Záchranné řešení pro Afriku – patriarchát /Vysvětlení prorocké modlitby dle Ezechiela 37 - 9. část/

Toto video je možné zhlédnout i zde: https://vkpatriarhat.org/cz/?p=55379

Odebírat aktuální informace od BKP https://bit.ly/3BhmCoT

Bůh vybídl proroka Ezechiela v babylonském zajetí, aby připravil skrze prorockou modlitbu podmínky nejprve pro duchovní vzkříšení, ale pak i pro fyzické vysvobození.
Prorok Ezechiel svědčí: „Spočinula na mně ruka Hospodinova. Hospodin mě svým duchem vyvedl a postavil doprostřed pláně, na níž bylo plno kostí, a provedl mě kolem nich. A hle, na té pláni bylo velice mnoho kostí a byly velice suché.“ (Ez 37,1-2)
Bůh ohromil proroka otázkou: „Lidský synu, mohou tyto kosti ožít?“ (Ez 37,3) Užaslý prorok vyjádřil svou víru v Boží všemohoucnost. Nato mu dal Hospodin příkaz: „Prorokuj k těmto kostem a řekni jim: ‚Hle, já do vás uvedu ducha (pokání) a oživnete. Dám na vás šlachy, pokryji vás svalstvem, potáhnu vás kůží a vložím do vás ducha (života) a oživnete. I poznáte, že já jsem Hospodin.‘“
Reakcí na první prorokování byl velký rachot. Tak tomu je vždy, když se začne hlásat pravdivé pokání. Zároveň ale slovo vyvolá i první známky života, a to obnovení Božího řádu. Představme si hromadu kostí na velkém území. Kosti jsou rozházené a najednou každá kost začne hledat, kam patří. Jsou v pohybu, narážejí na sebe, spojují se, až je tu množství kostlivců. To je sice první znak určitého řádu, ale zatím bez života.
Prorok dále pronáší slovo k těmto kostlivcům a vidí, co se děje.
„Viděl jsem, jak je najednou pokryly šlachy a svaly a navrch se potáhly kůží, avšak duch v nich ještě nebyl.“ (v. 8)
Nyní nastává etapa prorokování přímo k Duchu.
„Přijď, Duchu, od čtyř větrů a zaduj na tyto povražděné, ať ožijí!… Když jsem prorokoval, jak mi přikázal, vešel do nich Duch a oni ožili, postavili se na nohy a bylo to velmi veliké vojsko.“ (v. 9-10)
Apoštol Pavel nás nabádá, abychom usilovali o dar proroctví. Zároveň připomíná, že církev je postavena na apoštolech a prorocích (srov. Ef 2,20). Duch svatý je tentýž, Boží všemohoucnost rovněž a stejně tak Boží zaslíbení. Podmínkou z naší strany je poslušnost Božímu slovu, tedy poslušnost víry. V ní je nám nejvyšším příkladem Ježíšova matka. V historickém momentu, který měl zásadní vliv na celé lidstvo, pronesla své genoito. „Jsem otrokyně Pána, ať se mi stane podle tvého slova.“ Maria uvěřila, že Duch svatý učiní nemožné možným. Nepochybovala o Božím slově. Ježíš nám ji dává pod křížem za matku.
Stav porušené přirozenosti dědíme po Evě, po první ženě – naší pramatce. Maria nám byla v Kristově testamentu dána za duchovní matku. Testament je Božím slovem, které jako dvousečný meč proniká do našeho nitra, až tam, kde se dělí duše od ducha. Tak hluboko do svého nitra duchovně přijal Ježíšovu matku učedník pod křížem a stejně tak ji máme přijmout i my. Realizace Kristova testamentu je ve skutečnosti duchovní transplantací nového srdce, zaslíbeného už prorokem Ezechielem. Jde o hluboké tajemství spojené s tajemstvím dědičného hříchu a svobodou, kterou nám vydobyl Kristus.
O Ježíšově matce platí zaslíbení řečené hadu – ďáblu – v ráji: „Nepřátelství položím mezi tebe a ženu, mezi potomstvo tvé a potomstvo její. Ona ti potře hlavu.“ Je třeba i s tímto Božím slovem vážně počítat. S naší matkou Marií máme v živé víře projít i touto hodinou, v níž pronášíme prorocké slovo dané nám skrze proroka Ezechiela, které jako réma aktualizujeme na současnou apokalyptickou dobu. Ano, Bůh dává východisko!
Tuto prorockou modlitbu se téměř denně modlí už několik let malá společenství. Připoj se i ty. Buď Božím prorokem, prorokyní.
Krátce vysvětlíme prorockou modlitbu:
Zpočátku si uvědomíme akt Boží všemohoucnosti při stvoření vesmíru i při Kristově vzkříšení.
V modlitbě s gesty, která nám pomáhají k soustředění, a ve víře, prosíme o obnovení základních podmínek k duchovnímu životu, jak je zdůrazňuje prorok Ezechiel. Je to duch pokání, který spojuje rozházené kosti a vytváří opěrné kostry. Ty pak mohou být potaženy šlachami, svaly a nakonec kůží. Šlachy symbolizují modlitbu, svaly – apoštolské učení, a kůže – bratrské společenství (Sk 2,42). Bratrské společenství je spojeno se svěcením sedmého dne, dne Kristova vzkříšení.
Při této modlitbě opakovaně vzýváme svaté Boží jméno Jehošua. Je řečeno: „Kdo by vzýval jméno Páně, bude spasen.“ (Ř 10,13) Ježíš nám přikazuje, abychom vyháněli démony a také abychom křísili duchovně mrtvé. Kdo jsou duchovně mrtví? Symbolizují je suché kosti. Jsou to křesťané, tedy pokřtění lidé, kterým se dostalo Božího života, ale duch světa a hřích je duchovně usmrtil.
V úvodní části Bůh přikazuje pronášet proroctví k suchým kostem. Nastává oživující proces, ale ze suchých kostí se stávají pouze bezduché mrtvoly. Je potřebný zásah Božího Ducha – vzkříšení. Bůh proto proroka vybízí, aby už neprorokoval k mrtvým, ale aby prorokoval přímo k Božímu Duchu.
Toto prorokování k Duchu realizujeme v druhé části modlitby. Proroctví pronášíme postupně na čtyři světové strany, tak jak to bylo proroku přikázáno. Proroctví na jednu světovou stranu trvá asi čtvrt hodiny, tedy celkem jde o celou hodinu, kdy se obracíme přímo na Ducha Božího.
Zásadní pomocí nám je Ježíšova a naše matka.
Ježíšova matka je novým srdcem, novým Jeruzalémem v nás. Uprostřed něho je světelný a ohnivý sloup, ve kterém je Boží všemohoucnost. Biblický obraz nového Jeruzaléma je čtverec. Vcházíme do Božího jména, v němž máme vyhánět démony.
Při slabikách Je-ho-šu si uvědomuji Boží přítomnost.
Při prvním „ááá“ vnímám, že jsem ve světelném sloupu a jsem proniknut Božím světlem. Při druhém „ááá“ vnímám jednotu s Ježíšem, s Jeho smrtí. Při třetím „ááá“ jsem v ohnivém centru – sloupu – a můj duch vnímá jednotu s Duchem Božím.
Jéééé-hóóóó-šúúúú-áááá-áááá-áááá.
Požadavek evangelia je: démony vyhánějte. Uvědomuji si, že jsem v novém srdci a že zde je živý a všemohoucí Bůh. Ježíšova matka je ve mně a skrze mě plní tento požadavek a přikazuje:
„Mocí jména Jehošua, všechny démonské síly z daného území, vyjděte do propasti pekelné,
a to nejprve z ovzduší!“ – Maria věří, Duch to činí – amen!
„Vyjděte z životního prostoru!“ – Maria věří, Duch to činí – amen!
„Vyjděte i ze všech lidí!“ – Maria věří, Duch to činí – amen!
Pak s Ježíšovou matkou prosíme, aby Duch svatý naplnil prázdné ovzduší, životní prostor a všechny lidi na daném území.
Pak si uvědomujeme, že Bůh nás stvořil, my Mu náležíme, ale ďábel, který je lhář a vrah, svedl první lidi k hříchu a skrze hřích přišla smrt. Jejím tragickým ovocem jsou suché kosti. V této lidské tragédii se obracíme k nebeskému Otci, který jediný dává východisko. On dal svého jednorozeného Syna za nás. Ježíš svou smrtí na kříži přemohl smrt.
Uvědomujeme si Ježíšova poslední čtyři slova na kříži a moc Jeho smrti. Zároveň si uvědomujeme, že křtem jsme se stali údy Kristova tajemného těla, jehož hlavou je Ježíš a srdcem Ježíšova matka. Ježíšova matka stála pod křížem. Byla s Ježíšem vnitřně spoluukřižována. Duchovně s Ním sdílela i moment Jeho smrti, tedy vítězství nad ďáblem a dědičným hříchem. Toto tajemství sjednocení s Kristovou smrtí nám bylo dáno křtem: „Tím křtem jste byli ponořeni do Kristovy smrti.“ (Ř 6,3) Při smrti Ježíš volá: Otče – Abba.
Při „Áááá“ vnímám Kristovu smrt jako ohnivý sloup, který mě proniká a spojuje s Otcem.
Při „bááá“ vnímám, že z brány Nového Jeruzaléma proudí síla Kristovy smrti do údů Kristovy církve. Áááá-bááá...
Z mé pravé a levé ruky vychází síla Kristovy smrti a proudí bočními branami. Áááá... bááá...
Moc Kristovy smrti teď proudí všemi třemi otevřenými branami. Áááá... bááá...
Prorok se pak má obrátit v poslušnosti na Ducha svatého, tak, jak mu bylo přikázáno: „Prorokuj, synu člověka, prorokuj k Duchu a řekni mu: ‚Přijď, Duchu, mocně zaduj na tyto povražděné, ať ožijí!‘“
Právě v tomto úkonu víry prožíváme jednotu s Ježíšovou matkou: „Maria věří, Duch to činí.“ Skrze Marii a Ducha svatého přišel Ježíš, aby nás vysvobodil z otroctví hříchu a žil v nás. To je podstata oživení a vzkříšení suchých kostí. Je proto třeba s prorokováním začít, vytrvat, a duchovně mrtvý národ bude vzkříšen.

+ Eliáš
Patriarcha Byzantského katolického patriarchátu

+ Metoděj OSBMr + Timotej OSBMr
Biskupové sekretáři

15. 6. 2025