Otázka – Odpověď V.V. Pjakina 13.09.2021

Fond konceptuálních technologií

Show more

uvádí

Knihu Valerije Viktoroviče Pjakina O světě křivých zrcadel I. a II.

si můžete objednat na: https://zakazanevzdelani.cz/

Dobrý den Valeriji Viktoroviči.

Dobrý den.

Zdravím naše vážené diváky,

posluchače a kolegy ve studiu.

Dnes je 13.09.2021.

A prosí vás, Valeriji Viktoroviči, okomentovat Putinovu a Lukašenkovu schůzku z 9. září.

Samotné to setkání a také 28 zveřejněných integračních programů Ruska a Běloruska v rámci spojeneckého státu.

Je to předzvěstí plné integrace těchto států a obnovy velkého státu

a poslouží to příkladem dalším

postsovětským republikám?

Jak řekl Vladimir Vladimirovič, není právě

snadné jednat s našimi běloruskými partnery.

Víte, těch programů je možné

přijmout i daleko více.

Už jich bylo přijato velmi mnoho, takových onakých, pojímali to z různých aspektů.

Ano, jak řekl Vladimir Vladimirovič, bylo zapotřebí

to vzít z tohoto konce, a to v první řadě. Bezesporu.

Dá se to tak udělat, ale otázkou je, zda to Bělorusko bude naplňovat, zda to udělá Lukašenko.

Vždyť ten problém sjednocení

Ruska a Běloruska,

vytvoření z Ruska a Běloruska

spojeneckého státu

a připojení k němu i ostatních bývalých

republik SSSR nespočívá v tom,

že by nešlo sloučit

běloruskou a ruskou ekonomiku,

že by tam v tom Lukašenkovi bránili nějací oligarchové, to ani náhodou.

Jemu se s oligarchy

spolupracuje velmi dobře.

Brání tomu jen jedno.

Ten Lukašenkův postoj:

„A kým budu já?

Budu-li carem celičké Rusi nebo třeba generálním tajemníkem, který bude stát nad celou zemí,

tak to s tím souhlasím, ale nebudu-li tím hlavním carem já, tak do toho nepůjdu!“

A proto to také nerealizoval. Neustále tím jen vydíral,

přijížděl a mlel o bratrských národech,

vždy od Ruska dostal vše potřebné a v odpověď jsme se dočkali jen podlosti a ničemnosti. Vždy!

Napřed Lukašenko… Cožpak nevěděl,

že s těmi našimi hochy šlo o provokaci?

Jak se to teď ukazuje a potvrzuje dokonce

i z americké a ukrajinské strany!

A jak to tvrdily i ruské tajné služby, že šlo

o provokaci zaměřenou proti Rusku!

Ale on se toho přece sám s radostí

zúčastnil, s velkou radostí.

Užíval si to pomlouvání

Ruska, poléval ho špínou.

Přijal Gordona, toho „předního“ odborníka, tu důstojnou osobu, které on rozhovor poskytnout může:

„V Rusku přece nejsou takoví lidé jako Gordon, abych jim udělil stejnou čest?!“

A takto to bylo vždycky, nikdy se nenašla dost velká ničemnost, na kterou by Lukašenko nepřistoupil,

aby se tak odvděčil za všechno dobro, kterého se mu dostalo. On se tak choval vždycky.

Nikdy nejednal jinak.

Jeho nutí postupovat v integračním procesu jen větší hrozby ze strany těch, kterým by Lukašenko tak rád sloužil.

Od kterých by rád získal legitimizaci

svého postavení, tedy od Američanů.

Jenže ve washingtonském stranickém výboru mají problémy, ohromné problémy.

A Lukašenko, který v právě teď probíhajícím spiknutí

a státním převratu v Rusku vsadil proti Putinovi,

najednou zjistil, že vsadil

na prohrávající stranu.

A tak musí provést manévr. Najednou nutně potřebuje setkat se s Putinem a něco s ním projednávat,

schvalovat nějaké ty programy…

On je přece ten „bohato-vektorový“

a stále jím zůstává.

Může využívat ruské přístavy,

ale dál vše vozí přes Litvu.

A oni mu tam blokují exportní kontrakt,

18 kontejnerů s náhradními díly pro BelAZ.

Nu dobrá, bude-li to problém

odběratele, odnese-li si to on,

ale co když si to porušení podmínek plnění kontraktu odnese běloruská strana?

Vždyť v čem je problém?

Veškerá běloruská ekonomika,

její struktura, objem jejího průmyslu,

to vše je pro možnosti Běloruska příliš přemrštěné, jednoduše je přehnané.

A bez toho, aby se na této ekonomice podílelo Rusko,

bez integračních procesů s ruskou ekonomikou

Bělorusko nemůže a nedokáže udržet fungování své ekonomiky, svého průmyslu.

Lukašenko to ví

a na základě toho si neustále

vymiňuje nějaká zvýhodnění.

On fakticky Putina vydírá:

„A co bude s lidmi v Bělorusku,

když mne odmítnete dál vydržovat?

Ale já zůstávám „bohato-vektorový“ a vždy zradím.

Já jsem zrazoval, zrazuji a budu zrazovat dál!“

Lukašenko takto jednal vždy.

Vždyť si to vezměte.

Jestliže by Rusko

bylo plně suverénní

a bylo ponecháno v klidu, kdyby neustále nebyla snaha o provedení toho státního převratu,

tak by bylo možné s Lukašenkem

jednat jinak. Úplně jinak!

A on to dobře ví.

Takže se účastní spiknutí proti Putinovi s cílem jeho svržení a vyvolání občanské války v Rusku

a vždy se přihrne takový bodrý:

„To si zase pěkně zakličkuju.

Mohu do Běloruska pustit tebe nebo třeba Američany. Jak se mi to bude hodit…“

A tak je skutečně nutné mu neustále vysvětlovat, jaké problémy může mít,

že bude-li si s Američany zahrávat příliš,

tak to pro něj nedopadne dobře.

Vždyť koho Američané nezradili?

Vždy všechny házeli přes palubu.

A to je mimochodem Lukašenkovi ideologicky srozumitelné, je to pro něj mravně přijatelné,

takže ty afghánské

zkušenosti mu nic nepřinesly.

Jemu dělá starosti jen jedno.

Co mu najednou došlo?

Že pokud se povede

spiknutí proti Putinovi,

tak se ty události z minulého roku, které se povedlo

za pomoci Ruska v Bělorusku potlačit, opět vrátí.

A potom bude moci se samopalem běhat kolik jen bude chtít

a klidně může slíznout kulku do zátylku přímo od své ochranky.

To si uvědomil, a proto najednou taková péče o ty programy a tak dále.

Jestliže jsi takový čestný a slušný a máš starost

o Bělorusko, tak proč potřebuješ vyjednávat sedm hodin?

Napřed jednal několik hodin

před tiskovkou, a potom znovu po ní.

A tohle je ta jeho sedlácká vychytralost,

on nakonec přelstil sám sebe,

ale stále se pokouší něco z toho vytřískat,

stále si hraje na „bohato-vektorového“.

Podívejme se na tu Lukašenkovu čestnost,

jak bude těch 28 programů naplňovat.

Dopředu něco teď

odhadovat není možné.

A plnit je bude přesně jen do té míry,

nakolik mu bude ouzko.

Jakmile tlak na něho trochu povolí, okamžitě opět Rusku provede nějakou špinavost, okamžitě!

Jakmile mu trochu otrne…

Jak to bylo dříve?

Rusko mu pomohlo, přesto mu

před svými volbami provedl špinavost.

Potom mu Rusko pomohlo stabilizovat situaci

v Bělorusku a zase začal s těmi svými podlostmi.

To je Lukašenko, to je Lukašenko!

Pokud by chtěl dobro pro lidi,

aby nastoupil klid a pořádek,

tak by se dávno stal Putinovým partnerem

pro obnovu státu, jednotného státu.

Jenže Lukašenkovi je na nic jednotný stát, nebude-li v jeho čele stát on!

Ale s jakýmkoliv statkem, kde bude vládnout a všechno mít pod kontrolou, s tím by byl svolný raz dva:

„Že Bělorusko nebude

mít ekonomiku a průmysl?

To nevadí! Hlavně aby mne někdo legitimizoval jako p-rezidenta Běloruska.“

Proto si také zahrává se všemi těmi nácky,

to proto vykořeňuje ruský jazyk,

i když se tváří že ne: „Podívejte,

co vše je u nás v ruštině…“

On zavádí absolutně umělý jazyk do těch oblastí, kde se jinak nemůže uchytit.

Dělá přesně to samé, co „majdanutí“

banderovci na Ukrajině, úplně to samé.

Lidi, kteří odjeli na Donbas před ukrajinskými zabijáky bránit ženy a děti, Lukašenko strčil do vězení.

A o vraha, který bojoval mezi karateli,

naopak pečuje, přímo ho oblizuje.

Je jich mnoho a všichni jsou u něj jako v peřince,

pěstuje si je a hýčká, protože jsou mu blízcí.

To proto tak snadno vždy najde

s Kyjevem společnou řeč.

A proč? Protože to je jeho záruka,

jeho legitimizace Spojenými státy.

Je to záruka loajálního chování k němu ze strany ruských oligarchů vystupujících proti Putinovi.

Je to záruka dobrých vztahů s banderovskými karateli… Samozřejmě jen dočasných.

Nezapomínejme na to,

kdo spálil Chatyň.

Jenže Lukašenko nemá

o lidi žádnou starost,

on jen chce být do konce svých dnů carem

a svůj trůn potom předat svému dědici.

A dědice už si vychovává dlouho v naději,

že ten už bude vládnout celému Rusku.

Takže je ještě brzy o něm teď mluvit.

Lukašenko ten je, jak to bylo...

Tys šedý vlk, ale já už své šediny mám

a tvůj charakter dobře znám.

To je o Lukašenkovi.

- Opět je tu Afghánistán. - Ano, s tím Afghánistánem je to na dlouho, na velmi dlouho…

A dokud se to tam neuklidní,

je nutné to vše pozorně sledovat,

protože nevelký výkyv tam může znamenat velmi

velké problémy uvnitř Ruska, obrovské problémy.

Takže k té otázce. Je známo, že tam byla sestavena nová vláda, která už začala pracovat.

Jak to okomentujete?

Nu, vláda… Už v minulém pořadu jsem se ptal,

prý Tálibové prohlásili to, Tálibové prohlásili ono…

A kdo nese osobní odpovědnost,

za ta prohlášení, za nějaké kroky?

A co to vůbec znamená? Kde je ten konkrétní člověk,

který zodpovídá za tu či onu oblast činnosti?

Vždyť dokud nebyla sestavena vláda, bylo možné tvrdit jen, že tam někdo něco prohlásil.

A neustále to byl ten „zákeřný NIKDO“.

Takže co s takovým prohlášením?

Jedni zaručují, že se nic hrozného dít nebude.

Druzí zakazují hudbu, trhají dětské knihy.

Není důležité… Já také nejsem nijak nadšen těmi dětskými knížkami vydávanými na Západě,

ale co to má být za demonstrativní akce? Ty jsou zcela zbytečné.

Jestliže chcete ve státě dělat pořádek,

tak se musíte mezi sebou nějak dohodnout.

V Afghánistánu je katastrofální situace ve všech oblastech činnosti. Tálibů se bojí jako…

Myslím, že to byla na Západě reportáž Euronews,

že se Tálibů bojí více než koronaviru.

Ano, o koronaviru v Afghánistánu nic neslyšeli,

dokud na něj neobrátili jejich pozornost.

Na Haiti, dokud nezavraždili prezidenta,

také žádný koronavirus neměli,

a potom vznikl problém, když tam svět obrátil svou pozornost.

Ihned se tam musel začít řešit i koronavirus a okamžitě

to aktivovali, všichni si najednou natáhli masky,

všichni začali úpět: „Ach, jaký je to velký problém… Koronavirus, koronavirus…“

A co dál? Jaká je s ním

situace v Afghánistánu?

Ještě to není úplně jasné a ani se nějak nepokoušejí zvlášť vyhranit.

Někdo si hraje na koronavirus,

někdo žije svým obvyklým životem.

A takto to všechno běží. Ale v Afghánistánu mají velký problém z hlediska odborného zajištění.

Vláda Tálibů se teď už obrací personálně

ke všem: „Vojáci, my vás potřebujeme.

Nám tady zůstalo moře americké techniky,

kterou neumíme používat!

Vojáci, vás přece učili, jak ji používat,

tak přejděte k nám a pracujte.

Máme už nějaký ten státní zdravotní systém,

ale nemáme lékaře, kteří utíkají.

Lékaři, vraťte se, my vás potřebujeme!

Učitelé, lektoři potřebujeme vás!

A všichni ostatní odborníci, vracejte se! Letci!

Nemá kdo létat na letadlech! Vraťte se!“

Byl vyřešen ten problém s Pandžšírem.

A vyřešen byl dvěma zajímavými způsoby.

Ten první byl čistě vojenský.

Opakuji, že existovaly dvě možnosti řešení, politicko-diplomatickou cestou, vyjednáváním

nebo vojenskou cestou.

Vojenskou cestou ten problém Pandžšíru Tálibové vyřešit nemohli. Neměli na to dost zdrojů.

Přesto to vyřešili vojensky. A jak?

Najednou zemřelo několik

polních velitelů, významných.

Zbyly jen bojové jednotky bez velení.

Dále, odněkud se objevila letadla.

Ale jaká letadla? Trysková, která

Afghánistán ve své výzbroji nemá.

A nejbližší soused, který taková letadla má, je Pákistán.

Kdo jim pomohl vyřešit to vojenskou cestou?

Tímto způsobem tedy potlačili ten odpor. A jak postupovali dál?

Každému bojovníkovi dali po pěti tisících afghání

a řekli jim: „Proč trčíte tady, v té dolině?

Vraťte se k rodinám, do svých rodných míst.

Vraťte se ke svým rodným, příbuzným.

Sem jste přišli v jednotkách

a teď můžete jí domů.“

A každému, co chtěl

odejít, zaplatili.

Čeho tím dosáhli? Prudce tak snížili bojový potenciál svých protivníků.

Ti tedy odešli

a někteří byli rozprášeni palbou, ovšem je to jen konflikt odložený v čase, byl jen časově odsunut.

Teď se budou přeskupovat,

vybírat nové velitele.

A to hlavní, místní obyvatelstvo nikam neodejde a ono ideologii Tálibánu nesdílí.

A zde by bylo velice zapotřebí zprostředkovatelské činnosti, kterou může poskytnout jen Rusko.

Rusko by to mohlo diplomaticky řešit

i do proběhnutí té vojenské operace,

v jejímž průběhu zahynuli ti velitelé protitálibánské koalice shromážděné v Pandžšíru.

A tak vyvstává otázka: Co se to v tom Afghánistánu vlastně děje?

Opět je tu ta věc,

která je mnohým nejasná.

Celý tento fenomenálně rychlý útěk

Američanů a vůbec celé koalice NATO,

a NATO, to je přece celý Západ, který

odtamtud utekl, souvisí s tou jednou věcí,

že bylo zapotřebí zorganizovat

tlak severním směrem.

Mluvili jsme teď o Lukašenkově obojetnosti,

kterou projevil i v této věci!

Američané tlačí na republiky, na Turkmenistán, Uzbekistán, Tádžikistán:

„Přijímejte běžence

z Afghánistánu! Přijměte je!“

A co vykládá Lukašenko? „Já bych jim řekl, pojďte k nám, převážejte k nám techniku, vojáky, prostě všechno.“

A co udělal Uzbekistán, kterému Lukašenko tak "dobře radí"?

V Uzbekistánu, kam přilétli afghánští letci s rodinami,

řekli: „Internujeme je, ale tady nezůstanou!“

Maršál Dustum: „Nezůstanou, všichni zpátky

do Afghánistánu. My tady nikoho nechceme.“

A proč? Protože těmito způsoby, ať už by šlo o přesun vojsk NATO do střední Asie,

nebo přesun běženců do střední Asie,

do Turkmenistánu, Uzbekistánu a Tádžikistánu,

by se válka z Afghánistánu automaticky rozšířila

do střední Asie a smetla tyto republiky.

Myslíte, že si to Lukašenko neuvědomuje?

Velmi dobře si to uvědomuje!

Uvědomují si to i lídři Uzbekistánu, Turkmenistánu

a Tádžikistánu? Uvědomují, a proto to odmítají:

„Udělejte si pořádek ve svém státě,

my vám s tím pomůžeme,

ale zapojovat se do toho

za vašich podmínek nebudeme!“

USA chtěly tímto způsobem

vyvolat vlnu, lidskou vlnu.

Ta zvěrstva Tálibů, jak už jsem říkal,

třeba to, jak pronásledovali ty letce

a vraždili je i s jejich

rodinami i další ty odborníky,

to všechno mělo vyvolat strach lidí,

aby se před nimi dali na útěk.

Do Pákistánu se jich rozběhlo například hodně, do Íránu jich bylo méně a do republik střední Asie ještě méně.

Přesto tím cílem bylo, aby se rozběhli

do všech stran a s nimi přicházela válka.

A najednou se z ničeho nic Tálibán proměnil v úplné neviňátko.

Okamžitě se změnil i informační obsah.

Všichni: „Ale oni už jsou teď jiní.

Před dvaceti lety byl Tálibán jiný, než je dnes,

je nutné s nimi tedy jednat jinak a tak dále.

A když Tálibové změnili

své chování uvnitř Afghánistánu

a snaží se o to, aby se tam

ta situace co nejvíce uklidnila,

tak vlastně kříží plány americké státní elitě zorganizovat tu lidskou vlnu s přenesením občanské války

a války obecně na území středoasijských republik z bývalého SSSR,

aby se ta válka dále

rozšířila i na území Ruska.

Je to pro Rusko výhodné?

Je pro něj výhodné, aby se tohle nestalo.

Ve smyslu, že pro Rusko je výhodné, aby jim tohle nevyšlo,

aby se ta válka nerozpoutala ve střední Asii ani v Rusku.

Je to výhodné a v tomto

směru tedy také pracujeme.

A Lukašenko zase okamžitě otevřeně pracuje na tom, aby se ta válka do Ruska rozšířila.

On tak dává najevo, s kým on je dohodnut

a za jakých podmínek, když tohle prohlašuje.

A vždyť na těch 28 programech už se pracovalo. Už bylo jasné, že se setká s Putinem, že s ním bude jednat.

Tak nač mu bylo takové prohlášení?

Aby tím dal něco najevo Putinovi a sám vyvolal nějakou reakci Západu, aby Putina zase mohl vydírat.

On se chová jako… Neumí myslet státnicky, pořád myslí jako sedlák. Je to prostě tak.

On nevnímá stát jako složitý sociální supersystém, nevnímá ho tak.

Ten supersystém stále vnímá jako obyčejný statek, který může on sám řídit,

stačí jít ven nakrmit slepice, prasata a zaskočit

na zahradu, zavařit nějaké ty třešně.

To je jeho vnímání státu a výše se pozvednout nedokáže. Má prostě velmi omezený rozhled.

Ano, on je chytrý na úrovni sedláka! Na úrovni sedláka! Ale jako státní činitel je nula.

Právě proto se vždy takto prořekne. Když zcela otevřeně posílá signály: „Hej, strýčku Same, já jsem celý tvůj!“

Pojďme se dohodnout!"

Aby přišla válka. A my potřebujeme,

aby v Afghánistánu válka nebyla,

aby tam vše proběhlo v klidu. Ano, tam je to teď

nadlouho rozvířené a bude trvat, než se to zklidní.

Ta sešívaná deka z útržků poskládaných

z těch různých plemen Afghánistánu

se ještě velmi dlouho nedokáže zklidnit.

Ještě velmi dlouho

se tam budou handrkovat.

Moderní stát vybudovat nedokážou, a proto zvou odborníky, aby se tam rozjeli

a řekli jim, jaký stát

se tam má vybudovat.

A to my známe, sami jsme měli

takového ministra zahraničí Kozyreva,

který teď mimochodem sám žije

v USA, ten se přece také tehdy ptal:

„Pane bývalý prezidente, povězte nám, prosím,

jaké má mít Rusko priority vnější a vnitřní politiky.

Řekněte, jakou má Rusko vést politiku,

protože žádnou vlastní nemá.“

To samé zaznělo od jakéhosi tálibánského vedení, které tehdy ještě nebylo vládou.

A teď už vláda začíná zvát odborníky ze všech odvětví: „My potřebujeme udržovat energetiku, dopravu…

Ten stát musí nějak fungovat!“

A pokud se jim všichni úředníci rozutečou,

budou se muset vrátit do 14. století.

Nezbyde jim, než se vrátit ke státnosti 14. století, to je totiž všechno, co je v jejich silách.

Tak taková je ta situace.

Co ještě?

V tomto ohledu je třeba

ještě říci jednu věc.

Když došlo k tomu teroristickému útoku na kábulském letišti…

Je to o vztazích mezi vnějšími hráči,

kteří hrají v Afghánistánu tak,

že lidé, kteří nerozumí řízení,

nevidí jejich nitky ani ruce…

Takže v kábulském letišti

došlo k teroristickému útoku,

po kterém chrabří Američané okamžitě zahájili odvetnou palbu na ty afghánské obyvatele,

kteří snili o tom, jak utečou do USA.

Tak ty tam američtí vojáci kosili ze svých samopalů. Zabili velký počet lidí…

Navíc Američané provedli

odvetný útok po teroristech.

Když jsem tehdy ten útok komentoval,

tak jsem řekl přibližně toto:

A kdo teď dokáže, zda tam

byla výbušnina nebo ne?

A jak to všechno vlastně proběhlo?

No a ukázalo se, že se takový zainteresovaný subjekt našel

a přes New York Times bylo zveřejněno vyšetřování.

V analytice obecně je třeba vycházet z toho,

že všechny přicházející informace jsou klamné.

To je k té otázce, zda se jedná

o fake news nebo ne.

V analytice je každá informace, než je potvrzena, brána jako klamná. Analytika, to je jako když skládáte puzzle.

Některé informace se dají prověřit okamžitě, u jiných to trvá léta.

A k některým je třeba se vracet a upřesňovat jejich skutečný význam. Analytika je…

Nu, představte si obyčejné dětské puzzle.

Máte kostičku s kouskem obrázku

a podle okraje této kostičky hledáte, kam ji zařadit do toho celkového obrázku, aby tam zapadla.

To je ten výchozí informační

modul, ty okraje té kostičky.

A vstupní informační modul je na těch dalších kostičkách puzzle tvořících celkový obrázek.

A ty je nutné neustále skládat

dohromady. Jak říkám.

Některou kostičku zařadíte okamžitě, protože máte dostatek informačního obsahu pro její začlenění

a jiný informační obsah, určení jeho důvěryhodnosti či přijatelnosti dané informace, vám trvá delší dobu.

Přičemž sám zdroj informace pro vás nikdy nesmí být určující s ohledem na důvěryhodnost dané informace.

Protože se můžete mýlit ve spolehlivosti tohoto zdroje,

nebo se sám zdroj může neuvědoměle mýlit,

nebo se může jednat o speciálně vyvinutý zdroj dezinformací.

Figuruje v tom velmi mnoho faktorů.

V tomto ohledu vám doporučuji podívat se na sovětský film Operace Omega.

Je to o boji sovětské rozvědky s Abwehrem

v době Velké vlastenecké války.

Je to velmi kvalitní film právě

s ohledem na práci s informacemi.

Jak jsou budovány informační moduly, jak do sebe zapadají, oj Varianta Omega, omlouvám se.

A proč to všechno vykládám předem?

Všechno, co k nám přichází a všechno čím my operujeme, nalézáme v otevřených zdrojích,

které nám předkládají informace

potřebné pro jejich řízení.

Pokud New York Times zveřejní informace

o tom, že američtí vojáci provedli raketový útok,

kterým zabili celou rodinu, sedm dětí a žádný terorista tam nebyl, tak to znamená, že si to někdo objednal.

Zveřejnění této informace

si někdo objednal.

A že New York Times

pracuje na objednávku…

Nu, jen si vzpomeňte, jak v těchto novinách brojili proti Trumpovi.

Některé informace zamlčovali,

jiné schválně rozmazávali.

Stejně jako v případě Bidena, kdy také některé informace zamlčují a jiné rozmazávají.

Je přece vidět, jak pracují podle určitého zadání. A co je tam vždy přítomno?

Že jde-li o konkurenční klan,

je nutné ho drtit.

A pokud jde o rodný klan, tak i když například Bidenův syn ztrácí notebooky se supertajnými informacemi,

tak po tom ani pes neštěkne.

Vrátíme se teď k té události. Takže nám oznámili,

že po raketovém útoku nejenže zemřela jakási rodina,

ale také inženýr pracující v americké dobročinné organizaci,

který se celý den pohyboval po Kábulu

a vyřizoval různé věci pro své spolupracovníky.

Potom odvezl notebook

svému šéfovi a nakonec nabral…

Jiní pracovníci této...

...dobročinné organizace, kde pracoval, mu pomohli

nabrat vodu, kanystr naložili do auta, se kterým odjel.

Parametry výbuchu dokládají,

že tam žádná výbušnina nebyla.

Nebyla tam, protože nevybuchla a síla výbuchu odpovídala výbušnině, kterou obsahuje bojová hlavice rakety.

Také nemusela vybuchnout a mohlo ji to rozmetat do okolí po výbuchu.

Taková varianta je také možná.

Ale prostě se neprojevila a došlo jen k tomu raketovému útoku.

Je to špatné, že zemřela

ta rodina? Velice špatné!

Ještě jednou zopakuji, že Američané, kteří

provedli tento raketový útok, jsou ZLOČINCI!

I kdyby měli hodnověrné informace,

že se skutečně jedná o teroristu,

měli se vynasnažit zneškodnit

ho jiným způsobem,

který by nebyl nebezpečný pro okolní lidi.

Vždyť prý ho sledovali téměř celý den.

To bylo známo i před tím

vyšetřováním New York Times.

A teď se podívejme

na situaci uvnitř Ameriky.

Takže jak už jsem říkal, jedny americké síly, které má pod kontrolou globální prediktor, nemají teď zájem na tom,

aby v Afghánistánu došlo k explozi,

která by způsobila migrační vlnu do všech stran

a ta v konečném důsledku vyvolala válku v Rusku.

O Pákistánu a Íránu nemluvím, přestože to jsou také zajímavé aspekty.

A americká státní elita, aby vše ustála, kontrolovala celý svět a stále v něm byla tím hlavounem,

zase potřebuje smést Rusko, aby se dostala

k jeho zdrojům a opět tak zachránila USA.

Jenže si neuvědomuje, že tak ohrožuje celý globální systém, celé uspřádání světa, celou civilizaci.

Proto také globalisté

tento plán maximálně dusí.

Američané měli v plánu co největší krutost Tálibánu, davy běženců,

přenesení napětí a bojových akcí napřed

do středoasijských republik a následně i do Ruska.

Globalisté okamžitě: „Uklidněte se, převezměte Kábul, my se s těmito dohodneme.

Máte problémy v Pandžšíru? My vám je vyřešíme.“

A udělali to. Začali uplatňovat politiku usmíření.

Teď byla sestavena ta nová vláda

a co jako první řekla Spojeným státům?

„Vy jste nesplnili dohodu uzavřenou

v Dauhá, v únoru minulého roku.

Měli jste je procesuálně očistit, takže by členové vlády už pro vás neměli být teroristy.

A vy jste místo toho prohlásili, že jsou stejně jako dřív zákonným cílem.

Takto se nejedná, musíte se dohodnout.“ Ale to je ukazatel toho, že se dohodli s jedněmi a řeší to jiní.

Závisí, který klan se kdy

jakého procesu dokáže zmocnit.

To je stále k tomu, jak zaútočili na toho inženýra.

Inženýra americké dobročinné společnosti…

Pokud bereme za čistou

pravdu to, co se stalo,

tak jsou Američané prostě padlí na hlavu

a jen tak nazdařbůh vystřelili raketu,

aby někoho zabila a oni pak

mohli něco prohlašovat.

Nicméně i v tomto případě to musí nějak odůvodnit!

Musí nějak vysvětlit, proč právě tohle auto zlikvidovali.

Ano, jak jsem říkal, záleželo na tom, zda se najde někdo, kdo se v tom bude vrtat.

Kdyby to nikdo neudělal, tak by to prostě zůstalo přitom, že zabili jakéhosi teroristu a hotovo.

Jenže někdo to vyšetřil

a šel s tím ven. A co ohlásil?

Že šlo o vraždu obyčejného inženýra,

který pracoval pro americkou společnost,

který společně se svou rodinou očekával

povolení americké vlády na odjezd do USA.

Ale to už je poněkud jiná situace.

Podíváme-li se na to blíže, tak

za přítomnosti Američanů v Kábulu

div ne každodenně docházelo k teroristickým útokům a někdo je přece musel organizovat!

Někdo je musel organizovat! A my víme, že jedna

z amerických stran má za cíl absolutní destabilizaci,

aby v Afghánistánu nebyl žádný klid,

a to napětí se přeneslo za jeho hranice.

Američané přece také vědí,

kdo má na triku ten výbuch.

A my víme, že v celé

té výzvědné a diverzní činnosti

jsou pro krytí podobných činností využívány nějaké firmy jako krycí vývěsné štíty.

Takže kde je záruka, že ty výbuchy

v Kábulu nezařídili sami Američané

pod vývěskou dané dobročinné

společnosti, kde pracoval ten Afghánec?

Žádná taková záruka neexistuje. Tajné služby možná mají nějaké informace, zda tomu tak je či není,

ale my takové informace nemáme.

A pokud jedna skupina Američanů ví,

že se pod rouškou této humanitární společnosti

určitá organizace zabývala zajišťováním výbuchů,

tak samozřejmě putování toho

auta muselo vyvolávat její obavy.

A potom může i obyčejný kanystr s vodou vyvolat…

Rozhodující je přece objem toho, co se nakládá.

Může se stát důvodem

pro nařízení raketového útoku.

Ale já opakuji, že ani v takovém případě

neměli právo, ten raketový útok podnikat.

Měli to vyřešit jiným způsobem a vynasnažit se toho teroristu chytit živého, aby se dozvěděli, co a jak.

A tím spíše, pokud by se ve svých předpokladech spletli,

se tomu člověku omluvit za způsobené nepříjemnosti.

Ale tady je klíčové něco jiného. Dokonce i kdyby to byl terorista, proč proti němu použili tu raketu?

A pokud víme…

O tom je velké množství filmů, ohromné

množství různé specializované literatury,

o činnosti tajných služeb,

paměti profesionálů.

A když víme, že velmi často Američané, když vytvoří nějakou organizaci pro řešení nějakých úkolů,

obzvláště teroristického charakteru,

po splnění těchto úkolů zlikvidují všechny její pracovníky, úplně všechny, tak vše zapadne na své místo.

Pracovník dané organizace měl určité vědomosti, které mu umožňovaly předpokládat,

že ho Američané odvezou, takže si nedělal

starosti: „Já se nemusím tlačit někde na letišti.

Mne Američané odvezou, protože mám určité kvality a určité vědomosti,

které budou Američany stimulovat

k tomu, aby mne s rodinou odvezli.

Vždyť svými vrtulníky některé odvážejí,

tak stejně tak odvezou i mne.“

A potřebují ho vůbec ještě

ti Američané? K čemu by jim byl?

Cožpak nenaznačoval svým

příbuzným, čím se to zabývá?

S jakou organizací spolupracuje?

To neznamená zasvěcovat je přímo

do profesionálních tajemství.

Pokud například zařizoval nějaké

ty výbuchy nebo dělal jinou činnost.

Přesto však určitě mluvil obecně o své práci

pro společnost, která bude odhalena jako krytí…

Vzpomínáte na tu aféru Írán-Contras? Jak

organizovali různé letecké společnosti a tak dále,

a jak potom ti piloti umírali?

Ta rodina by přece mohla někomu něco povyprávět,

takže by nějaké informace mohly vyplavat.

A to vyvolává otázku, co s tím?

„Potřebujeme teď předvést nějakou akci,

jak se vypořádáváme s teroristy? Potřebujeme!

Tak provedeme raketový útok, a pak se řekne: ‚Ó pardón, chybička se vloudí…‘ a nebude mít kdo zbytečně mluvit.

A navíc se zbavíme závazku

převážet je do USA.“

Nechali ve štychu všechny, kteří pracovali

pro americké velvyslanectví? Nechali.

A zbavit se člověka, který je navíc nositelem nějakých tajemství,

vždy pro Američany bylo

bezpodmínečným krokem.

Byl s celou rodinou? Tak ho odrovnali i s celou jeho rodinou.

A tato akce, tedy přesněji tato událost ukazuje, že toho inženýra mohly zlikvidovat obě konkurenční skupiny.

Tedy ti, kteří se spletli, že jde o teroristu, ale mohli ho zlikvidovat i ti, kteří byli zavázáni ho odvézt,

neboť byl nositelem nějakých tajemství,

a proto bylo nutné ho zlikvidovat přesně

v okamžiku, kdy byl společně se svou rodinou.

A to také bylo provedeno.

Tak taková je ta situace.

Nic není tak jednoduché.

A vůbec všechno to, co se děje

v Afghánistánu, není vůbec jednoduché.

Žádný z těch aspektů

není úplně jednoduchý.

Ale to všechno se dá rozebrat, protože ty informace tak jako tak přijdou a jako puzzle vytvoří celkový obrázek.

Ještě jedna otázka.

Chtěli by znát váš názor na předání funkce světového četníka od USA Číně

a likvidaci USA s jejich

následným přeformátováním.

Vždyť pro realizaci funkce světového četníka

bude Čína potřebovat ještě více zdrojů než USA,

neboť má několikanásobně více obyvatel.

A úroveň spotřeby v Číně

rychle roste už teď.

Nebude z toho nakonec nestvůra ohryzávající naši planetu ještě rychleji než USA?

Tato otázka, to je prostě přenesením

Pax Americana na nové centrum řízení.

Vždyť ve skutečnosti

všechno probíhá zcela jinak.

Povšimněte si, jaké celkové snižování spotřeby ve světě probíhá.

Kam se vypařil masový turismus?

To koronavirus za to může.

Kam zmizely mnohé oblasti činnosti spadající

do zóny komfortu? Zase za to může koronavirus.

Probíhá přeformátování celé světové

ekonomiky, a to s cílem snížit spotřebu.

Jde o odchod od Pax Americana, neboť takové parametry planeta nevydrží.

To právě proto musí

být USA přeformátovány

a nové centrum koncentrace

řízení postaveno na kulturách,

kde už v podstatě existuje základ

pro snížení spotřeby na minimum.

To je Čína i Írán.

A ona ta Čína je prý taková,

že všechno sežere…

Kdyby Čína jednala výslovně v této logice,

tak už by tu žádné sibiřské lesy nezbyly.

Čína bezesporu vyváží dřevo

z ruského území kořistnicky.

O jiných zdrojích nemluvím,

v daném případě uvádím to dřevo.

Přesto určitý strop tomuto byznysu stanovují právě

v Číně, protože nechtějí, aby na severu byla pustina.

Těch zdrojů na planetě Zemi

musí být zachováno co nejvíce.

A budování spotřebitelského chování na principu Pax Americana je v Číně blokováno všemi možnými způsoby.

I koronavirus ukazuje, jak se to všechno omezuje. Navíc, vezměte si tu situaci.

Zatímco ve vztahu ke třem

stem miliónům čínských obyvatel

bylo uplatňováno dlouhodobými způsoby přeformátování prostřednictvím Rudých gard (chung-wej-pching),

kulturní revoluce, politiky jednoho dítěte,

následně připojením Hongkongu

a zase zrušením té politiky jednoho dítěte,

aby zformovali kulturní prostředí co nejvíce se blížící tomu západoevropskému.

Pro ně je ta spotřeba podle amerických norem,

které se tam pokoušejí rozvinout,

a to tím spíše, že jak ukazuje praxe,

tak základy toho u Číňanů jsou.

Oni přicházeli, zabírali si dobrou půdu

a za sebou zanechávali poušť,

po dvou třech letech jejího

využívání tady u nás v Rusku.

To všechno bylo omezováno

ze strany centrální čínské vlády.

Zcela tomu zamezit bezesporu nemohli,

nicméně to bylo silně omezeno,

protože těch zdrojů na planetě

Zemi už není mnoho,

a pokud bude vše takto proměněno

v poušť, tak všichni prostě vymřeme.

Takže velmi dobře rozumí této určité

mentalitě chování svého obyvatelstva

a je to vždy blokováno,

aby k tomu nedocházelo.

Tomuto většinovému obyvatelstvu je poskytováno nezbytné minimum spotřeby, které se nijak nezvyšuje.

A u těch druhých probíhá přeměna formátu spotřeby,

mám na mysli těch 300 miliónů z té půl druhé miliardy,

kterým byla naočkována ta evropská kultura, u těch probíhá proměna směrem ke snižování spotřeby.

Ten proces probíhá.

A přenos centra koncentrace řízení do Číny

a Íránu je fakticky spojen s tím, aby spotřeba,

utrácení zdrojů na planetě Zemi veškerým jejím obyvatelstvem bylo sníženo na minimum.

Proto například v Číně probíhá přestavba energetiky, zavírají tam uhelné elektrárny

a převádějí to na jiné druhy energetických zdrojů, takže se jim tam zlepšuje ekologie.

Nikdo by si přece nedělal hlavu s přenosem centra koncentrace řízení do Číny,

pokud by chtěli zachovat Pax Americana

s jeho spotřebními normami,

které byly ideologicky pozvednuty

jen proto, aby se podařilo rozvrátit SSSR.

Posloužilo to jako jakýsi vývěsní štít.

Jenže 5% obyvatel spotřebovávajících 50%

světových energetických zdrojů je jedna věc

a bude-li mít takovou spotřebu

sedmina obyvatel planety?

To už nebude spotřeba 50%, pokud

to přepočítáme z té americké spotřeby.

Z planety by tak nic nezbylo, proto se to všechno přece nedělalo.

Právě naopak, aby byla

zavedena omezená spotřeba.

Čínská kultura umožňuje vybudovat velice tvrdě strukturovanou davo-„elitářskou“ společnost,

kde je dávkovaná

spotřeba na každé úrovni.

V současné čínské společnosti

to velice názorně lze pozorovat.

To byly pro dnešek všechny otázky.

Tak mi nezbývá než se rozloučit.

A znovu vám popřát, abyste nebyli rukojmími něčích analytických, nu jakéhokoliv analytického rozboru.

Vy sami si musíte umět udělat analytické závěry z jakékoliv situace.

Ale to můžete udělat pouze v případě, že budete mít znalosti o řízení složitých sociálních supersystémů.

Takové znalosti najdete jen v jednom zdroji,

v pracích vnitřního prediktoru SSSR

zveřejněných do června roku 2018

a v pracích zveřejněných Fondem konceptuálních technologií po roce 2018 v sérii O světě křivých zrcadel.

Právě v těchto čtyřech dílech jsou popsány všechny potřebné věci,

abyste porozuměli tomuto silnému manévru přestavby celého světa,

abyste pochopili, jak probíhají

války neválečnými způsoby.

Jak funguje stát a zda jsou

všechny státy skutečnými státy.

Co je to impérium, a jak takové impérium funguje. Tyto znalosti naleznete tam.

Osvojujte si tyto znalosti.

Stávejte se konceptuálně mocnými.

A díky takto získaným znalostem se dokážete vyznat

v aktuální situaci a bránit zájmy své i své rodiny.

Buďte šťastní. Do příštích setkání. Přeji vám mírové nebe nad hlavou. Na shledanou.

Knihy vnitřního prediktoru SSSR v češtině i slovenštině naleznete

na www.leva-net.webnode.cz, www.dotu.ru nebo můžete zakoupit v knižní podobě

na KSBPRESS.cz

Show less