Otázka - Odpověď V.V. Pjakina ze dne 09.08.2021

Fond konceptuálních technologií
uvádí
Knihu Valerije Viktoroviče Pjakina O světě křivých zrcadel I. a II.
si můžete objednat na: https://zakazanevzdelani.cz/
Dobrý den Valeriji Viktoroviči.
Dobrý den.
Zdravím naše vážené diváky,
posluchače a kolegy ve studiu.
Dnes je 09.08.2021.
Skončila olympiáda v Tokiu.
Přišly nám v souvislosti s touto uplynulou olympiádou otázky.
A konkrétně Valentin vás prosí okomentovat výsledky olympiády (s malým písmenem),
která proběhla v Tokiu, když
parafrázujeme ten známý výrok:
„Je nám vůbec takový hokej /
taková olympiáda k něčemu?“
Ano, taková olympiáda nám není
k ničemu. Říkáme to dávno.
Vyvstává tu otázka státní suverenity, která se projevuje
v konkrétních formách působení státu na vnější aréně.
Mluví se o suverenitě našeho
státu, našeho Ruska,
no a reálnou úroveň naší státní suverenity dokládá účast našich sportovců na olympiádě za těch podmínek,
za kterých kývli na svou účast.
Lidé říkají: „Vždyť máme takovou armádu, takové námořnictvo! To znamená, že se obrozujeme!“ a tak dále.
Já jim připomenu, že naše sovětská neporazitelná a legendární armáda,
která v bojích poznala radost z vítězství, ta všemi
milovaná armáda se zhroutila bez jediného výstřelu,
aniž by vstoupila do boje s protivníkem,
proti kterému byla vytvořena.
A nepomohly ani ty nejmodernější tanky,
ani raketomety, o jakých se našemu
pravděpodobnému protivníkovi ani nesnilo.
Ani letadla, vůbec nic.
Měli jsme jen to nejlepší. Američané si mohli nechat zdát
o takových typech zbraní, jaké měl SSSR. A co?
A teď máme také lepší zbraně
a co? Jaký je výsledek?
Co tu máme? Olympiádu.
Ale než přejdeme k roli a místu symbolů, k hymně a vlajce, kvůli kterým tam plakali olympionici,
aniž by si vůbec uvědomovali
svůj podíl na tom, co se stalo,
je třeba alespoň zběžně probrat otázku situace panující
ve světovém sportu a ve světovém olympijském hnutí.
Co pozorujeme v postsovětské době?
V postsovětské době pozorujeme obrázek,
za kterého světové olympijské hnutí
i světový sport přestávají
jako takové existovat.
Tak především se to projevuje diktátem globálního četníka USA z toho hlediska,
jakým způsobem mají být
hry organizovány.
Vůči všem sportovcům
a obzvláště vůči sportovcům z Ruska
se uplatňuje politika absolutní
čistoty od dopingu,
přičemž účelově do dopingu zařadili
i meldonium, což už je úplně absurdní.
Jsou vyvolávány různé skandály
a tak podobně.
Sportovcům vytvářejí nesnesitelné podmínky,
za kterých jsou hodiny nuceni čekat,
kdy jim odeberou vzorky, a potom čekají,
zda byly či nebyly negativní.
Vůči našim sportovcům je uplatňována absolutní
svévole. A jak to vypadá s americkými sportovci?
Bylo dáno zcela jasně najevo: „Kdo se tu pokusí
prověřovat naše sportovce, půjde sedět!“ A hotovo.
Takže všechno, co se děje u Američanů
a na Západě jako takovém, jde mimo.
A přitom neustále obviňují naše
ruské sportovce z dopingu!
Sice ho nenacházejí, ale stejně neustále dokola melou: „Doping, doping…!“
Jakoby oni byli přímo vzorem
čestnosti! A u koho odhalují doping?
Právě u západních sportovců!
A pak se ukazuje: „Oj promiňte, to se mi po polibku s mým sexuálním partnerem náhodou dostal do těla doping!“
A aby toho sportovce, který je napumpován dopingem, nechali úplně na pokoji: „Já měl homosexuální styk!“
Není důležité, zda šlo o lesby
nebo homosexuály:
„Cožpak se to sluší?
Pokládat nám takové otázky?“
To polibkem mu byl předán ten doping.
No není to pitomost? Je!
Přeneslo se to sexuálním kontaktem,
či kdo ví čím, nač jsou schopni přijít.
A to všechno je přece OK!
A když porovnáte vzhled západních tenistek, obzvláště těch sester Williamsových, tak se myslím jmenují,
a našich, tak řekněte,
kdo z nich je na dopingu?
Ale cožpak to někoho zajímá?
Dokázalo Rusko uhájit
své sportovce na této úrovni?
Mám na mysli na úrovni státu. Ne!
Američané si dále dělají co chtějí.
Dále.
Platí nějaké normy ve sportu i pro Američany? Jaká je realita?
Připomeňme si tu olympiádu v Salt Lake City
v roce 2002 - Běrežnaja a Sicharulidze.
Zachtělo se jim, aby zlatou získali zástupci
amerického kontinentu. A co?
S našimi sportovci vyběhli a těm nezbylo
než jim zamávat květinami.
Navzdory všemu ten kanadský pár postavili na nejvyšší stupeň vítězů, dostali zlatou.
Číňané se toho divadélka účastnit odmítli,
protože jejich státní suverenita je vyšší, a tak si to mohli dovolit. Mohlo si to dovolit Rusko?
Vzpomeňte si na rok 2004,
na Alexeje Němova.
Ani diváci absolutně nepřijali to hodnocení na objednávku,
absolutně na objednávku, aby Alexej nemohl vyhrát.
Ani diváci to nepřijali! On sám musel ty diváky uklidňovat, aby soutěže mohly pokračovat.
A myslíte, že to s porotou hnulo?
Ani trochu! Ani to s nimi nehnulo!
Vezměme si tu olympiádu
v roce 2016, Rio de Janeiro.
Co tam se stalo? Naše sportovce
vůbec nenechali soutěžit!
A co Isinbajevová? Ta by
jednoznačně vyhrála zlatou.
Všichni to velmi dobře věděli, protože žádná sportovkyně nedosahovala její úrovně!
A na základě čeho ji vyloučili?
Že prý neprožila tři roky v zahraničí.
A hotovo, takto na ni vztáhli ten zákaz.
Připustili pouze ty sportovce, kteří žili tři roky v zahraničí,
tedy ty, kteří mají nejslabší pouto s Ruskem.
A jak ty soutěže probíhaly? Platí
pro Američany vůbec nějaká pravidla?
Americká reprezentace, americký tým běžel štafetu a upadl jim kolík,
takže nevyhráli, prostě se jim nezadařilo.
A co udělali? Rozhodli, že kvůli takové drobnosti je přece nepřipraví o jejich šanci, vždyť jsou to Američané!
A nechali je samotné běžet znovu.
A aby nikdo nepochyboval, že vyhráli první místo,
tak se všichni mohli podívat na záznam.
Ano, není to s čím porovnat,
když s nimi nikdo neběžel…
Nějakou tu potřebnou vteřinu sem, vteřinu tam na takovém záznamu zajistíte raz dva
a nikdo to nepostřehne.
Takže bylo řečeno, že vyhráli první místo!
A to samé vidíme v Tokiu.
Špatně si předali kolík a porota okamžitě rozhodla: „To nic není, vždyť jsou to Američané!
Za to je přece nemůžeme trestat!“
Všechno se to neustále opakuje. Víte, když soutěží americký tým a vůbec všichni ti sportovci,
kteří by podle názoru globálního řízení měli obsadit nějaká místa,
probíhá to jako v té komedii
Asterix a Olympijské hry.
Tam to uvidíte všechno. Ten doping amerického týmu, práci poroty…
A nebudou-li porotci dost poslušní,
sami ty brouky budou muset sežrat!
Aby si nevyskakovali
a věděli co a jak!
Dále.
Ta umělecká gymnastika.
Cožpak by Američani…
Tam to přece také bylo jasné,
že Rusko vyhraje zlatou.
Ale...
Copak je tohle spravedlnost?
Ta se vůbec neměla dostat na stupně vítězů,
když upustila tu tyčku se stuhou,
jednoduše neměla,
a přesto jí dali zlatou. Proč?
Zcela účelově a názorně předvedli: „Tohle je vaše místo! Nikoho nezajímá, co vy jste zač!“
A neustále nás přesvědčují, že se toho
musíme účastnit, že rozhodně musíme!
„Jen se podívejte, silní
by se takto přece nechovali.
Vidíte, jak tam ty naše ponižují?
Oni se tak ponižují, ponižují a ponižují…
Oni je ponižují a naši
to vše vydrží, hrdě to vydrží.“
A čeho tak ve výsledku dosáhnou?
Jako by nestačilo…
Jen si vzpomeňte, jak jim ty medaile z Pchjongčchangu nakonec zase sebrali. A jak to celé probíhalo?
Něco si nechali líbit
v roce 2016, spolkli to.
Potom následoval rok 2018 v Pchjongčchangu,
zase to spolkli. A teď v Tokiu, zase!
Jakýmkoliv způsobem, prostě za každou cenu se chtějí dostat na tu olympiádu,
předvést se tam, udělat dojem
a tak dále. Dostat se tam!
To znamená, že se ohýbáme, potom více a ještě více a oni nás připravují o naše symboly a ponižují.
Vždyť jak to podávají, aby ti sportovci měli nějakou tu podporu?!
Říkají, že soutěží za Rusko.
Cožpak oni soutěžili za Rusko?
Žádná hymna ani vlajka tam nebyla. Říkají:
„Musíte je podpořit, vidíte, jak je silný ponižuje?“
Vždyť o tom to právě je. Oni tak dávají najevo,
že je třeba se ponižovat, že je třeba žadonit…
Cožpak silný bude někoho ponižovat? To my jsme tak silní,
že jsme připraveni nechat se ponížit až do krajnosti!“
Ale pokud se necháte ponižovat až do krajnosti, tak si vás vážit nikdo nebude!
Ať se z toho vykrucujete jakkoliv:
„Cožpak se takto chová někdo silný?
Oni tak předvádějí svou slabost!“
Takto můžete přesvědčovat
jen sami sebe,
protože potřebujete nějak ospravedlnit svou
zbabělost, své vlastizrádcovství, svou podlost.
Pro ně je to ukazatel toho, že každého
ohnou, jak budou chtít:
„Jen se podívejte, jak se
ti Rusové před námi plazí!
My je stále více ponižujeme
a oni se stále více ohýbají a ponižují!
My jsme jim vytvořili absolutně nepřijatelné podmínky
pro jejich účast na olympiádě a oni stejně přijeli!
Přesto přijeli!“
Říkají, že svou účastí nás zastupují. Koho to zastupují?
Olympijský výbor Ruska? A co je to zač? Jakou má vlajku?
Sportovkyně tam pláče:
„Já bych chtěla vlajku a hymnu!“
Cožpak si neuvědomuje,
že to právě ona se všemi ostatními
vytvořila ty podmínky, za kterých
nemají vlajku a nezní jim hymna?!“
V čem spočívá odpornost celé té situace se všemi těmi takzvanými našimi sportovci?
Odpornost té situace spočívá v tom,
že svým přáním ponížit se
a účastnit se té olympiády za každou cenu, jen aby se tam dostali,
jejich připravenost nechat si líbit jakékoliv příkoří a strpět to… Protože potom za to dostanou zaplaceno.
V Rusku jim za to zaplatí,
dostanou své peníze i to ostatní...
Jestli jim tedy tu medaili zase nevezmou, ale i tak jim v Rusku za to zaplatí.
Jako už se to stalo v případě
té olympiády v Pchjongčchangu.
Jen aby se tam dostali, se nechají ohnout,
jsou ochotni účastnit se bez té vlajky.
A potom se diví: „A proč my
vlastně nemáme vlajku?“
A co by bylo, pokud by
za těchto podmínek...
Teď se účastní i ti, no...
transgenderové…
Nu, to mi promiňte, ale existuje-li 80 transgenderů,
musí existovat také osmdesát kategorií.
Je běh pro muže a běh pro ženy,
soutěž v plavání mužů a žen,
tak teď přece musí všichni ti transgenderové mít vlastní kategorie, kde budou soutěžit se sobě rovnými.
Vyčleňujte je, no prosím.
Ale proč byste měli chlapa, který se rozhodl, že se cítí býti ženou,
nechat soutěžit se ženami, aby se tam mohl předvádět jako ten vzpěrač z Austrálie?
A co? Kde je v takovém případě rovnost soutěžních podmínek?
Oni se vysmívají samotnému olympijskému principu čestné soutěže.
A všichni uznávají jednu věc, že nebude ruský tým tam, kde ještě zůstal sport...
A sport vždy existoval jen do té doby…
Vždyť proč u nás ještě máme sport?
Protože byl v Sovětském svazu. Dokud
existoval SSSR, existoval i světový sport.
Jakmile Sovětský svaz zmizel, jakmile ho rozvrátili, skončil i světový sport.
U nás tu zůstaly ještě nějaké ty zbytky
sovětského systému sportovní přípravy,
sovětského systému masového
sportu a tělovýchovy
a díky tomu stále ještě vychováváme dobré sportovce,
kteří mohou vítězit bez jakýchkoliv těch dopingů.
Takto to funguje u nás.
Tam u nich už soutěží FARMA.
A u nás ještě zbývá reálný sport, ještě nebyla úplně zničena reálná sportovní příprava.
A kdyby se už v roce 2016 ruská
reprezentace neúčastnila,
proto ji také částečně nechali
v Rio de Janeiru i jinde soutěžit,
kdyby tam nebyla, tak už v roce 2016, by světové olympijské hnutí v této své podobě skončilo.
A ta olympiáda v Tokiu by jednoduše…, je to shromaždiště exotů, vůbec to není o sportu.
Je to FARMA, sexuální zvrácenosti,
cokoliv, jen ne sport!
Kdyby se toho ruská reprezentace neúčastnila, pokud by ruská reprezentace řekla: „My nepojedeme,
protože tohle už není o sportu!
My chceme skutečnou olympiádu!“
Byl takový příklad
Sovětského svazu a USA.
Z politických důvodů napřed západní sportovci nepřijeli do Ruska, přičemž bez náhrady.
Prostě nepřijeli a hotovo. Potom zase nejeli spojenci SSSR na olympiádu do USA.
Ale těm zorganizovali Hry dobré vůle, ve stejném rozsahu a na stejné úrovni jako olympiáda.
Takže kdyby tedy ruská olympijská reprezentace nejela na tu olympiádu do Tokia,
alespoň na tu olympiádu v Tokiu a připojili se k ní například Bělorusové nebo třeba i ne.
Hlavně, aby tam nejela ruská reprezentace,
tak by to byla olympiáda exotů
a Rusko by mělo v rukou všechny možnosti
pro uplatňování globální politiky,
pokud by zorganizovalo normální
olympiádu pro SPORTOVCE!
Jenže oni všichni chtěli jet právě tam
a udělat pukrle před páníčkem.
Teď ta, jak se jmenuje…
Ó bože, ta umělecká gymnastka, to není důležité, to příjmení.
Ta teď pláče, že přišla o první místo.
A fakticky brzy bude hrdá, protože sám páníček
ji poctil tím, že si jí povšimnul a upřel jí první místo.
Takto jim mění vnímání světa.
A oni na tomto…
Někdo řekne: "Přeháníš…"
Ale vždyť právě s takovou všichni odjeli na tu olympiádu
do Tokia, vždyť věděli, že je to samo o sobě ponížení.
Věděli, že je tam budou šikanovat.
Přáli si to a kvůli tomu tam jeli.
Tím, že tam jeli, se sami postarali o to, aby všechny
ty mezinárodní soutěže byly plně diskreditované.
Ta olympiáda v Tokiu se zdiskreditovala tak, že víc už to snad ani nešlo.
Tedy z hlediska normálních lidí, protože se to dá ještě zhoršit, vždyť tu je 80 různých genderů…
A ještě to nebylo ve všech těch druzích sportů, kde by se přímo řeklo:
„U těch amerických sportovců
či jiných, jsou výsledky příliš slabé.
Porotci naklusejte ke mně! Koukejte
se postarat o jejich výsledky!
Není důležité, jak kdo soutěžil,
to ty tu o všem rozhoduješ!
Dáš jí nebo jeho na první místo
a je přece úplně jedno, jak soutěží.“
Vždyť nakonec postačí, když přijedou…
Američané brzy budou posílat seznamy,
kdo se má umístit na jakém místě!
Jaký sport? O čem to mluvíte?
Už tu vůbec nejde o žádný sport.
Fotbal už dávno není fotbalem.
Já nechápu ty fotbalové fanoušky, kteří se na to stále dívají a zdá se jim, že stále sledují „hru“.
Mamajev s Kokorinem všem ukázali, že je možné se nalít šampaňským a jít hrát,
protože výsledek
je stejně předem daný.
Takže jaký je v tom rozdíl? Proč by měli dodržovat nějaký sportovní režim?
Vždyť je vše předem
dáno, kdo a jak…
A olympiáda už se k tomu
těsně přiblížila, úplně těsně.
Teď to ještě jiskří a je nutné zasahovat do práce poroty:
„Och, oni upustili kolíček…“, nebo si ho špatně předali.
Je zapotřebí hned zasáhnout a říci: „Co si to
dovolujete? Koukejte jim ty výsledky započítat!“
A ještě je nutné proběhnout se znovu. Potom už všechno půjde podle seznamů z Washingtonu.
A kdyby ti naši sportovci nejeli, tak by napomohli obrození naší suverenity.
Tím, že jeli, se zařadili do řad vlasovců, nepřátel Ruska, kteří náš stát ničí.
A ona pláče, že nemá
hymnu, že nemá vlajku.
Ta vlajka tam není, protože tys tam spolu s ostatními jela.
Jela jsi za těchto podmínek, tak co teď chceš?
To ty jsi souhlasila s tím,
že tam ta vlajka nebude.
Jeden z těch sportovců, lyžař, Nikita Krjukov jet odmítl a co následovalo?
Vypořádali se s ním, naši, místní se s ním vypořádali. Nikdo se za něj nepostavil!
Protože oni se potřebují poklonit před svým bílým páníčkem, páníčkem z Washingtonu, bílým sáhibem.
Víte, když jsem komentoval toho francouzského generála Gudina, tak mi přišla spousta různých komentářů.
„Jak jen můžete? Rusko se svými láptěmi, to zaostalé Rusko. Vždyť Napoleon nám přinášel civilizaci!
Přinášel nám kulturu! Ten Gudin byl
významný člověk! A že přišel válčit?
On přece chtěl pro Rusko jen to dobré!
Oni sem chtěli přinést kulturu.
To jen ten ruský národ se svými láptěmi nepochopil, jaké by to bylo pro něj štěstí, a proto toho agresora vyhnal!“
Už stačí jen málo, aby to samé
prohlašovali o Hitlerovi.
Jenže ta bolest je ještě příliš živá.
Ale se stejnou náladou tam přece jedou: „Jen abychom tomu západnímu páníčkovi dobře posloužili…“ a tak dále.
A dále je tu ta otázka té vlajky. K té trikolóře mám negativní vztah, víte to všichni.
Uznávám, že jde o státní vlajku jen proto, že je nyní oficiální,
a pokud ji sami budeme hanobit,
tak nám to nic dobrého nepřinese.
Ale nejsem to já, kdo tu vlajku hanobí, udělali to ti sportovci. Ti všichni.
To oni poplivali státní symbol.
To oni to udělali. Nestačí, že máme
vlasovskou vlajku, oni klesli ještě níže.
Dokonce ani tuto vlajku neobhájili, jednoduše se jí vzdali, vzdali se svého státu.
Ten ruský olympijský výbor prý zastupuje
naši zemi. Je to politické rozhodnutí.
A jak zastupuje naši zemi?
Když nezastupuje stát?
Státní vlajka, ať už je jakákoliv
i ta stávající trikolóra,
označuje stát s určitým státním zřízením a státní politikou ve všech oblastech v konkrétním historickém bodě.
A nám ukazují, že to, co teď probíhá
v politické oblasti Ruska,
v té politické oblasti, kde probíhá obrození státní suverenity dokonce i pod tou trikolórou, je nepřijatelné!
Považují nás za volné území. Země tu je,
ale na ní může být založeno několik států.
Jako rozdělili Rusko a založili státy jako Bělorusko, Ukrajinu a další státy.
A dříve rozdělili…
Nu, jestliže je Polsko možné ještě
považovat více méně za jakýsi stát,
ty pokusy zformovat ho probíhaly,
tak kde se vzalo třeba Finsko?
To je zcela umělý státní útvar, který
mimochodem vůbec není životaschopný.
Jakmile přijde o podporu z Ruska,
tak svou existenci neutáhne,
okamžitě spadne na úroveň
třeba Estonska, Litvy.
Taková je úroveň Finska.
Bylo nám jasně dáno najevo,
že buď změníme státní politiku,
nebo bude omezena
naše přítomnost ve světě.
A to vyvolává otázku.
Proč bychom my měli měnit svoji státní politiku a zda je pro nás tak důležitá taková přítomnost ve světě,
v tomto světě a za těchto podmínek.
Ukazujte to, že se jedná o test našich řídicích elit, sebeuvědomění našeho národa.
Jste připraveni bez hymny
a vlajky začleňovat se tam,
kde vás považují za území, za domorodce, kterým státnost přinese nějaký Gudin, Hitler nebo někdo podobný?
To je to, oč tu jde. Když nám namítají: „Proč pořád mele o té trikolóře? To je na objednávku nebo co?“
Samé nesmysly.
A říkají: „No tak jsme měli jiný symbol
a teď máme tenhle. Vždyť je to jedno!“
Proč na Západě
tato symbolika má význam
a je na jejím základě budována politika vůči Rusku
a u nás tady nám tvrdí, že je to jedno?!
Protože ti, kteří říkají,
že je to jedno, jsou vlasovci!
Ty státní symboly nebyly vymyšleny jen tak pro nic za nic.
Kvůli hanobení státních symbolů dříve začínaly války.
Oni nám upírají právo mít svůj stát!
Dávají nám najevo: „Tak vy nesouhlasíte s tím, že jste kolonie? Absolutní kolonie!
A stále se pokoušíte obnovit
jakousi svou státní suverenitu?
Tak my vás připravíme i o toto vaše postavení!
Přisoudíme vám bílou vlajku označující,
že nejste vůbec žádný stát
jen území, na kterém žijí barbaři,
a které si rozčleníme na státečky, státní řízení,
jak budeme chtít: Sibiř, Pomoří, Dálný Východ…“
To je to, oč tu jde! To je vysoká, velmi vysoká politika,
ta účast sportovců pod takovou vlajkou!
A navíc to znamená velké potíže pro náš stát,
které mohou být doprovázeny i velkým krveproléváním.
To je to, co dělají! Oni zrazují svůj stát! Jsou
připraveni nechat propadnout náš stát do nebytí.
Vždyť tak podporují vnější řízení! Vyjádřili svůj souhlas
s tím, aby Rusko jako stát úplně přestalo existovat!
Aby se proměnilo v území řízené zvnějšku. A jak to bílé území potom rozčlení, na jaké státy, to už je jiná věc.
A o čem se dá mluvit za takových podmínek?
Proč tam vůbec jeli? Cožpak kvůli Rusku?
„Já se bojím říci, že soutěžím za Rusko,
vždyť mi seberou moji medaili.
Když něco povím, tak mi ji seberou!
A nebude-li medaile, nebudou ani penízky!
Nedají mi ty prachy, kvůli kterým jsem sem jela! I když je to ta Raška, kdo mne živí…“
Oni takto zaprodávají svou vlast!
A to v přímém smyslu toho slova.
Zaprodávají nás všechny!
A když nám vnucují: „Podívejte, jak je ponižují.
Silný by to přece neměl zapotřebí!
Takže bylo dobře, že tam jeli. Vidíte,
jak se jich bojí? Proto je tak šikanují!“
Co je to za zvrácenou logiku masochisty?
Jak je vůbec možné něco takového pronášet?
Státní politika je jen jedna.
Jsi-li občan, tak jsi občan! A pokud tě k tvému státu nic neváže…
Ukázali vám to na té
olympiádě v Rio de Janeiru.
Jestliže jste prožili tři roky v zahraničí,
tak můžete jet na olympiádu
a když ne, máte smůlu, nesmíte být
mentálně vázáni na Rusko.
Vy se i teď rozběhnete na různé
ty vaše tréninky, sem a tam.
Pro vás Rusko není ničím jiným,
než způsobem jak si vydělat peníze.
Jen si vzpomeňte, jak se nevychovaně, sprostě chovali, když je vyprovázel gosudar.
Ano, podle funkce je prezident a jako prezident musel vyprovodit tento tým do Tokia.
Jednalo se o oficiální akci. Ale jak se chovali
v těch reprezentačních prostorách?
Projevili snad nějakou úctu? Chovali se ve stylu:
„Posaď svini ke stolu, ona si dá nohy na stůl.“
A cožpak někdo z těch, kteří ten ceremoniál řídili, přišel a řekl:
„Slečno! Tady nejste na stadiónu!
Tady není žádný chlév!
Přestaňte tu vyhazovat ty své nohy, chovejte se slušně v souladu s místem, kde se nacházíte!
Tohle je státní ceremoniál
a podle toho se musíte chovat!
A nejste-li schopna chovat se
slušně, tak vypadněte ven!“
Vzít ji za ucho a vyhodit z Kremlu. Už tam předváděli to své pohrdání Ruskem.
Už tam dávali najevo: „Vždyť je to jen Raška!
My přece soutěžíme za bílou vlajku!“
A proto ještě jednou opakuji, že sice neustále vystupuji proti té trikolóře,
ale jsem pro výměnu státní vlajky normální,
normální cestou! Protože lidská krev není voda.
A když budeme sami ponižovat svůj státní symbol, jak to udělali ti sportovci...
A začali s tím už v Kremlu,
kde vyhazovali nohama.
Oni, tým Olympijského výboru
Ruska ponižují státní symboly.
To oni umožňují ponižovat a vést sankční politiku proti Rusku. Proč?
Ukazují, že v Rusku je značná část lidí,
která je připravena zradit stát.
Těm je jedno, zda náš stát bude existovat nebo ne.
Pro ně je důležitější, aby si přišli na své.
Olympijský tým tam odjel a to znamená,
že tu je silná protiruská lobby uvnitř státu.
V tomto ohledu je třeba přiznat, tedy říci pár slov
k tomu, že tu fakticky máme něco jako dva státy.
Jeden stát pro lidi, pro ruský národ jakékoliv národnosti, a ten druhý pro vyvolené!
Pro „elitu“!
Výkon spravedlnosti pro lidi a výkon spravedlnosti pro vyvolené! Čím se vyznačuje výkon spravedlnosti pro lidi?
Že vás klidně strčí do vězení, i když jste nevinní
na základě zfabrikovaného obvinění,
které si vyšetřovatel vycucá z prstu. A tíže obvinění je omezena jen zvrácenou fantazií vyšetřovatele, jen tím.
A jak je to s vyvolenými?
Navalnyj mohl mít dvojnásobnou podmínku
a jezdit si po celém světě bez jakýchkoliv důsledků.
Jestliže se zpozdíte s úhradou halířové položky, nepustí vás do zahraničí,
zato Sobolová, která má mnohomiliónové dluhy a je proti ní vedeno trestní řízení, si může jezdit dle libosti.
„Sice dlužíš milióny, ale jeď si.“
Kdo ji pustil? Kdo?
To je přece ukazatel, že za nimi stojí velice silná řídicí klanově-korporativní skupina,
která má silné zastoupení
v řízení státu, silné!
To je ten konkrétní ukazatel.
A když požadují zavedení trestu smrti! A tvrdí,
že si nedokážou poradit s kriminalitou…
„Tamten člověk zabil svou rodinu a před tím povraždil svou dřívější rodinu. Kdyby tu byl trest smrti…“
Nu, to mi tedy promiňte, a kdo vám bránil v tom, abyste toho člověka odsoudili na doživotí?
Nebo mu dali delší trest? A když jste
ho pustili, proč si mohl žít jako v bavlnce?
Chyběl vám trest smrti nebo
vůle soudce a vyšetřovatele?
Ale ti v něm viděli svého bližního v sociální třídě, kterého je třeba ochraňovat.
A přesně tohle dělají! Cožpak proti takovým bude zaměřen ten trest smrti?
Cožpak tu máme výkon spravedlnosti stejný pro všechny?
Pro všechny ty Sobolové, Navalnyje a obyčejné občany?
Nějakého toho rolníka z venkova?
To je přece velký rozdíl.
Za to, že nějaký člověk porazil deset stromů a to navíc v zaplaveném území, kde hrozil jejich pád, dostal deset let.
A když kácejí lesy v měřítkách, že to vyvolává takové povodně, co smetají celá města, tak jsou beztrestní!
To nikdo nevidí.
Žádní vyšetřovatelé, nikdo!
A když člověk rozřezal stromy popadané
po bouřce, aby uvolnil cestu,
protože místní samospráva měla očividně jiné starosti než uvolňovat lidem cesty,
tak okamžitě zareagovala prokuratura, vyslala vyšetřovatele pro zvlášť těžké zločiny, komisi, že našli zločince!
A že prý se dopustil trestného činu ve zvlášť velkém rozsahu! Rozkrádání dřeva.
Přitom ten člověk neudělal nic jiného, než že lidem uvolnil cestu! Stromy popadaly po bouřce.
A kdyby měli tu možnost,
tak by ho nejspíš dali zastřelit!
Trest smrti chtějí z politických důvodů!
Trest smrti chtějí zavést všichni podpindosníci, aby se mohli vypořádat se všemi, kteří chtějí obnovovat stát!
Vždyť se podívejte, za dopuštění
se trestného činu…
Nu, pedofila, kterého chytili na místě činu,
hýčkají jak vyšetřovatelé tak i soud
a se všemi poctami
ho pouštějí na svobodu.
A toho člověka, který děti před pedofilem bránil, poslali na 18 let do vězení.
Kdyby měli trest smrti, nechali by ho zastřelit!
Co si to dovolil? Bránit děti před „láskou“ pedofila?!
Uvědomujete si vůbec, jakému politickému režimu, jakým zmetkům chcete dát do ruky nástroj, jakým je trest smrti?
Proti komu ho asi tak využijí?
A v tomto rámci se právě počítalo s tím,
že když ti sportovci pojedou, tak ukážou,
jak vypadá řídicí situace, že v našem státě je dost silný řídicí segment, který je připraven utopit Rusko v krvi,
aby ho potom mohl dát
k dispozici jako volné území,
jako území pro těžbu přírodních zdrojů svému bílému pánovi, vnějšímu řízení.
Teď tu ten segment je! To je to, oč jde!
Obrození symbolů sebou nese něco zcela jiného.
Rusko nikdy nebylo tak silné jako v dobách SSSR, obzvláště v období Stalina.
A rudá vlajka vždy byla ruskou vlajkou!
Nač je nám ten holandský hadr?
Od kterého se dokonce i všichni
Romanovci distancovali? Všichni!
Dokonce i Mikuláš II. se rozhodl, že ho nepotvrdí jako státní vlajku! Petr I. nedokázal prosadit žádnou jinou vlajku.
Kolik jen sám nakreslil návrhů,
aby se vyhnul té holandské vlajce!
On přece chápal význam symbolů, polohu pruhů, jejich pořadí a co znamenají!
To všechno chápal a pokoušel se tomu vyhnout,
proto kreslil ty návrhy. To je přece zdokumentované!
Všechny ty jeho náčrty, jak se Petr I. snažil, jenže mu to nevyšlo. Takže nebyla vlajka žádná.
Námořnictvo dostalo Andrejevskou vlajku.
A jaké barvy používaly státní úřady?
Všechny státní symboly měly černo-žluto-bílou barvu. Odmítal ho.
Prý že státní vlajka byla
bílo-modro-červená,
přitom se za Petra I. jako státní symboly používaly černo-žluto-bílé barvy.
A takto to bylo po celé carské Rusko.
Nikdy ta vlajka v Rusku nebyla státní.
To jen bělogvardějci pod ní bojovali,
aby předali stát pod řízení interventům.
Západním státům! Oni to dobře věděli, věděl to Kolčak, věděl to velitel Severní fronty Maruševskij,
všichni to velmi dobře věděli. Děnikin se tomu pokusil čelit a zemřel v chudobě.
A potom tu vlajku dal Hitler vlasovcům a ti… Existuje dokonce i video, jak vlasovec v Kremlu ukazuje:
„Můj velitel roty kdysi řekl, že jednou tato naše vlajka zazáří, zavlaje nad Kremlem.
A já jsem šťasten,
že tam ta vlajka teď je.“
V devadesátkách ten vlasovec plakal štěstím, že se konečně povedlo stát podřídit vnějšímu řízení.
„Tohle je ta vlasovská vlajka, nás, co jsme bojovali
pod Hitlerem! Tu nám dal sám Hitler, tento symbol!“
Ale dokud je to náš státní symbol, nikdo ho nesmí ponižovat, protože společně s ním ponižuje i Rusko.
Snažit se změnit se ho zákonnou cestou, to ano! Ale ponižovat tu vlajku, jako to udělali ti rádoby olympionici…
A proč? Protože to už jim nestačí.
Oni chtějí, aby tu náš stát vůbec nebyl.
Tak nad čím to pláčete?
Vy státu s gustem provádíte špinavosti,
likvidujete jeho suverenitu,
a potom by se vám chtělo
soutěžit s vlajkou?! Chcete?
Tak tady máte rudou vlajku, sovětská symbolika byla přesně vyvážená, jak erb, tak ta vlajka a hymna.
Tu jsme si už téměř dokázali vrátit.
Ve smyslu jeden z těch symbolů, správně upravený text s hudbou naší hymny jsme si už vrátili.
Je načase vrátit si i ty zbylé symboly,
protože jinak tu žádný stát mít nebudeme.
Na Západě si to velmi dobře uvědomují,
proto tak usilovně s těmi symboly bojují!
I u nás si to všichni vlasovci
uvědomují a proto tak vyřvávají:
„Ten Pjakin je s tou vlajkou už otravný,
na čí objednávku to dělá?“ Jsou to vlasovci!
Protože si velmi dobře uvědomují, jaká je role a místo státní symboliky ve státním řízení a v postavení státu ve světě.
Vždyť proč bylo nutné
tak rychle vyměnit vlajku?
Proč tedy sami nenechali sovětskou vlajku v tom budoucím Rusku, v tom novém Rusku?
Co jim na té rudé vlajce
tak strašně vadilo?
A proč tak toužili nad Kremlem vyvěsit právě tu hitlerovskou trikolóru?
Symboly jsou nositeli smyslů!
Takže co ještě dodat k té olympiádě?
Jen to, co jsme už říkali.
Chceme-li mít normální sport, chceme-li mít normální olympiádu, tak už nemáme co dělat na těchto olympiádách.
Teď se zase nechali pokořit? Tak v roce 2022 budou ještě tvrdší podmínky
a v roce 2024 ještě tvrdší!
Budou nás lámat až do konce, kdo se nechá ohnout, toho ohýbají stále více.
Chceme-li mít normální sport a normální olympiádu,
tak je třeba celu tu transgenderovou agendu,
tu olympiádu, kde žádnou roli nehraje soutěž, kde direktivy
z Washingtonu určují, kdo jaké místo vítězů zaujme,
to všechno je třeba odmítnout a od nuly znovu vybudovat světové olympijské hnutí.
Nově! Ale to může udělat pouze suverénní stát.
A suverenita státu se odvíjí od chování každého z nás.
Kdyby byli všichni sportovci takoví jako Nikita Krjukov,
tak už by tu bylo nové světové olympijské hnutí.
A nikdo by nemusel plakat, že nemá svou hymnu a státní vlajku stojíce na stupních vítězů!
Jen pro informaci, Ala Šiškinová,
tak se jmenuje ta trojnásobná olympijská šampiónka
v synchronizovaném plavání, která tak upřímně plakala,
že ji připravili o vlajku a hymnu,
a že nemůže říci stát odkud je při rozhovoru
s novinářem VGTRK Sergejem Mingaževem
na televizním kanálu Rossia 1 ve zpravodajském programu Věsti vysílaném ve 20.00 hodin 8. srpna 2021.
Přejdeme k další otázce.
Valeriji Viktoroviči, prosí vás
okomentovat následující událost.
Bombardéry B-52 z USA zaútočily na Tálibán v provincii Jowzjan v Afghánistánu.
Zdálo by se, že na té události nic není. Obvyklá věc, USA bojují se světovým terorismem!
A tedy i s tím Tálibánem.
Říkají, že útok byl tak velký, že teroristé utrpěli velké ztráty. Ale co tu máme fakticky?
B-52 je strategický bombardér určený k raketovým
a bombovým útokům na početná vojenská uskupení,
v místech dislokace větších vojenských uskupení nebo v místech jejich koncentrace
a na průmyslová střediska,
velká střediska.
Nic takového, ani omylem se nic podobného nenacházelo v tom Afghánistánu.
Pokud Tálibové bojují, tak to dělají
v podobě menších taktických skupin,
proti nimž je použití takového bombardéru zcela
nesmyslné a proti průmyslovým střediskům tím spíše.
Vždyť pokud by bombardovali
průmyslová střediska
tak by tím sami měli podkopávat stabilitu jejich
spojenecké afghánské vlády. Nebo co?
Tak jaké ztráty to tedy vlastně
utrpěli? Ti Tálibové?
My přece víme, že Američané neměli problém připočítat k zlikvidovaným teroristům
více než sto raketovým útokem
zabitých svatebčanů.
Řekli, že prý zlikvidovali teroristy! Potom se ukázalo,
že to žádní teroristé nebyli, že to byla svatba!
„My jsme rozhodli, že to
jsou teroristé, tak to byli teroristé!“
A v daném případě stejné teroristy, bojovníky Tálibánu zlikvidovalo americké letectvo.
Opět zaútočili na civilisty!
A to, zda se to široká veřejnost dozví či ne,
přece závisí na tom, jak zafungují média.
Něco jiného je, když po řetězci nějací externí novináři předávají informace přímo z místa svými kanály
a je to na internetu a druhá věc je, když se to dostane do centrálních médií jako nová zpráva
a rozletí se to k miliónům lidí.
Ale je otázkou, proč museli
Američané najednou zaútočit.
Jestli si to dobře pamatuji,
tak ten útok byl 7. srpna 2021
a 5. srpna začalo v Uzbekistánu společné trojstranné vojenské cvičení Rusko-Uzbekistán-Tádžikistán
s cílem odvrácení průniku teroristů, vůbec všech teroristů na území republik Střední Asie.
Centrální Asie se nacházela za hranicemi SSSR, tohle je Střední Asie.
Připravujeme se na jejich příchod,
provádí se rozsáhlá vojenská cvičení,
takže je hned jasné, že je
nenechají pronikat.
A my víme, že jak Tálibán, tak i ISIL,
stejně jako další teroristické organizace
nejsou ničím jiným než
nepravidelnou armádou USA.
Neustále chodí informace, že USA přesunují stovky ba i tisícovku teroristů sem a tam
pomocí vrtulníků, letadel a tak dále…
Teď si k sobě na základnu z vězení přivezli nějaké bojovníky ISIL.
Vzniká otázka a za jakým účelem?
Co vlastně chtějí?
My víme, že byla připravena skupina ISIL k průniku
do Střední Asie, do republik Střední Asie
z Afghánistánu.
To všechno bylo připraveno
a najednou v té době začalo to cvičení.
Tato vojenská cvičení mají velký význam.
Ukazují na tu situaci kdy…
Ze Sýrie ISILovci už museli utéci,
tam už se střetli se silou ruské armády
a teď se s ní budou
muset střetnout znovu.
Jsou připraveni nechat se pozabíjet raketovými
a bombovými útoky letectva, dělostřelectva,
zaměřenými na místa jejich dislokace nebo
na místa jejich průlomů? Nejsou, bojí se.
A aby je k tomu ponoukli: „Jen běžte, do toho. Můžete na ty republiky Střední Asie útočit, my vás v tom podpoříme.
Vidíte, jak jsme silní? A pokud na ně nebudete útočit, tak vás sami potrestáme. Budeme ničit vaše týly, likvidovat je.“
To znamená, že je takto nutí, aby šli do té války.
Oni jsou teď mezi dvěma mlýnskými kameny.
Ale u Američanů je to jen demonstrace.
Reálně toho mnoho udělat nedokážou.
A to tím spíše, že takovým bombardovacím útokům strategického letectva se to rozptýlené obyvatelstvo
a ozbrojené skupinky Tálibánu a v podstatě
i sama afghánská armáda rychle přizpůsobí.
Takže ty útoky strategického
letectva vyjdou naprázdno.
Tady není potřebné strategické
letectvo, ale to útočné.
A také s tím souvisí to, že USA ve stejné době zahájily vojenské námořní cvičení v sedmnácti časových pásmech.
Oni potřebují za každou cenu
ukázat svou přítomnost:
„My tu stále ještě jsme, jsme pořád pohlaváři světa a ještě vám ukážeme!“
Jenže výsledky ukazují, že americká přítomnost ve světových oceánech
se v porovnání s minulými léty prudce, velmi prudce snížila.
Už to neutáhnou a je vidět, že už nejde o moc, jen o její imitaci.
A takový útok strategického letectva je něco,
co svět donutí o tom alespoň nějakou dobu mluvit,
aby ještě chvíli vydržela ta image USA
jako mocného vojensko-politického státu.
Ve skutečnosti už ten
stát sklouzává do nebytí.
Teď například Biden vydal
nařízení o novém lockdownu
a ukazuje se, že ho polovina států poslala tam, kam slunce nesvítí
a řekly: „Když nás centrální stát tímto způsobem šikanuje, tak prostě vystoupíme!“
Spojené státy jsou plnou parou
připravovány k rozpadu.
50% obyvatelstva už je
pro rozpad USA a je toho více.
Proběhla olympiáda, a jaký vztah
k ní projevili Američané?
Mezi Američany už není módní
fandit svému státu.
Dříve to bylo módní a teď je nezajímají symboly, vlajka, hymna vůbec nic.
Je to pro ně špatný stát, je to stát, který utlačoval černochy a kde se bílí teď musejí kát.
Ten stát morálně degraduje.
Kát se a ponižovat není způsob, který by umožnil vybudovat mír mezi národy a rasami.
To ani náhodou.
Je to způsob rozdělování
a vytváření konfrontačních podmínek.
Proto když v New Yorku, myslím, že to byla Jihokorejka, diplomatka, kterou tam oloupily černošky.
Ona si chtěla stěžovat na policii a místo toho ji okamžitě obvinili z rasismu:
„Jak můžete? To je bílý šovinismus,
co to povídáte?
Ony vás neoloupily, prostě si vybraly svou daň za to, že jste je utlačovala!“
Nu, Korejka prý utlačovala černochy v Americe a tak si prostě vybraly svou daň a ona sama je bílá šovinistka.
Prostě se tam už s konečnou platností zbláznili.
Panuje tam absolutní hysterie.
A co se týká té situace vůbec,
tak se tam střílí ve velkém.
V červenci byl vyhlášen mimořádný stav kvůli střílení v New Yorku.
Teď se zase střílelo u Pentagonu.
Ve Washingtonu podle statistiky uváděné Fox News
31. července 4 lidé zemřeli na koronavirus
a 11 jich bylo zabito v přestřelkách.
Takový je tam život,
úplně jiná „pandemie“!
A s ohledem na koronavirus je vůbec otázkou,
zda se jim tam zcela nevymkla ta biologická zbraň
použitá lokálně v době,
kdy to všechno začínalo.
Tehdy totiž potřebovali smést Trumpa
a je otázkou, zda to dokázali zkrotit.
Zatím přichází příliš mnoho informací hysterického charakteru a faktologických velmi málo.
Takže to je třeba sledovat,
zda se to tam nešíří
v důsledku lokálního použití biologické zbraně
v jejich vlastním státě s cílem zbavit se Trumpa.
To teď může být příčinou ohnisek nákazy v USA,
ale to je ještě zapotřebí sledovat a zkoumat to.
V každém případě jsou zatím ta úmrtí od koronaviru
a v důsledku střílení neporovnatelná.
Každý den je zastřeleno více lidí,
než jich zemře na koronavirus.
A co se týká té otázky bombardování, tak když to uzavřu, mělo to ukázat, že ještě něco dokážou.
Ale to stačí počkat a všechno se vyjasní.
My máme mimochodem možnost zůstat v klidu a počkat si,
zatímco Američanům nezbývá než vše řešit teď a tady.
Protože pokud to nevyřeší teď a tady,
zítra pro ně může nastoupit katastrofa.
Právě proto potřebují tady a teď v srpnu,
v září provést státní převrat v Rusku,
rozdělit ho na státečky bez suverenity,
které uváznou v občanské válce a pumpovat
z nich zdroje na záchranu USA.
To je to, oč se snaží, včetně té olympijské
reprezentace Olympijského výboru Ruska.
Přesně tento plán realizují.
Ještě jedna otázka
od Ruslana Dončenka z DLR.
Já ani nikdo z mých známých nechápeme příčinu vzniku dvou republik, DLR a LLR,
ani existence té rádoby celnice na hranicích oblastí a všechny potíže, které to přináší.
- Fakticky to vypadá na dva zcela odlišné státy.
- Oni také jsou dvěma zárodky odlišných států.
Také mají svou vlastní armádu,
vládu a další struktury.
V současné době jsou hlavními zdroji obživy
obyvatelstva pašeráctví z Ruska, důchody rodičů,
výplaty státních zaměstnanců
a výdělky z oblasti služeb.
O mocenských úřadech mohu říci, že tam sedí samí budižkničemové a chamtivci.
Zorientujte nás prosím v dané věci. Proč tu jsou dvě republiky a kdo nahradí jejich vedení po jejich sloučení?
Tak především. Všichni si asi povšimli, jak těžce Putin prosazoval to vydávání pasů v LLR a DLR
a jak ten proces obtížně probíhá.
Všechno to už mohlo být uděláno,
jenže to probíhá s velkými potížemi.
Ty republiky už dávno mohly být
ekonomicky integrovány do Ruska,
aby tam lidé mohli žít přibližně se stejnou
ekonomickou životní úrovní jako celé Rusko.
Jenže se to nerealizuje.
Jistě si tedy uvědomuje, že musí jít v této věci
o příslušné řídící rozhodnutí ve vedení Ruska.
To znamená, že ve vedení Ruska jsou síly, které si nepřejí,
aby byl v ruské zemi mír a mají zcela jiné cíle.
Podíváme-li se na ty dvě republiky, na Luhanskou a Doněckou republiku, tak jasně uvidíme,
že se jedná o dva různé ideologické projekty.
Je to vidět i na jejich státní symbolice.
Jedna symbolika se podobá sovětské a ta druhá carské. A já opakuji, že se jim jen podobají.
Jedná se o dva trockistické projekty. Jsou to projekty,
které mají za účel napomoci budoucímu rozdělení Ruska.
Jsou to projekty, které mají zprostředkovat rozšíření války na území Ruska.
A právě na to sázejí ti, kteří brání ekonomické a politické integraci,
tím ale nemám na mysli
státní integraci.
Banderovská líheň musí být zlikvidována,
to je jednoznačné, jinak nikdy nebude mír.
To znamená, že Ukrajina musí
být zformována jako stát,
který se bude rozkládat na území celé Ukrajiny, až do její západní hranice.
Ani metr nesmí být nikomu ustoupen. Banderovská líheň musí být beze zbytku zlikvidována.
Jen tehdy nastoupí mír a blahobyt.
Pokud jim zůstane byť i jen metr, mír nebude
na ukrajinském ani na ruském území,
nakonec ta válka přijde,
protože to nepůjde zadržet.
Takže jsou to dva projekty
pro budoucí válku. A značná část…
My dnes mluvíme o spiknutí proti Putinovi a proti státu, o podpindosnících,
kteří to vše dělají a zastřešují olympijský tým a vyslali ho za olympijský výbor.
Kteří chtějí provést ten státní převrat, rozštěpit Rusko, vyvolat v něm občanskou válku, na území Ruska,
ti se také postarali o to, aby nebyla integrace mezi Luhanskou a Doněckou republikou.
Alexandr Vladimirovič Zacharčenko, který již není mezi námi, byl skvělý člověk a tento proces chápal.
Do jaké míry, to už není důležité, ale začal pracovat. Sjednotil všechny silové úřady pod jedno řízení.
To byl první a velmi významný krok
ke sjednocení těchto republik a udělat…
Ony jsou neduživé. Pokud by se sjednotily,
vznikl by silnější ekonomický subjekt.
Dokud jsou roztříštěné, budou skomírat,
ve smyslu budou stále neduživé.
Už jen to, že tam jsou zdvojené funkce a není možné řešit nějaké společné projekty a tak dále.
Jednoduše jim nestačí síly.
Zacharčenko začal tohle všechno sjednocovat.
A co se stalo? Zavraždili ho.
A jakmile ho zabili, opět rozdělili velení a vybudovali mezi těmi dvěma republikami hranici.
Aby na jednom místě mohl zrát trockistický projekt
na způsob rudého sovětského projektu
a na druhém trockistický projekt
na způsob carského projektu.
A do čela toho carského projektu byl
po Zacharčenkově vraždě dosazen agent SBU,
člověk, o kterém se dá říci, že udělal všechno
pro to, aby se na Donbasu rozpoutala válka, Pušilin.
Je to kozel provokatér, který udělal
všechno pro to, aby Donbas zalil krví.
Když jsem se díval na videa z Doněcku,
na všechny ty porady, které tam prováděl,
na všechny ty veřejné akce, tak…
Víte, to je natolik
cynický a podlý člověk,
bylo na něm vidět, jak moc si přeje, aby se v Donbasu rozpoutala válka, aby se tam prolévala lidská krev.
A to všechno pod velkohubými hesly: „Já jsem takové neviňátko, já chci jen to nejlepší…“
Přitom dělal všechno pro to, aby tam nebyl žádný lidový odpor, aby se lidé nedokázali zorganizovat ve stát,
aby mohli přijít banderovci a vyvražďovat je tam všemi možnými způsoby. A proč?
Pamatujete se na ty vlaky družby?
Co bylo v plánu?
Aby minimálně ozbrojení banderovci přijeli a pustili se do civilního neozbrojeného obyvatelstva.
A protože by sami měli málo zbraní, používali by, co se dalo a ty metody vyvražďování by byly tím krutější.
Jen si vzpomeňte
na Volyňský masakr Poláků.
Stejný projekt měl být využit proti ruským lidem na Donbasu, úplně to samé
a o to se tam snažil Pušilin
ze všech svých sil.
Až by nastala taková genocida, Rusku by nezbylo než zasáhnout a válka by se rozhořela.
On tomu mohl zabránit,
mohl tomu zabránit.
A tu státnost, ať už si o něm myslíte cokoliv, o tom, jak on se jmenuje…
Strelkov/Girkin, ať už si o něm myslíte cokoliv, tak to byl právě Slavjansk,
který se stal tím základem pro vytvoření státnosti jak Doněcké lidové republiky, tak i Luhanské lidové republiky.
To přesně odtamtud se s tím začalo. Nebýt tohoto segmentu, rozvíjelo by se to všechno jinak.
A pokud měl jako provokatér jiný úkol,
tak to v tom hrálo malou roli už jen proto,
že všechno se děje tím
nejlepším možným způsobem
s ohledem na reálnou mravnost
a etiku všech účastníků procesu.
Pokud chtěli zorganizovat určitou ozbrojenou skupinu, přesunout ji na ruské území a svrhnout Putina,
provést státní převrat,
tak jim to nevyšlo.
Ve výsledku však vznikla ta síla, která zformovala Luhanskou a Doněckou republiku. Což je v pořádku.
Jen si povšimněte, kolik bylo v Doněcké republice zabito velitelů, kteří se snažili o vytvoření normální státnosti.
Ti byli likvidováni, všichni.
Ano, prováděla to SBU, ale plně se na tom podílely
ty klanově-korporativní skupiny ve státním řízení Ruska,
které chtějí provést státní převrat v Rusku, svrhnout Putina, rozdělit stát na státečky bez suverenity,
a rozpoutat tu občanskou válku, protože bílý sáhib z Washingtonu si to přeje.
Ty samé elity, které dnes řídí Ukrajinu a nejsou schopny nic vytvářet jen všechno likvidovat a ničit.
Takto vznikla ta situace.
Proto to samozřejmě rozdělují. Oni si potřebují
vyzkoušet, jaký projekt bude mít lepší vyhlídky.
A pokud by se integrovaly, tak by ta trockistická
podstata obou projektů okamžitě vyplavala na povrch.
To je to, oč tu jde. Proto takový
odpor a tak pomalu…
Tu ekonomickou integraci
s Ruskem absolutně nepřipouští.
A co ty pasy?
Už je mohli mít úplně všichni.
Jen se podívejte, jaký je proti tomu odpor, jak tomu čelí
i ruské pořádkové orgány, které mají ty pasy vydávat.
Vždyť kdyby byla vůle, tak by je dávno vydaly. Jenže nechtějí!
Protože pro ně je vůle bílého
pána z Washingtonu vším.
Oni chtějí zlikvidovat stát, Rusko chtějí zlikvidovat, tak proč by měly napomáhat jeho upevňování, jeho suverenizaci?
A tak škodí, jak jen mohou.
Kyjevská banda by se dávno
zhroutila nebýt podpory z Moskvy.
Zrádci, vlasovci!
Kteří se tady v devadesátkách dopouštěli bezpráví
a zvůle, ti plně podporují tu kyjevskou bandu.
Protože chtějí to samé!
Zase chtějí ty své devadesátky.
Chtějí, aby tu lidská krev tekla proudem
a všechny zdroje byly vyváženy a darovány bílému pánovi ve Washingtonu!
To byly pro dnešek všechny otázky.
A zase jsme u toho, jak lidé
rozumí tomu, co se děje.
Vždyť to, jak tomu rozumíme, se odvíjí od našich teoretických znalostí.
Pokud víme, jak jsou řízeny složité sociální
supersystémy, tak ty procesy řízení chápeme správně.
Pokud nevíme, jak jsou řízeny složité sociální supersystémy, tak potřebujeme nějakého vykladače.
A kde je záruka, že ten
vykladač bude mít pravdu?
Proto sami využívejte znalosti, pamatujte si, že znalosti znamenají moc. Berte tuto moc do svých rukou.
Pokud člověk zná matematiku,
tak ho nikdo neošidí.
A pokud tu matematiku nezná, vždy se najde podvodník, který ho ošidí. Proto si sami osvojujte matematiku řízení.
A to je Dostatečně všeobecná teorie řízení a Koncepce sociální bezpečnosti.
Studujte tyto znalosti o řízení
složitých sociálních supersystémů.
Najdete je jen v pracích vnitřního prediktoru SSSR zveřejněných do června roku 2018
a v pracích ze série O světě křivých zrcadel
publikovaných Fondem konceptuálních technologií.
Studujte je, stávejte se konceptuálně mocnými. Braňte zájmy své i své rodiny.
Přeji vám mírové nebe nad hlavou
a štěstí. Do příštích setkání.
Knihy vnitřního prediktoru SSSR v češtině i slovenštině naleznete na
www.leva-net.webnode.cz, www.dotu.ru nebo můžete zakoupit v knižní podobě na KSBPRESS.cz