O čem se mlčí - Jan Pokorný

Stanislav Novotný se ptá Jana Pokorného proč jsou naše lesy v katastrofálním stavu

Stanislav Novotný (předseda Asociace nezávislých médií)
Dobrý den, Vážení diváci! Vítám Vás při sledování dalšího dílu z cyklu O čem se mlčí. Stovky lesníků se sjely 4. října do Českých Budějovic, aby se rozloučily s Janem Štroblem. S mimořádnou lesnickou autoritou, s člověkem, jenž zasvětil celý svůj život našim lesům, o které se staral s nejvyšší možnou profesionalitou. Náhle však do lesa vstoupila ideologie.
Zelení aktivisté, kteří měli pouze své dojmy a pocity, a s nimi jim naklonění politici, kteří, ať už hlouposti či záměrně, vytvořili metodicky i legislativně podmínky pro bezprecedentní kůrovcovou kalamitu. Jan Štrobl se pustil do boje a na všech stranách, včetně parlamentu a ministerstev, vysvětloval, že za použití standardních opatření prověřených za celá staletí lze katastrofu zastavit. Nakonec podlehl nemoci a dle svědectví mnohých lidí zcela ztratil vůli k životu, neboť odpovědní lidé nechali bezohledně umírat jeho milované lesy. Ve studiu sedí fyziolog rostlin, jenž se coby vědec desítky let zaobírá úlohou vody a vegetace v proměnách klimatu, Jan Pokorný. Proč jsou naše naše lesy v takovém stavu? Proč se Jan Štrobl stal pro lesníky obětí politické a úřednické zlovůle?

Jan Pokorný (fyziolog rostlin, výzkum úlohy vody a vegetace)
Náš les, středoevropský les, je staletým dílem lidské činnosti, od zasázení stromků až po výchovu, až po výběrovou sklizeň. Zejména na horách má les hlavně funkci vodohospodářskou, klimatickou. Ono se teď hovoří o biodiverzitě a o tom, že máme moc smrku. Když začneme odshora, od osmého vegetační pásma, který je od 1100 m výše, tak je to jenom smrk, ale různého věku, od jednoletého až třeba do třistaletého. Když půjdeme o stupeň níž, o dva stupně níž, je to tzv. hercynská směs, kde máme smrků třeba 50 % a mělo by tam být dalších 20, 25 % jedle a 20, 25 % buku a k tomu další. To všechno jde docílit jenom soustavnou péčí z generace na generaci. Jak jsem zestárnul, teprve teď chápu, jak se les rozpěstovává, jak se o něj pečuje a podobně. Jenda Štrobl to zažil od mládí a podobně s ním řada dalších lesníků a jsou zoufalí z toho, že se bere málem za přednost, že se kůrovec nechá rozmnožit a nazývá se ať už architektem nebo lékařem lesa.

Stanislav Novotný (předseda Asociace nezávislých médií)
Jak pociťujeme a ještě pocítíme absenci lesů v české krajině? Co všechno umí jeden každý strom, zvlášť jehličnatý?

Jan Pokorný (fyziolog rostlin, výzkum úlohy vody a vegetace)
Každý strom vypařuje vodu. Roste tak, že bere oxid uhličitý. Za jednu molekulu vyloučí jednu molekulu kyslíku a vypaří stovky molekul vody.
Takže strom je v první řadě klimatizační zařízení, které rozptyluje sluneční energii, která jde rytmem den-noc, ve dne je jí víc, v noci méně, a pak máme sezonalitu. Jeden jediný strom, vypaří 20 l vody za hodinu, chladí čtrnácti kilowatty jako pět air-condition, klimatizačních jednotek, které máte na oknech svých kanceláří. Pak to dohromady dá les a víme z historických zkušeností, to je popsáno tisíce let, že tam, kde se odlesní, se krajina ohřívá a postupně vysychá. Les vypařuje vodu a současně ji tím přitahuje. to je otázka krátkého cyklu...

Stanislav Novotný (předseda Asociace nezávislých médií)
Honza Štrobl říkal, že na ministerstvu jsou někteří odpovědní úředníci přesvědčeni, že například smrk krade vodu.

Jan Pokorný (fyziolog rostlin, výzkum úlohy vody a vegetace)
To je zajímavé, jak létáme na Mars, jak jsme rozřešili dědičnou informaci a nejsme schopni se domluvit o tom, jestli výpar vody rostlinami je zlo anebo podmínka pro to, aby vůbec voda přicházela od moře. Opravdu to je základní rozpor, protože v odborné literatuře se pořád mluví o ztrátách vody, tzv. evapotranspirací. To znamená, tím, jak voda odchází přes rostlinu a z půdy, je to podmínka pro to, aby se zase vytvořily mraky, spadla dešťová voda zpátky a přitáhlo to vlhký vzduch od moře.

Stanislav Novotný (předseda Asociace nezávislých médií)
Vím, že nesouhlasíte s teorií, že za klimatickými změnami stojí oxid uhličitý. Kde hledáte příčiny změn klimatu?

Jan Pokorný (fyziolog rostlin, výzkum úlohy vody a vegetace)
Můžeme lehce změřit, kolik sluneční energie přichází, když je jasný den, je to až 1000 W na metr. To znamená na kilometr čtvereční jde gigawatt, a to je výkon Temelína, jednoho reaktoru. Jestliže sluníčku nabídneme suché vydlážděné plochy nebo nějaké prázdné haly nebo uschlý les, tak většina sluneční energie, 20 % se odrazí a zbytek ohřeje půdu na až 50 až 60 stupňů. A horký vzduch jde nahoru a ze stran vytahuje vodu. Když mu nabídneme život, což je voda a rostliny, tak většina jde právě do výparu vody. Vypařená voda, každý litr se přemění na 1200 l vodní páry a ta přenese sluneční energii ze dne do noci, což je pak rosa. Anebo ji zase zvedne nahoru a udělá mraky.

Stanislav Novotný (předseda Asociace nezávislých médií)
Politika betonování, asfaltování a zároveň ničení lesů je tou daleko silnější příčinou změn klimatu.

Jan Pokorný (fyziolog rostlin, výzkum úlohy vody a vegetace)
Určitě, to je změna klimatu, kterou si můžeme změřit. Nikdo nezměřil, jak se změnil skleníkový efekt díky navýšení koncentrace oxidu uhličitého z 250 ppm, čili mililitrů v kubickém metru, na 400 ppm. Byly tady koncentrace mnohem vyšší. Ale hlavně ono jde změřit, kolik tepla vysílá Země, když je oblačno, a kolik ho vysílá, když je jasno. Květy na jaře mrznou, když je jasná obloha.

Stanislav Novotný (předseda Asociace nezávislých médií)
Hlavní důvody vysychání krajiny, krátce...

Jan Pokorný (fyziolog rostlin, výzkum úlohy vody a vegetace)
Je to, že odvedeme vodu a máme krajinu suchou. Vytváříme z krajiny step a poušť, svádíme to na oxid uhličitý a divíme se, že se krajina tak chová. Ještě to otočím: vytváříme z krajiny step a poušť, krajina se tak chová a svádíme to na oxid uhličitý.

Stanislav Novotný (předseda Asociace nezávislých médií)
Moc děkuju za rozhovor. A s Vámi, milí diváci, se těším na další pokračování cyklu O čem mlčí.