🧠 „SEZNAM & MEDIÁLNÍ PODPRAHOVÉ VKLADY, ANEB BLUDY Z NUDY“ 🎯

Veřejný prostor je plný jemných, ale silně manipulativních sdělení.
Pojďme se společně podívat, jak média formují veřejné mínění pomocí emocí, slovních rámců a podprahových vkladů. 🔍 Co se skrývá mezi řádky článků? A jak poznáme jazykovou manipulaci?

👇 Co si o tom myslíte vy?
• Všimli jste si podobných mediálních postupů i jinde?
• Myslíte si, že novináři vždy dodržují principy nestrannosti a důstojnosti?
• Mělo by se proti těmto manipulacím nějak zasahovat, nebo je to „součást hry“?

🎬 Celé video ze Sněmovny najdete zde:
👉 Záznam veřejné debaty ve Sněmovně zde: https://videoarchiv.psp.cz/playa.php?cast=4552

📌 Doporučená videa a související témata:
▶️ Michael Jetter, Ph.D. – COPYCAT EFECT: https://youtu.be/zpxOejQcGMs
▶️ O vazbách s agenty v EU: https://actfiles.org/?s=racirs
▶️ Kdo je skutečný religionista Bc. Jakub Jahl, student fakulty UK: https://kdojejahl.cz
________________________________________
🔹 Podprahový jazykový vklad
➡️ Jemný, emočně zabarvený výraz nebo slovní spojení, které ovlivňuje podvědomí čtenáře/posluchače bez jeho vědomé analýzy. Slova jako „sekta“, „konspirace“ či „hrozba“ jsou příklady takových vkladů.
🔹 Jazykové rámování (framing)
➡️ Komunikační technika, kdy je informace zarámována do určitého kontextu tak, aby vyvolala požadovanou interpretaci u příjemce. Např. označení skupiny jako „proruská“ v době konfliktu automaticky vytváří negativní emoční konotaci.
🔹 Mediální manipulace
➡️ Záměrné využívání jazykových, vizuálních nebo kontextových prostředků v médiích ke zkreslení nebo řízenému ovlivnění názorů veřejnosti.
🔹 Emočně nabité výrazy
➡️ Slova, která v lidech vyvolávají silné pocity (např. strach, vztek, odpor). Často používané pro zvýšení efektivity mediálního sdělení, ale také jako nástroj manipulace.
🔹 Selektivní prezentace
➡️ Proces výběru pouze některých faktů nebo úhlů pohledu, zatímco jiné jsou zamlčeny nebo zlehčeny. Tím se vytváří zkreslený obraz reality.
🔹 Etiketační jazyk (labeling)
➡️ Přisuzování nálepek určitému jednotlivci nebo skupině (např. „proruský“, „konspirátor“, „extremista“) bez hlubší analýzy nebo důkazu. Často používán k delegitimizaci názoru.
🔹 Strachová apelace (appeal to fear)
➡️ Retorická taktika, která využívá strachu k dosažení cíle — například přimět čtenáře odmítnout názor či osobu spojenou s něčím „nebezpečným“.
🔹 Ztráta kognitivní bdělosti pod vlivem emocí
➡️ Emočně nasycené sdělení (např. vyvolávající strach) dočasně omezuje schopnost kriticky analyzovat informace a zvyšuje náchylnost ke zjednodušeným soudům.
🔹 Veřejný diskurz
➡️ Společenská debata, v níž jsou artikulovány různé názory, hodnoty a postoje. Demokratická společnost je závislá na jeho svobodě a otevřenosti.
________________________________________
💬 Sdílejte toto video, pokud vám záleží na kvalitě veřejné debaty.
🛡️ Kritické myšlení je nejlepší obrana proti manipulaci.