O čem se mlčí - Jan Žaloudík

Stanislav Novotný se ptá Jana Žaloudíka proč musel zrušit veřejný seminář s názvem „Co budeme učit mediky o infekci SARS CoV 2“

Stanislav Novotný (předseda Asociace nezávislých médií)
Dobrý den, Vážení diváci! Vítám Vás při sledování dalšího dílu z cyklu O čem se mlčí. Co budeme učit mediky o infekci SARS-CoV-2? To byl nevinný název semináře, který spolupřipravoval na půdě Senátu senátor Jan Žaloudík. Semináře se měli zúčastnit odborníci různých názorů, tedy i ti, jež ostře nesouhlasí s vládními proticovidovými opatřeními, vakcinační politikou či třeba mediálně uznávanou naukou o původu covidu-19. Právě kvůli nim se odmítla řada pozvaných na seminář dostavit. Děkani lékařských fakult si prý podobný veřejný seminář dokonce výslovně nepřáli. Seminář byl proto zrušen, názorová konfrontace neproběhla, disputace se nekonala. Jelikož ve studiu sedí prof. Jan Žaloudík, člověk v té věci nejpovolanější, ptám se: Současnou dobu jste označil za normalizační, co vás nejvíc naštvalo, když jste seminář zrušil?

Jan Žaloudík (lékař, senátor)
Vůbec nic, mě to rozesmutnilo. Ono to má jakousi genezi. Když už po půlroce, loni v létě, bylo jasné, že máme víc otázek než odpovědí, a to ve všech směrech: původ, léčba, detekce, imunizace a podobně. Tak jsme si říkali, že by nebylo špatné z těch základních 16 - 18 oborů pozvat lidi. Ale z praxe, kteří to dělají. Ne kteří o tom vyprávějí v televizi každý týden a mají prognózy, ale ti, kteří jsou z praxe, to znamená i z plicního lékařství, z anestezie a samozřejmě z teoretických oborů. První seminář "Co budeme učit mediky", to je samozřejmě řečnická otázka. Já učím mediky, ale nemíníme, že zrovna toto všechno bychom mediky měli učit, ale že bychom měli mít jasno, když jsou tři, čtyři názory, co tedy budeme mediky učit? Poprvé jsme to měli 6. 10., potom byla uzávěra, takže jsme to měli na 7. 12., přeloženo na 1. 3. a potom na 17. 5. Vždycky těch osmnáct znovu potvrdilo, že se na to těší a že počkají do další periody. Teď mě překvapilo, že - poprvé, když jsme si zase jen pustili mail mezi těchto osmnáct lidí, kdo může, kdo nemůže, kdo přijde - první zareagovali, a to bylo pro mě tedy překvapení, Deník N a Hospodářské noviny: Jak si to vlastně představujeme, že by tam bylo víc názorů? Někteří kolegové senátoři se potom pozastavovali nad tím, že by v Senátu zaznělo více názorů. Jsem si myslel, že kvůli tomu Senát je! A třetí ránu tomu dala Asociace děkanů - kde jsem byl členem 7 let, protože jsme byl 7 let děkanem, takže jsem velice disciplinovaný vůči děkanům - a ti říkali... pozastavili se nad tím. Mezitím nám rozprášili přednášející, takže z osmnácti dříve nadšeně souhlasících bylo šest pořád nadšeně souhlasících, šest se vůbec neozvalo a šest říkalo, že zrovna něco mají nebo budou něco mít. A mělo to být teď 20. 9. Za této situace, protože jsem měl být garantem, nebudu ten, kdo bude selektovat názory v Senátu, kdo bude vybírat lidi. Já jsem si normalizaci zažil, žádná taková před volbami... Jsme seminář chtěli dělat proto, právě že je těch názorů víc. Kdyby byl jeden názor, převezmeme vysílání ČT24, pustíme si to tam a je hotovo. Nechtěli jsme ani vyvolávat konflikty, neměla být zvána ani média. Mělo to být streamováno, spíše jsme se chtěli pobavit, kdo má důvod. Nezněly tam žádné extrémní názory, že virus neexistuje, nebo že přišel z Marsu. To jsou všechno lidi, kteří dnes a denně tu problematiku dělají. Takže zřejmě vadí paní doktorka Peková, vádí pan profesor Beran, možná vadí pan profesor Thon. Ale třeba paní náměstkyně Pešáková, která je zběhlá v plicním lékařství, byla taky samozřejmě zvána, tak ta to potvrdila. Potvrdil to i prof. Černý, který dělal náměstka před ní a vedl víceméně celou anesteziologickou část péče, která byla nemalá. Takže nevím, pro mě je to... mě to trošku rozesmutnilo. Jsem si říkal: už je to tady zase, jaké to bude mít podoby, jaké to bude mít formy?

Stanislav Novotný (předseda Asociace nezávislých médií)
Mě zaujalo, jste říkal, že děkani po roce 68 považovali bratrskou pomoc Varšavské smlouvy za správnou a dnes se podobní lidé dívají na rok 1968 jako na okupační.

Jan Žaloudík (lékař, senátor)
Myslím, že jsme urazili už velký kus... já si všech děkanů vážím a jsou to zčásti moji bližší přátelé. Trošku to nechápu, oni by byli poté, co potvrdí přednášející, samozřejmě by tam byli pozváni, ti děkani. Čtyři rektoři univerzit jsou z lékařské fakulty, jsou taky lékaři. Lékařská komora, samozřejmě Česká lékařská společnost. Jsme se tam mohli bavit o tom, co je konfliktní a co není konfliktní téma, když někoho označuji za popírače, odpírače, disidenta, konfidenta, tak abych věděl, proč tak činím. Že to je možná jenom jiný laboratorní nález. Otázky se kladou stále. Už si nepíšu ani tak odpovědi, protože těch je málo, ty si pamatuju, ale už si píšu jenom otázky. Otázek přibývá. Radím všem občanům, kteří se v tom chtějí trošku angažovat, aby si psali otázky pro budoucnost, pro vnoučata, protože určitě nás to neopustí. Tento virověk je na delší dobu, protože se to osvědčilo. Regulace strachem je jedna z nejsilnějších regulací.

Stanislav Novotný (předseda Asociace nezávislých médií)
Můžete krátce shrnout, jak se podepsala proticovidová opatření na zdraví národa?

Jan Žaloudík (lékař, senátor)
Na mentálním určitě hodně. Doufám, že ne na dětech. Podepsala se překvapením a strachem, tam se podepsala jednoznačně, o tom už není pochyb. Pokud v jednotlivých segmentech, vždycky jsem dotazován na onkologii i na kardiologii, samozřejmě máme nějaké signály, co se zpozdilo, něco se dohání. My hlavně potřebujeme čísla za to období. A protože ÚZIS a pan prof. Dušek je vytížen vládní covidí numerologií, tak jaksi doháníme všechno ostatní. Takže máme teď celou medicínu a máme covid. Covidu věnujeme maximum pozornosti a my říkáme v tom zbytkové prostoru, abychom pokračovali tak, jak jsme byli zvyklí. Stačí, když budeme pokračovat, jak jsme byli zvyklí a vůbec nic zlého se nemůže stát, protože u nás je systém robustní, a to i datový systém je robustní. Abych teď říkal nějaké svoje odhady - ano, vidíme víc pokročilých v případu, které jsme dřív neviděli - dokud to nebudu mít na stole a nebudu mít čísla jasná, tak to nebudu šířit.

Stanislav Novotný (předseda Asociace nezávislých médií)
Moc děkuji za rozhovor. A s Vámi, milí diváci, se těším na další pokračování cyklu O čem se mlčí.