘

Jak to, že nám nebudete pomáhat?“

Chtějí je k tomu donutit a ten únos důstojníka

Společného centra pro koordinaci a kontrolu (SCKK)

má právě být tím mechanismem.

Podívejte se, toho člověka unesli

a všechno se hned rozkolísalo.

Ano, ty politické mechanismy kolísají, to je jasné,

ale my tu přece máme toho nejlepšího ministra obrany.

A tomu já nějak nerozumím.

Podívejte se, co se teď děje na Ukrajině.

Jaký je tam rozmach kriminality.

Zabíjejí tam lidi napravo nalevo.

Všichni ti, kteří unesli důstojníka SCKK, jsou známí.

Je znám velitel jednotky a další důstojníci té jednotky.

Já nerozumím tomu, jak mohou chodit

po ulicích, aniž by je někdo podříznul.

Proč je druhý den nenašli

všechny s podřezanými krky?

Je to velice podivné.

Na té Ukrajině je ta zločinnost

jakási „výběrová“. Dále.

To vyvolává otázku, u nich tam po kdekom střílí, vyhazují lidi do povětří…

Zcela nedávno se tam střílelo po osobě

z blízkého okolí Zelenského.

Mimochodem, než se k tomu

dostaneme, tak se trochu vrátím.

Důstojníci SBU ho vyslýchali, a ti jsou přece také známí, ti si také chodí po městě.

Proč je nenašli s podříznutým krkem?

Cožpak by to nemohli udělat ukrajinští kyjevští zločinci, kteří zabíjejí napravo nalevo?

A dále. K těm politickým.

Ministr obrany, šéf SBU.

Ty nikdo do povětří nevyhodil,

nezastřelil i s řidičem…

Na Ukrajině je zločinnost obrovská!

Ať si to zatím řeší diplomaté

cestou jednání a tak dále.

Ale ta zločinnost je tam taková,

že by to tito lidé neměli přežít.

Já nějak našeho ministra obrany

nechápu, obrazně řečeno.

Takže ty události okolo toho důstojníka SCKK jsou zlomové, za koho se postaví podpindosníci.

Zaujmou-li postoj ohlášený Medvěděvem,

bude to znamenat krach kyjevské bandy,

krach veškeré státní elity v USA,

nebo zda je zlomí a oni

se rozhodnou zdechnout.

A potom všichni ti rossionští podpindosníci zdechnou,

stejně jako ta ukrajinská banda, kyjevská.

Zdechne i americká státní elita.

Ale americká státní elita si velmi dobře uvědomuje, dnes zemřeš ty a já až zítra.

Oni chtějí přes likvidaci

rossionské podpindosnické elity

a celé té kyjevské bandy dosáhnout nějakého svého výsledku.

Takže Victoria Nulandová odjela

a co se začalo dít v celém světě?

Ve světě začali Rusku vytvářet

problémy, kde se jen dá.

Nový japonský premiér okamžitě přišel s prohlášením, že je připraven k preventivnímu útoku.

To je ale chlapík, je připraven

zdechnout mezi prvními.

Již v době přípravy návštěvy

Nulandové do Ruska

se američtí ouřadové přímo zamilovali

do Uzbekistánu, prostě se do něj zamilovali:

„Nepovedlo se nám k vám dostat běžence, nepovedlo se nám k vám dostat americkou armádu,

tak pojďme tady u vás zřídit

protiteroristické centrum.“

Oč jde?

Americká státní elita plánovala odsun z Afghánistánu,

ze kterého se měla stát zóna nestability,

aby se tato nestabilita přenesla na středoasijské republiky a dále vlnou pokračovala do Ruska.

Tohle měli v plánu.

Ale bylo to provedeno tak,

že přenést nestabilitu

a válku na území Tádžikistánu, Uzbekistánu a Turkmenistánu se zatím nepovedlo.

Klíčovým článkem, tím nejproblémovějším,

je Uzbekistán. To proto ta láska k němu.

Oni tam potřebují za každou cenu zřídit centra.

Ne proto, aby bojovali proti nějakým teroristům,

potřebují tam ta centra jako základny pro svržení stávajícího státního řízení v Uzbekistánu

a k rozpoutání občanské

války v Uzbekistánu.

Potřebují tam základny, které jim to umožní zařídit. To je to, co potřebují.

To kvůli tomu tam jdou, proto se tam chtějí vetřít za každou cenu.

Takže tady je vytvářeno napětí a co pozorujeme dále?

Už jsem mluvil o napětí na Dálném východě.

A ve chvíli, kdy Vika Nulandová letěla do Ruska, do USA odlétal vicepremiér Overčuk, ruský vicepremiér.

A patnáctého, pokud se nepletu, měl schůzku

ve Státním departmentu, jednání.

Postavení Nulandové

a Overčuka jsou srovnatelná

s ohledem na úroveň možností rozhodovat o různých otázkách. Jen se trochu liší státní organizační struktura.

A co se ten den stalo, po těch jednáních?

Po skončení těch jednání se americký torpédoborec zcela cílevědomě

pokoušel narušit ruskou

hranici. Zcela účelově.

Testovali strach, testovali

slabost, kdo zakolísá.

Tak zaprvé s naším konceptuálně mocným gosudarem by bylo udivující, kdyby zakolísali naši.

Vždyť brání své rodné hranice

před agresorem!

Co tím USA cílily? Potřebovaly, aby ta pátá kolona

v generálském sboru, ti generálští zmetci,

kteří zajistili tu čestnou stráž na té komediantské show, na té svatbě Gošky Hohenzollernů,

aby začali jednat, aby to právě u nich

rezonovalo, jenže se jim to nedaří.

Nedaří se jim popostrčit

rossionské podpindosníky,

aby se přece jen rozhodli zdechnout, aby americká státní elita ještě nějakou chvíli vydržela.

Nemít strach o svůj život,

tak by třeba i něco dělali,

jenže mají před očima tu ukrajinskou bandu, tu kyjevskou bandu.

Velmi dobře tam vidí ty důsledky, takže si to vše velmi dobře uvědomují a nechtějí to samé.

A v tomto ohledu je velmi důležitý vývoj situace okolo Saakašviliho.

Tady by se dalo vyprávět velmi mnoho,

ale ta podstata je následující.

Jak se Michail Saakašvili

ocitl v gruzínském vězení?

Tak zaprvé, když se hroutí nějaké velké státní svazky,

jako byl například sovětský blok v Evropě,

tak vždy vyvstane otázka, kam se mají podít lidé,

kteří do té doby pracovali ve státním řízení.

A Michail Saakašvili dobře

pracoval pro zájmy USA,

když například po vzájemné dohodě s Dmitrijem Anatoljevičem Medvěděvem rozpoutal válku.

Takže to Dmitrij Anatoljevič by se měl zodpovídat za naše padlé mírotvůrce, za ty mrtvé ženy a děti v Cchinvali.

Modlit a kát by se měl od rána do večera.

Každý den by se měl probouzet jen s jedinou

myšlenkou, jak vykoupit svou vinu před lidmi.

Takže vyvstala otázka, kam s ním?

Našli mu místo na Ukrajině, jenže ten člověk se odrovnal, jednoduše odrovnal, začal brát narkotika…

Pokoušeli se mu najít nějaké místo,

jenže to prostě nešlo, s ním to nešlo.

Je tedy třeba se ho zbavit.

Ale on si musí svůj osud zvolit sám.

Vytvořili mu takové podmínky,

aby se sám chtěl vrátit do Gruzie.

Ve smyslu: „Oni tam čekají jen

na tebe s otevřenou náručí!

Lidé tě okamžitě pozvednou!“

On tam přijel, strčili ho do vězení

a nepokoje to nevyvolalo žádné.

Tak zaprvé ty nepokoje nemohly vzniknout už z toho jednoduchého důvodu, že Míšu měli napřed…

Prostě ho měli napřed detoxikovat,

aby překonal absťák,

aby se alespoň trochu podobal člověku, než ho ukážou lidem.

Vždyť je to narkoman,

podívejte se na videa.

Takže ho uvedli do určitého stavu

a od toho se teď bude odvíjet, jak ho využijí.

Nebude-li perspektivní pro další použití,

prostě ho nechají ve vězení

a tam už s ním gruzínští zločinci provedou to,

co s nimi na příkaz Saakašviliho dělali dozorci.

A bude-li nějaká možnost ho využít,

tak ho nějak z toho vězení dostanou.

Potřebovali ho prostě někam uklidit.

A najednou se ukázalo,

že se Rusko neohnulo, nezlomilo.

Rusko si prosadilo svou, Vika Nulandová v Moskvě ničeho nedosáhla, odjela s prázdnou.

Jela tam s tím, že má velmi silnou pozici, ale odjela s prázdnou!

Tak museli nějaká ta odvetná opatření řešit

na koleně, jako ten únos důstojníka SCKK.

A v tomto ohledu musí Rusku vytvořit co možná

nejvíc různých destabilizujících faktorů.

A jedním z nich má být Kavkaz.

Rusko fakticky uhasilo válku

mezi Arménií a Ázerbájdžánem,

tedy ne přímo s Arménií ale Náhorním

Karabachem. Rusko působí na Kavkazu.

A co se děje nyní?

Vyostřují se vztahy mezi Ázerbájdžánem a Íránem, tím, komu to přinese konečnou výhodu, má být Turecko.

A bude-li jím Turecko, znamená to totální válku na Kavkazu s genocidou arménského národa,

což Rusko nemůže v žádném případě připustit,

už tak je tam přítomno a do těch záležitostí zataženo.

Aby tento region destabilizovali s konečnou platností, musí nechat explodovat Gruzii.

A najednou poprvé za celou

tu dobu, po odjezdu Nulandové,

proběhl mnohatisícový protest

na obranu Michaila Saakašviliho.

A my přece víme, jak jsou

takové protesty organizovány.

Vyčlení se na to peníze a všechny neziskovky řízené z USA okamžitě zajistí lidi v ulicích.

A co prohlášení té loutkové gruzínské vlády, která tvrdila: „Ne, Míšu nikdy nepustíme, bude sedět!“

Až bude nutné destabilizovat Rusko,

kdo se jich bude ptát?

Oni jsou stejný spotřební

materiál, nejsou ničím.

Teď potřebují destabilizovat Gruzii,

podpálit ji. Vytvořit destabilizující faktory.

To znamená, že pracují

ve všech směrech.

Aby v Uzbekistánu byla destabilizace

a válka přišla do Ruska,

na Kavkazu také chtějí vyvolat

válku, aby přišla do Ruska.

Vyvolávají konfrontaci s evropskými státy,

konfrontaci s Japonskem.

Probíhají neustálé provokace amerických lodí a letadel. Má to vytvořit pořádný nátlak.

USA jsou v časové tísni, nemají čas.

Zatímco Rusko si může dovolit čekat.

Jen toho důstojníka z SCKK

je z toho nutné dostat.

A znovu opakuji, že na Ukrajině je tak vysoká zločinnost, že mne vůbec nepřekvapí,

když si zítra všichni důstojníci, vůbec všichni ti zmetci z ozbrojené ukrajinské sebranky,

kteří unesli důstojníka z SCKK,

velitelé té konkrétní bandy/jednotky

a důstojníci SBU, co vedli výslechy,

ty „speciální“, okamžitě vykoledují...

...odplatu.

Prostě je najdou na ulici s podříznutým krkem a samozřejmě i ty ostatní.

Co se týká celkového směřování.

Je tu jedna taková věc.

Borrell, vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, co ten řekl?

Že se Evropská unie musí

semknout proti Rusku.

A okamžitě Rumunsko, stát, který jako takový nikdy neexistoval,

neexistuje a nebude existovat,

který prostě nebude,

neboť je to umělý útvar, který jakmile přijde o své vnější opory, okamžitě zmizí.

Prý: „Co si to dovolujete, provádět

na Krymu všeruské sčítání obyvatel?!“

Protože Krym je ruské území…

V bandě vždy někoho pošlou, aby provokoval a vyvolal potřebnou rvačku.

A tak poslali Rumunsko.

A ještě na jednu věc jsem

zapomněl. Ohledně Ukrajiny.

Když v Moskvě začala jednání s Nulandovou,

tak v Kyjevě probíhal summit Ukrajina-EU.

A po ukončení tohoto summitu,

bylo přijato prohlášení,

podle kterého je Rusko

těmi podivnými úředníky z EU

a tou ukrajinskou kyjevskou bandou prohlášeno

za agresora, který neplní Minské dohody.

Takže vše, co se teď dělo v Evropě, mělo ukázat:

„My teď tu Evropu pošleme proti vám!

Myslíte si, že Evropa je závislá na vašem plynu?

A že ho potřebuje ke svému životu?

Oni si jen myslí, že se jim chce žít,

protože kvůli našim americkým zájmům budou mrznout, chcípat a povedou proti vám válku.“

Jak to také předvedl

ten summit Ukrajina-EU.

To rozhodnutí bylo přijato

v rámci nátlaku na Rusko.

Opakuji, že ve světě probíhá velice závažný politický manévr.

A kolik lidí ho vidí? Já jsem

to popsal jen tak letem světem.

Dalo by se toho vyprávět

ještě velmi mnoho.

Já prostě nevidím adekvátní porozumění procesům na úrovni globálního významu,

těch procesů nadnárodního,

NADNÁRODNÍHO řízení. Vidí je někdo?

Ach ano, já zapomněl, je lepší hrabat se v tom pískovišti geopolitiky,

zatímco dospělí strýčkové

dělají globální politiku. A u nás…

Kdo je tu hlavním geopolitikem?

A co dělal na té svatbě Gošky

Hohenzollernů? To je celá ta odpověď.

Ve smyslu: „Chlapci, respektive holoto, seď pěkně

v klidu a do globální politiky nos nestrkej!

Dali jsme vám geopolitiku,

tak si s tou hračkou hezky hrajte!

A až vám řekneme, že máte zdechnout,

tak to uděláte! Pro naše zájmy!“

Nu, mám na mysli zájmy americké státní elity nebo té globální. Vždyť jsou to nuly.

Veškerá ta elita je jen sbírka

nýmandů, totální nuly!

Příjezd Viky Nulandové jim předvedl, že pro Američany nejsou ničím jiným než toaletním papírem.

A oni jsou s tím svolní, jsou šťastní, že alespoň

v této kvalitě mohou posloužit svému páníčkovi.

To byly pro dnešek všechny otázky.

Tak už nám nezbývá než připomenout,

že mnohé věci jsou nám nepochopitelné

ne proto, že náš rozum je slabý,

ale proto, že jejich podstata nezapadá do okruhu známých nám pojmů. Naučte se,

co je to pět druhů sociální

moci, tři druhy politiky.

Jaké jsou ty druhy sociální moci?

Je to konceptuální, ideologická,

zákonodárná, výkonná a soudní.

A jaké jsou druhy politiky?

Vnitřní, vnější a globální politika.

Když budete tyto pojmy znát a brát na ně zřetel,

tak se vám vyjasní mnohé věci ve světové politice.

Porozumíte jim raz dva.

Abyste díky porozumění řízení dokázali ubránit zájmy své a své rodiny, musíte se stát konceptuálně mocnými.

To znamená vědět, jak jsou řízeny složité sociální supersystémy

a uvědoměle působit na procesy řízení v míře vašich možností.

Takové znalosti najdete pouze v pracích vnitřního prediktoru SSSR.

Čtěte je, osvojujte si je.

Ta teorie, která popisuje stávající procesy řízení, ten silný manévr,

je vyložena v pracích Fondu konceptuálních technologií ze série O světě křivých zrcadel,

to je Západ a SSSR, Stát,

Válka a Bolševismus.

Čtěte je, stávejte se konceptuálně mocnými.

Braňte zájmy své i své rodiny.

Přeji vám mírové nebe nad hlavou a štěstí. Do příštích setkání.

Knihy vnitřního prediktoru SSSR v češtině i slovenštině naleznete

na www.leva-net.webnode.cz, www.dotu.ru nebo můžete zakoupit v knižní podobě

na KSBPRESS.cz

Loading comments...