Otázka - Odpověď V.V. Pjakina ze dne 12.07.2021

Fond konceptuálních technologií
uvádí
Knihu Valerije Viktoroviče Pjakina O světě křivých zrcadel I. a II.
si můžete objednat na: https://zakazanevzdelani.cz/
Dobrý den Valeriji Viktoroviči.
Dobrý den.
Zdravím naše vážené diváky,
posluchače a kolegy ve studiu.
Dnes je 12.07.2021.
A dnešní pořad začneme otázkou týkající se událostí, které nyní probíhají v Afghánistánu.
Prosí vás okomentovat potupný útěk Američanů z Afghánistánu a Lavrovovo prohlášení,
že Rusko nebude přijímat žádná opatření,
dokud to vyostření situace v Afghánistánu
nepřeroste za jeho hranice.
Ano, skutečně, ty události,
které probíhají v Afghánistánu,
mají bezprostřední význam nejen
pro Rusko a republiky Střední Asie,
ale celkově i pro politické
události v celém světě.
A to, jak nyní probíhá odchod
amerických vojsk z Afghánistánu,
včetně vojsk jejich spojenců, se skutečně dá nazvat potupným útěkem,
ale jen z jedné strany.
A na druhé straně to je ve stylu:
„Nešlo to po dobrém, půjde to po zlém!“
Pamatuji se, že svého času, ještě v únoru roku 2020, Trump podepsal dohodu s táliby.
Prý skvělou smlouvu, překrásnou smlouvu, jak se vždy Trump s oblibou charakteristicky vyjadřoval.
Trump měl v plánu
postupné stahování vojsk,
sice rychlé a přece jen organizovanější,
ne tak zbrklé a spěšné jako nyní.
A co mám na mysli tím, že když to nešlo po dobrém, půjde to po zlém?
Ještě jednou opakuji, že přeformátování USA by
v případě Trumpova vítězství bylo plánovité, klidnější
a s menší mírou krvavosti.
To přeformátování, které bude provádět Biden,
a tomu přeformátování se vyhnout nedá,
bude probíhat krvavěji
a s vyššími sociálními náklady.
A ten odchod amerických vojsk
z Afghánistánu je právě jeden z příznaků,
že dochází k pádu amerického
impéria, k pádu Pax Americana.
A když se mluví o tom, že americká armáda utíká, tak to tak je, ale povšimněte si,
že poté, kdy americká armáda
opustí nějakou základnu,
je vždy ta základna zcela rozkradena místními silami, nu, místním obyvatelstvem.
Nesmíte si myslet,
že k tomu dochází nahodile,
že jen tak rychle tu základnu
opustili, takže ji stihli rozkrást.
Ve skutečnosti bylo zásadně důležité,
aby ta základna byla vykradena.
Tu leteckou základnu Bagrám
se plně vykrást nepodařilo.
Příliš rychle přišla vládní vojska a to vykrádání zastavila. Zatímco ostatní základny vykrádají.
Proč to tak je?
Když opouštějí nějakou základnu,
tak by to mělo být tak,
že odvezou úplně všechno,
co nebude předáno spojencům.
Jsou-li nějací.
Protože nevíte co z toho, co jste tam zanechali,
může proti vám posloužit v budoucnu.
Nějaký dokument, nebo zbraň
s určitým výrobním číslem, šarží,
kde to do budoucna může figurovat.
Nebo třeba něco jiného, to není důležité.
Jedná se o množství
vzájemně vložených situací.
A když dochází k spěšnému opuštění základny,
tak jednoduše není možné odvézt všechno.
Takže jediným reálným východiskem je to,
že ta základna musí být zničena, zcela vybrakována.
Marodéři, kteří se tam vrhnou krást předměty
západní civilizace, včetně stolů, oken a dalšího…
Vždyť odnášejí všechno, dokonce i dveřní a okenní rámy. Odnášejí všechno, do mrtě.
Někdo odtáhne nějaký kus železa,
který mu vlastně k ničemu není,
ale je možné, že jde o zapomenutou
důležitou věc, kterou nesmí nikdo vidět.
Mohli ji tam zapomenout ti, co odcházeli
z té základny, zůstala zapomenuta
a do budoucna by mohla být zneužita
proti těm, kteří z té základny odešli.
Opakuji, že tam mohou být
odhaleny různé řídící varianty.
A aby k tomu nedošlo, tak nechají nějakého místního vidláka čmajznout ten kus železa,
který je mu sice k ničemu,
ale on si ho někam schová.
Vždyť hlavní je, že nebude použit
při řízení, nebude v něm figurovat.
Ukradli úplně všechno, papíry,
všechno, co tam zůstalo.
No a ve výsledku to dopadá, jakoby tu základnu opustili plánovitě a nic protivníkovi ke zkoumání nezanechali.
Musíte si přece uvědomovat, že opustíte-li základnu,
všechno se může dostat do rukou vašemu protivníkovi.
A kdo bude tím protivníkem,
to je otázka.
Pro USA, které jsou dnes
světovým četníkem,
se tím protivníkem může stát jak Rusko,
tak i Írán, nebo třeba Čína,
která se také tvrdě tlačí do Afghánistánu.
Komu se ty informace dostanou do rukou a jak s nimi bude pracovat, jaké to budou informace, je už otázkou.
A proto, aby se protivníkům do rukou nedostalo nic, je nutné všechno zcela zlikvidovat.
Právě k tomu slouží všechny ty pogromy,
které jsou schválně umožňovány.
A druhá věc, proč Američané
odcházejí takto.
Není žádným tajemstvím, že všechny informace pouštěné afghánské vládě
se okamžitě dostávají
k druhé nepřátelské straně.
Američané přece nestojí o to,
aby někde na své cestě padli do léčky.
Proč by měli riskovat, že když vzlétnou z letiště v určeném čase v určitém kurzu,
budou na ně číhat
s jejich vlastními Stingery?
A kde vzali tálibové americké Stingery?
To je opět jedna z těch věcí, proč ani jedna strana nemůže být v této situaci klidná.
Tálibové a nynější afghánská vláda
jsou dvě struktury, dvě organizace,
které byly zformované Spojenými
státy, se vším všudy.
Pokud si někdo myslí, že tenkrát tálibové
pod vedením USA bojovali proti SSSR,
a potom se prostě někam vypařili, a teď jako bojují
proti USA, tak se mírně řečeno hluboce mýlí.
A to z jednoho jednoduchého důvodu.
Pokud jste vytvořili nějakou vojenskou strukturu, tak je to váš pes na řetězu a vy ho z něj snadno nepustíte.
Musí pro vás vykonávat určitou práci.
A tu práci v podobě destabilizace regionu
svého času také Tálibán vykonával.
Nemyslete si, že snad bojoval s distribucí drog, vůbec ne. To byla jen taková vývěska.
Když se na to podíváte, tak jeden rok se to trochu snížilo na 200 miliónů, oj tun,
a potom se to zase
navýšilo, už za Američanů.
Fakticky šlo jen o problémy při přeformátování
výrobní základny, o žádné její omezování.
Pro nevěřící hodlali pěstovat opiový mák a dodávat ho do zahraničí.
takže žádné krácení produkce vůbec nebylo v plánu.
Je zbytečné mít v tomto ohledu nějaké iluze.
A jak se to stalo, že v určité etapě
tálibové začali bojovat proti USA?
Nesmíte zapomínat, že v USA se řízení účastní fakticky dvě skupiny elit,
jednou je globální elita
a tou druhou jsou státní elity.
Takže aby byly podkopány síly státní elity,
bylo zapotřebí, aby proti nim působil ten zdánlivý,
nepochopitelný, neurčitý „mezinárodní terorismus“,
se kterými všichni tak bojují, bojují, bojují…
Přitom ti „teroristé“ v klidu využívají banky, nakupují zbraně a občas je ani nakupovat nemusí,
jsou jim předem dodány: „Potom si je
odpracujete, když provedete tu či onu operaci!“
Jen si vzpomeňte, že když jsme na začátku začali mluvit o tom,
že ISIL je nepravidelnou armádou USA
ve Střední Asii, slyšeli jsme: „Co to povídáte…?“
Dnes už to dobře vědí všichni.
Jedním z posledních příkladů toho je, když USA nejen napomohly,
ale přímo se postavily mezi syrská vojska
a ISILovce a zachránily je na své základně.
Ke komu se takto zachováte?
Jen ke svým! Potom se ukázalo, že jeden z vůdců ISIL je ve skutečnosti pracovníkem americké tajné služby.
Prý měl za úkol je sledovat. No jasně,
to určitě. A ty zbraně, které jim shazovali?
Ta koalice proti Islámskému státu,
vzpomínáte? Stalo se to někdy v roce 2014.
Nebo v roce 2015, ano
v roce 2015, když probíhal…
Ne, asi až v roce 2016, když probíhaly úspěšné útočné akce proti ISIL
a ISILovci se neustále
dostávali do obklíčení.
Jednou nečekaně jednu z těch skupin obklíčili a Američané jim tehdy několikrát shodili zbraně a munici, ISILovcům.
Potom tvrdili, že se prostě netrefili,
že prý je chtěli shodit syrské armádě.
To určitě! Prý se netrefili.
Syrské armádě mohli zbraně shazovat
v týlu, kde by je v klidu posbírala
a oni je všechny shodili právě
na tom malém plácku.
Vždyť není otázkou to, co bude…
Tedy přesněji, kdo se dostane k moci.
Jednu i druhou organizaci zformovaly USA.
Ale ten mezinárodní terorismus
v podobě Tálibánu, ISIL a dalších
je formován na základě plánů globálního prediktoru,
globální elity, jenže rukama státní elity.
A když… Jen si vzpomeňte,
že po roce 2001…
Přece se jim jako mstili za mrakodrapy
Světového obchodního centra (11. září).
Napřed se mluvilo o tom, že je zapotřebí zaútočit na Irák, ale to ještě nebyli dobře připraveni.
Připravili se až v roce 2003
a oni museli na někoho zaútočit.
Přece nemohli útočit na Saúdskou Arábii a něco udělat museli, aby podryli síly Američanů,
aby jim ukázali bezvýhlednost té jejich dominance ve světě,
že to přináší jen problémy,
takže je nutné od toho upustit.
A Afghánistán se v tomto
ohledu ukázal být...
...jak, bych to řekl,
v dané situaci nejvýhodnější,
takže se tálibové, hnutí Tálibán okamžitě ze spojenců USA proměnilo v teroristickou skupinu.
Fakticky okamžitě. Dosadili
tam novou vládu a už to jelo…
Ta otázka boje Tálibánu a vládních vojsk
v Afghánistánu vůbec nebyla takříkajíc otázkou
vojenské síly, a to z jednoho jednoduchého důvodu.
Protože jak Tálibán, tak ta vládní armáda jsou zásobováni z jednoho zdroje,
zaškolovali je stejní lidé, tj. Tálibán i vládní armádu zaškolovali Američané.
Zásobovány jsou také
obě strany, se vším všudy.
Jenom plní různé úkoly,
politicky rozdílné úkoly.
Ta věc, že Tálibán uzavřel všechny hranice, je pro něj dost problémová.
Dokáží to udržet?
Vždyť Tálibán není žádná státní
společenská organizace, Tálibán…
Afghánistán fakticky ve své podstatě není plnohodnotným státem v té podobě, v jaké má stát fungovat v 21. století.
Tálibán a Afghánistán
zosobňují tak 14. století.
Jsou tam zcela jiné vztahy, kde je adat, místní právo nadřazené šaríe, všeobecnému muslimskému právu.
A Tálibán je ve svém základu, výslovně ve svém
základu, ne že by tam byli všichni jen Paštunové, to ne,
ale ve svém základu se skládá z Paštunů.
A vládní armáda, opět ve svém základu,
to jsou Tádžikové a Uzbekové.
A v tomto ohledu je zásadně důležité rozmístění všech těch národů,
jsou tam ještě i Hazárové a mnohé
další národy žijící v Afghánistánu.
Otázkou je, jak jsou mezi sebou rozděleny
a kdo kontroluje jaké životně důležité objekty.
Tádžiky a Uzbeky teď odstřihli
od Tádžikistánu a Uzbekistánu.
A co? Otázkou zůstává, zda to
tak dokážou udržet nebo ne.
Bez důkladné státní řídicí infrastruktury to udržet nedokážou, budou vytlačeni.
Takže v Afghánistánu je celý propletenec vzájemných rozporů.
Jak se tohle všechno ustálí,
jak se to všechno vykrystalizuje…
Lepší je teď se do toho neplést.
Takže Sergej Viktorovič to řekl správně: „Pokud se to všechno nepřevalí přes afghánské hranice,
tak do toho zasahovat nebudeme,
pro nás není výhodné se do toho plést.“
Ať se to tam všechno napřed vykrystalizuje
a vyjasní si mezi sebou vzájemné vztahy,
všechny ty meziklanové, mezikmenové vztahy,
ve kterých Afghánistán přebývá.
To 14. století jsem měl na mysli ve Střední Asii, ze kterého se stále ještě nedostali.
Někdo si může pomyslet, že jde
o 14. století v Evropě, to jsou různé věci.
Takže ta otázka vojenské síly a vojenských akcí…
USA skutečně nemohly zvítězit, za žádných podmínek,
a to nejen proto, že jedna část
elit USA podporuje Tálibán,
aby vláda USA podporovaná druhou částí elity USA ztrácela díky Afghánistánu svou stabilitu, nejen kvůli tomu.
Jaká je ta situace?
Západ přichází vždy koloniálně.
Ano, Západ může vstoupit například tak, jak to udělal prostřednictvím opiových válek do Číny.
Interventů bylo všeho všudy několik desítek tisíc a proti nim stála miliónová armáda.
Tam se ale jednalo fakticky
o srážku dvou světů.
Tam u nich se také zasekl technický rozvoj a řízení státu na úrovni 14. století.
A hotovo.
Potom tam přišli se zcela jiným systémem řízení, se zcela jinými zbraněmi,
ale možnost existovala jen jedna, neboť Čínu
jako takovou nebylo možné přetlačit, jenom ji začlenit.
A to začleňování neustále probíhá.
I Hongkong byl vytvořen jako určitá očkovací
látka Číny jinou kulturou a tak dále.
A to samé bylo s Afghánistánem.
Západ neměl možnost vyhrát
tam v plném rozsahu.
Místní obyvatelstvo by tak jako
tak získávalo moderní zbraně.
To znamená, že vyhrát by mohli jen tak,
že by zcela vybili afghánské obyvatelstvo,
a to samozřejmě nebylo v jejich silách.
Pokud by ho neproměnili ve zcela spálenou zemi, jeho území.
Ale ani to už není
technologicky v jejich silách.
To vyvolává otázku. Jak vyřešit problémy v Afghánistánu?
Jen tak, jak to bylo tradičně řešeno v Rusku,
ve kterém nezmizel ani jeden národ, ani jedna kultura, tedy vybudováním ruského světa.
Jen tak budou moci všechny národy, včetně těch obývajících Afghánistán, začít žít v klidu, v klidu a míru.
Ale aby to bylo možné uskutečnit, je nutné, aby se tam vybouřilo všechno to, co tam Američané rozbouřili.
A Američané to tam nerozbouřili jen tak pro nic za nic, oni tak chtějí přenést tu nestabilitu na území bývalého SSSR,
do postsovětských republik Střední Asie,
aby se to potom přeneslo do Ruska.
A právě kvůli tomu Američané přesunuli několik tisíc bojovníků ISIL do Afghánistánu.
Právě kvůli tomu, aby odtud postupovali dál. A ani jedna ta republika Střední Asie se nedokáže této síle ubránit.
Nedokáže!
Aby se tyto republiky Střední
Asie dokázaly ubránit,
by jim nepomohlo ani to, kdyby
se spojily, ani to by jim nepomohlo.
Musí se opět stát součástí
státního zřízení Ruska,
aby tam Rusko bylo přítomné v podobě
svého vojenského kontingentu,
svého řízení, a to včetně státních
záležitostí. Jinak se všechno zhroutí.
Gurbanguly Berdymuchamedov,
prostě nedokáže…
Ten milovník výstavby pomníků svým psíkům,
kterého asi hladový národ neustále žádá,
aby mu ještě více zvýšil ceny…
To je kvalita jeho řízení. Ten ani přes veškerou svou snahu své území ubránit nedokáže.
Pronikne-li tam dostatečná organizovaná vojenská síla…
A Američané zajistí Tálibán, ISIL, kohokoliv.
Tálibán teď bude všechny přesvědčovat, jak je mírumilovný: „My nikomu nic neuděláme…“
Pamatujete na toho zástupce guvernéra Dněpro-
petrovského kraje Kolomojského v roce 2014,
na Filatova, který řekl: „Naslibujte teď té pakáži cokoliv a věšet budeme až pak!“
No a Tálibán jedná přesně
podle tohoto programu:
„Napřed východní lichocení a mnoho slibů, a potom budeme jednat podle toho, co nám naše síly umožní.
Dokud se budeme cítit slabí, budeme dodržovat dohody, a potom už ne.“
V západní a východní tradici nemá žádnou váhu takové slovo, jakým je v Rusku slovo čest.
Například čestné slovo dané při uzavírání
obchodu, které když dáte, znamená to, že je splníte!
Jako když na základě ruské
tradice Putin plní své sliby.
Zatímco na Západě ani jedna podepsaná smlouva a tím spíše pouhá slovní dohoda nic neznamená,
získáte-li dost sil tuto smlouvu porušit.
Pokud ovšem jejich protějšek, se kterým danou
smlouvu uzavřeli, nemá dost sil vynutit si její plnění.
Proto také Západ, stejně jako mimochodem Východ, vypovídal všechny smlouvy,
u kterých si byl jist, že má dost sil je porušit.
Pro Západ i Východ je smlouva funkční jen tehdy, kdy platí vyváženost sil.
Jakmile se ta vyváženost sil vychýlí,
okamžitě smlouvu ignorují.
Takže my tam teď skutečně
nemáme proč zasahovat.
Ale pracovat s republikami
Střední Asie bezesporu musíme.
Oni teď pocítí to, co by k nim mohlo přijít. Může k nim vtrhnout ISIL, Tálibán a zcela jim změnit život.
Opakuji, že ani ta nejsilnější uzbecká armáda nedokáže podobnému vpádu čelit, nedokáže.
Proto potřebují ruskou přítomnost,
přítomnost Ruska.
Potom se Tálibán i ISIL budou držet zpátky, nebudou tam strkat nos.
Oni už znají sílu ruských zbraní.
Je třeba si uvědomovat, že sovětský projekt se v Afghánistánu zhroutil jen proto,
že sovětská partajní nomenklatura už tehdy plně pracovala na zhroucení SSSR,
a proto dělali všechno pro to, aby SSSR diskreditovali a nepodařilo se tam vybudovat normální stát,
normální svět, aby tam přetrvávala válka.
Jen zrada sovětské partajní nomenklatury
zajistila, aby Tálibán nebyl vojensky rozdrcen
a v Afghánistánu se nepovedlo
realizovat žádné reformy.
Protože je nutné řídit se životem,
a ne partajními dogmaty.
Díky tomu bylo vybudováno takové Ruské impérium,
ve kterém si každý národ našel své místo,
kde může každý národ žít šťastně
a v harmonii s dalšími národy.
Dnes není plánován v Afghánistánu žádný mír ze strany těch, kteří to všechno řídí.
Jak ze strany globalistů, tak i americké státní elity
se Afghánistán má stát údernou jednotkou proti Rusku.
Centrem koncentrace řízení
se přece má stát Írán.
Ta jeho situace je zatím velice špatná, je velice špatná.
Jeho pokusy vnutit Rusku své podmínky nebyly úspěšné.
Jistě si vzpomínáte, že když nastoupil Medvěděv,
tak jedním z jeho prvních kroků bylo to,
že vypověděl dohody mezi Ruskem
a Íránem o dodávce S-300, letadel…
Samotný kontrakt s Íránem by nám umožnil obrodit letecký průmysl, celou výrobu civilních letadel.
Ale Medvěděv to všechno odvolal a proč?
Protože on sloužil americké státní elitě,
která se na těch plánech tvorby centra koncentrace řízení z Íránu nepodílí a nechápe je.
Pro ni je Írán pouze hrozbou.
Nás by taková spolupráce nemohla ohrozit, protože bez nás…
Nu, stačí, když Rusko kýchne a z Íránu nikdy žádné centrum koncentrace řízení nebude.
Aby se Írán stal centrem koncentrace řízení, musí být nějakým způsobem ruské zdroje přesměrovány do Íránu.
Takže pro globalisty je také výhodné
destabilizovat Střední Asii.
Tím spíše, že tu stále je ten projekt zlaté miliardy, snížení počtu obyvatelstva planety.
A pro státní elitu je boj proti Íránu
a Rusku zcela přirozenou věcí.
Čím více nestability, tím více zbraní se prodá a tím více na koni se ocitnou USA jako světový četník.
A já opakuji, že my tam do toho prozatím nemáme proč vstupovat. Ale pracovat je nutné stále se všemi.
A je nutné si uvědomovat, že Tálibán není stoprocentně teroristická organizace,
je to také politická struktura,
na kterou je třeba působit.
Je to něco jako kdyby probíhala jednání,
řekněme mezi dvěma bojujícími stranami.
Jako když dvě bojující strany vedou
jednání na území třetí strany.
Nebo když nějaká třetí strana vede jednání s jednou z bojujících stran. Přibližně taková situace to je.
Další otázka.
11. července v 11 hodin východního pobřeží USA kosmická loď Unity-22 provedla suborbitální let,
nu, podle amerických standardů
na hranici vesmíru.
Ale co je zajímavé, že tentokrát letěl sám
zakladatel společnosti miliardář Richard Branson
a předtím ho navštívil Elon Musk,
který o dva dny dříve předvedl novou autonomní platformu pro záchyt raketových stupňů.
Sám let proběhl hladce a 20. července je očekáván další suborbitální let New Shepard od Blue Origin,
a také se zakladatelem,
miliardářem na palubě.
Co to má znamenat? To kvůli prodeji lístků a nezvyklé zkušenosti se sami zakladatelé rozhodli proletět,
nebo to snad měla být nějaká zkouška? Ve smyslu, udělejte to pořádně, protože poletíte vy sami?
Nemluvě o tom, že ta čísla
tak zdařile vyšla na 11 a 22.
Zde je ta situace jednoduchá
i složitá zároveň.
Nedávno u nás byla obnovena
společnost Vědění,
kde se okamžitě blýskli různí
američtí géniové typu Elona Muska,
kterému se naši úředničtí šíbři
nezapomněli poklonit.
Ti vůbec nechápou, k čemu je dobrá taková společnost Vědění,
oni jen vědí, že americkému páníčkovi je třeba se klanět. A v čem spočívá podstata té věci?
Když brzdili rozvoj SSSR, tak se především soustřeďovali
na brždění zavádění zlepšovacích návrhů a vynálezů.
Lidé něco vymysleli a nic se s tím nedělo.
Jako v té scéně z filmu Génius, kde je diplomy oblepený záchod, tedy patenty, ano.
Kde byly uplatněny? Nikde.
A jak ve stejné době postupovali s našimi
zlepšovatelskými návrhy a vynálezy, těmi sovětskými,
na Západě a v Japonsku?
Vykupovali veškeré tiskoviny vydávané v malém nákladu, závodní, kde tyto projekty byly publikovány.
Vykupovali časopisy Modelář-konstruktér a další.
A všechny tyto inovace zaváděli u sebe.
U nás je cíleně brzdili a tam
u nich to všechno bylo zaváděno.
Poskytovalo to určitý průlom západní ekonomice v boji se SSSR a zároveň to podrývalo sovětskou ekonomiku.
A to všechno prováděla partajní sovětská
nomenklatura, která snila o tom, že zlikviduje SSSR.
Ale nesmíte si myslet, že všichni v této nomenklatuře si mysleli, že je na Západě přijmou
a posadí je jako rovný
s rovným k jednomu stolu.
To byla absolutní menšina
a jednalo se o hlupáky.
A proto ti, kteří chápali, že to tak nebude,
začali hromadně v mladém věku umírat.
Někdo na infarkt, jiný na mozkovou mrtvici…Nu jako se dnes umírá na tu moderní nemoc - koronavirus.
Takže se postarali o útlum. Jenže my jsme měli
ohromný vynálezecký potenciál, tvůrčí potenciál.
A USA, jejichž přeformátování
mělo začít nejpozději 1996,
tedy v roce, kdy se u nás
k moci měli vrátit „mraksisté“,
a kdy se jeden z Rothschildů,
který to nedokázal zajistit, oběsil…
Nu, prostě se mu zachtělo se oběsit.
Dohlížel tu na naše volby, a potom se vrátil ke svým a řekl jim:
„Nedokázal jsem zajistit, aby Gennadij Andrejevič (Zjuganov) vyhrál
a marxisté se vrátili k řízení,
zůstalo to při starém.“
Zaprvé to globalistům odhalilo problém, že ty procesy
v Rusku neprobíhají podle jejich plánu, neboť lidé…
Ano, na základě absence řídících struktur se povedlo zničit SSSR, uvrhnout Rusko do katastrofy,
jenže lidé na základě
veřejné iniciativy začali jednat
a všechny plány na přeformátování Ruska
do „mraksistické“ minulosti selhávaly.
To ovšem znamenalo,
že dokud se to nevyřeší,
bude nutné USA udržet ve stávajícím postavení,
aby stejně jako dřív byly tím hlavounem.
Což zase vedlo k tomu, že bylo
zapotřebí jim k tomu dodat zdroje.
USA tak získaly zdroje a to posílilo státní elitu.
A tamní rozpory mezi elitami byly
kompenzovány vykrádáním Ruska,
vykrádáním celého
postsovětského prostoru.
Aby ukázali nějaký pohyb vpřed, museli Američané předvádět, že technologicky jsou daleko přede všemi.
Američané díky okupaci... A v devadesátkách bylo Rusko plně okupováno USA,
to až za Putinova řízení se nám víceméně za dvacet let povedlo obnovit svou státnost a stát.
Suverenitu jsme ještě v plné míře obnovit
nedokázali, jen se podívejte na naši vlajku.
Nemáme žádnou koncepci, díváme se
na dvě různé strany, guláš v hlavě.
Vlajka a erb musí být jasně konceptuálně vymezené, jakými byly erb a vlajka SSSR.
Stačí jen odstranit ideologické marxistické
zabarvení, ve smyslu naplnění jeho obsahem,
zbavit se doslova pár malých prvků,
a to principálně nemění erb ani vlajku, a hotovo.
Vyvstala otázka, jak to udělat?
USA musí demonstrovat svou technologickou převahu, jenže nemají jak.
Do vesmíru létaly s našimi motory.
Jejich program Space Shuttle bez ohledu
na to, že šlo o náš vývoj, který jim přenechali,
aby vůbec ten program mohli
vytvořit, přesto nebyl naplněn.
A tehdy stvořili jednoho „génia“, na kterého pracuje celý vojensko-průmyslový komplex USA,
Elona Muska, který začal
realizovat ty či ony ideje.
To všechno stále takto pokračovalo, ale potom
nastoupil okamžik, kdy to už to začalo být neudržitelné.
Veškerý vývoj, který měli v záloze v USA
a dalších státech, byl vyčerpán.
Všechno, co získali od SSSR, bylo také vyčerpáno, ale dav je stále něčím nutné krmit, udržovat to zdání.
Ano, vymysleli pěknou věcičku: „Pojďme opět využít tvůrčí potenciál ruských lidí v Rusku.
Proto se našlo tolik zájemců o práci
v naší společnosti Vědění,
oni zase potřebují získat náš vývoj,
ale na takovou infiltraci je potřebný čas.
A dostanou se k němu vůbec?
Ano, různí šejdíři za třicet
stříbrných prodají cizí vynálezy,
ukradnou je nějakému talentovanému inženýrovi, vynálezci a přenechají jim je,
protože si chtějí udělat oko u Američanů,
ale na to je potřebný čas.
A oni potřebují mít něco v ruce teď hned.
Neboť stejně jako v roce 1961, kdy letěl
do vesmíru Gagarin a začalo být jasné,
že Američané prostě nejsou schopni
dosáhnout těchto výšin, vesmírného letu,
že jsou schopni takový let jen markýrovat, a to jen suborbitální...
Když letěl Shepard, musel sám převzít řízení,
aby neodletěl někam do horoucích pekel.
Modlil se: „To zvládneš Sheparde!“
Přece víte, jak nám vnucovali, že to je zaostalost létat na automatu, on řídil sám!
Potom asi při pátém letu Američané dokázali něco zautomatizovat, a hned to vydávali za pokrok.
Co by neudělal Gagarin, bylo zaostávání, a v případě Sheparda zase vrchol technického umu.
Ten vylétl, pobyl chvíli v „americkém vesmíru“ a opět přistál.
A proč mluvím o „americkém vesmíru“?
Protože obecně uznávaná hranice…
Nu, sice je sporná, protože ji někteří chtějí ještě navýšit,
ale obecně uznávaná hranice je ve výšce 100 km.
A Američané vzlétli do 86 km.
Nebyli tedy ani v reálně uznávaném vesmíru, který je už za vesmír považován.
Někdo se může hádat, protože má
za to, že vesmír je ještě více vzdálen.
Nicméně prý byl ve vesmíru.
Takže v čem spočívá ta podstata?
Dav potřebuje, aby se věci stále hýbaly.
Jsou zapotřebí ukazatele technického pokroku, jenže oni žádné nemají
a navíc se neustále blamovali se všemi těmi programy jako Crew Dragon a tak dále…
Zatímco my jsme stále slavili úspěchy.
Už za tři hodiny, po dvou okruzích dokážeme dopravit kosmonauty na mezinárodní orbitální stanici
a oni musí neustále kroužit
aby se tam nakonec dostali.
A navíc i stavba takových aparátů, zaostalých v porovnání s ruskou technikou, a dokonce i s tou sovětskou,
je pracná a nákladná.
Přitom je zapotřebí přicházet s něčím novým,
udržovat u davu takové povědomí.
A tak si řekli: „Á, už to mám!
Přece jsme tenkrát oblbli celý svět,
Shepard provedl suborbitální let a my jsme celému světu oznámili, že byl ve vesmíru!
Je to jasné, teď uděláme to samé. Dav nám to sežere a my budeme zase na koni!“
To znamená, že americký
státní systém mele z posledního
a jde jen o pokus z posledních sil předvést: „My na to pořád máme!“
To je to, oč tu jde.
Udělali by však lépe, kdyby vůbec neletěli. Tenkrát ten jejich Crew Dragon alespoň něco představoval
ale teď už je zcela jasné,
že za nic nestojí.
Američané se nezmohou na nic jiného než
na humbuk s těmi svými suborbitálními lety.
Nu, pokud si chcete vyzkoušet pobyt
v beztížném stavu, existují lety,
kde ve speciálních letadlech ve velké kabině
dokážou vyvolat zdání tohoto beztížného stavu
a bude to pohodlnější.
Další otázka je od Andreje,
Valerije Andrejeva.
Valeriji Viktoroviči, proč místo Kamaly Harrisové neudělali viceprezidentem Baracka Obamu?
On je přece, jak jste říkal, člověk globálního prediktoru a vedl by tedy jeho politiku,
zatímco s Harrisovou
jsou podle vás problémy?
Navíc Obama zapadá
do té role Ameriky "přetírané na černo".
Globální prediktor ztrácí kontrolu nad řízením?
Globální prediktor ztrácí kontrolu nad řízením už dávno. Právě to se stalo příčinou toho,
že byl donucen přistoupit na spolupráci
s Ruskem, a jmenovitě s Putinem.
Co se týče Kamaly Harrisové a Obamy,
tak tam je to velice jednoduché.
V davo-„elitářské“ společnosti se pro provedení nového manévru řízení využívá nový člověk.
Protože v davo-„elitářské“ společnosti člověk nemůže jednou dělat jedno,
a potom se na obrtlíku otočit
a dělat najednou něco jiného.
Projevuje se tam určitá statičnost jako při promítání diapozitivů,
ne jako ve filmu, kde promítání filmového pásu,
třeba pohyb ruky, vytváří zdání plynulého pohybu.
Tady se objevují jednotlivé zřetelně odlišné obrázky
a vytvářejí určitou statiku posloupných stavů.
A proto Obama, jehož jednání
mělo jednu logiku, jeden obraz,
nemohl své jednání prudce změnit
a přejít do jiné roviny,
k jiné logice chování.
Takže Obama jednal v rámci plánovité degradace USA, se stejnou systematičností, v jaké pracoval Trump,
a najednou by musel přejít na projekt prudké destrukce USA…
A koho potom, s prominutím, budete mít v záloze, aby situaci stabilizoval?
Když byste ho tím nyní úplně odrovnali a on by přišel
o svou autoritu u určité části obyvatelstva,
která si o něm učinila určitý obrázek,
do kterého by najednou už nezapadal.
Proto potřebovali použít jiného člověka,
a tak našli Kamalu Harrisovou,
která na základě formálních příznaků více méně odpovídala požadavkům.
Přestože dosud není plně začleněna
do jedné ani druhé „elity“…
Nu, tak ji nyní masírují a pokoušejí se nějak ji začlenit a ujasnit si, jak s ní budou nakládat.
Ocitne-li se na straně státní elity,
budou ji drtit globalisté.
Ocitne-li se na straně globalistů,
bude hrát stejnou roli jako Biden.
A ať už bude vyvádět cokoliv, státní elita ji bude v té či oné míře podporovat.
O tom to je. Jsou to
prostě kádrové otázky.
Přečtěte si práci vnitřního
prediktoru Kádry řeší všechno,
Principy kádrové politiky: státu,
„antistátu“ a společenské iniciativy.
Další otázka je od Andreje.
Valeriji Viktoroviči, je známo, že velvyslanectví USA a Česka, tedy států nepřátelských našemu státu,
přišly o právo najímat si
místní či cizí obslužný personál.
Z toho je možné si učinit závěr, že Velká Británie, Německo a další západní státy
o toto právo využívat
tyto východní zdroje nepřišly.
A co je to vůbec za praxi najímat na svá velvyslanectví místní domorodce
nebo stávkokazy z třetích zemí
na práci ve svých konzulátech?
Nikdy jsem neslyšel o tom, že by na ruských nebo předtím sovětských diplomatických zastoupeních pracovali místní?
Co je to za praxi? Cožpak v SSSR byla velvyslanectví cizích států také plná pracovníků sestávajících z občanů SSSR?
Ano, bylo tomu tak. A v roce 1986 to byl pro USA také velmi vážný problém, když jim to tenkrát také zakázali.
Co se týká SSSR, tak na velvyslanectvích SSSR nikdy nepracovali cizinci.
Mělo to mnoho důvodů, včetně ideologického boje, „studené“ války mezi Západem a SSSR.
Jak tato válka ve skutečnosti probíhala, si přečtěte
v první knize ze série O světě křivých zrcadel.
Tam je jen nastínění této věci, nejde
o hloubkový popis celého toho procesu.
Fakticky přece jde o obvyklý postup, když přijde „osvícený“ západní člověk někam,
kde žije dav domorodců,
kde žijí domorodci…
Ať už jsou ti domorodci jakkoliv organizovaní, jednou je to „bílý sáhib“ a podle toho se přeci musí chovat.
A část prací je pro něj prostě nepřijatelná, nemůže je vykonávat,
protože by přišel o svou nadřazenost
nad místními domorodci.
Proto pro ně nikdy nebylo žádným rozdílem, zda se jedná o černocha v Africe, Inda v Indii nebo Rusa v Rusku.
Problém byl jen v tom, zda
tu práci povolila sovětská vláda,
která někdy povolovala a jindy zakazovala místním občanům pracovat na velvyslanectví.
To už je jiná věc a vykonávali tam
samozřejmě ty nejpodřadnější práce.
A že by se tam mohli dostat k utajeným
informacím, nebylo moc pravděpodobné,
zato se samozřejmě stávali objektem pro naverbování,
kdy jim metodou „kulturní spolupráce“ předváděli:
„Jen se podívejte, jak si žijí Američané!“
Obzvláště, když Američané vykládali, jak si žijí… Šlo o jasnou propagandu:
„U vás v SSSR je to tak a tak
vy si nic takového nemůžete dovolit!“
A člověk od nich odcházel jako kovaný agitátor, tak to fungovalo.
No a že zakázali tuto praxi s ohledem
na Česko a USA je normální.
A přestože tu zůstalo 120 amerických diplomatů, tak se ukazuje, že vydávat víza nemá kdo,
mluvím o USA,
prostě na to nemají kapacity…
A čím se tedy ti lidé vlastně zabývají?
Plní tu své úkoly, řídí procesy v Rusku,
to znamená, že ta takzvaná... Jak se jmenuje ta liberální společnost..., nu to není důležité.
Prostě pracují s liberasty a se svou agenturou,
tedy podpindosníky v řídicích strukturách,
aby v Rusku vytvořili majdanovou situaci
a provedli státní převrat, to je ta jejich práce.
Nu, chtějí se tím zabývat, tak ať, dokud sami nebudou po kolena stát v hnoji.
Co se týče seznamu nepříliš přátelských či nepřátelských států, tak ten musí být maximálně krátký.
Proto považuji za správné,
že ho omezili na dva státy.
Začlenění USA je podmíněno tím,
že se jedná o hlavního aktéra,
hlavní nástroj vedení agresivní a nepřátelské politiky ve vztahu k nám a Česko…
Jak víme, tak právě v Praze se usídlily různé ty takzvané opoziční síly placené z amerických peněz
a působí tam velmi silná
proamerická lobby.
Takže v podstatě to uvedení Česka v seznamu nepřátelských států umožňuje Čechům,
aby si ve vlastním státě
začali dělat pořádek.
Řeší to tedy konkrétní řídící
úkoly, to je normální.
To byly pro dnešek všechny otázky.
Dnes jsme opět mluvili o to, že je nutné vědět,
jak jsou řízeny složité sociální supersystémy,
abychom rozuměli procesům
probíhajícím před našima očima.
Co je zapotřebí si ujasnit?
Zaprvé, že ne vždy se najde někdo, kdo vám
objasní nějaký prvek, provede nějakou analýzu.
A pokud takový analytik nebude
k dispozici, tak budete hledat jiného?
Zda má takový analytik ve svém výkladu událostí pravdu či ne, také nedokážete hned určit.
Navíc tento analytik může v určitém okamžiku něco zamlčet, protože není vytvořeno potřebné informační pole,
aby s tou informací
vystoupil a operoval s ní.
Napřed je nutné vytvořit přístupy k řešení dané otázky. Druhá věc.
Takový analytik prostě není schopen obsáhnout všechno, něco prostě musí opominout,
přestože vy byste potřebovali
osvětlit právě tuto věc.
A třetí věc. Každý analytik vždy jedná se zpožděními,
což vám brání reagovat bezprostředně.
Jen si přestavte takovou situaci, kdy jdete
nakoupit, a aby vás někdo neošidil u pokladny,
musíte požádat o pomoc nějakého cizího člověka,
který se právě nachází někde úplně jinde.
Jak potom budete nakupovat?
No a v životě je to úplně stejné.
Dojde k události a vy sami musíte okamžitě
vyhodnotit její roli a místo, a jak na ni zareagovat.
A to můžete udělat… Pokud nechcete, aby vás ošidili
v obchodě a mohli jste si jít kdykoliv nakoupit,
musíte se naučit matematiku,
stejně tak aby vás neošidili v životě,
musíte se naučit, jak jsou řízeny
složité sociální supersystémy.
A tyto znalosti jsou vyloženy pouze v jednom zdroji, v pracích vnitřního prediktoru SSSR.
Čtěte je, osvojujte si je a stávejte se konceptuálně mocnými, braňte zájmy své i své rodiny.
Přeji vám mírové nebe nad hlavou a štěstí! Do příštích setkání!
Knihy vnitřního prediktoru SSSR v češtině i slovenštině naleznete na www.leva-net.webnode.cz, www.dotu.ru nebo můžete zakoupit v knižní podobě na KSBPRESS.cz