Kardinálové, co konkláve po smrti pseudopapeže Františka?

Toto video je možné zhlédnout i zde: https://vkpatriarhat.org/cz/?p=53681

Odebírat aktuální informace od BKP https://bit.ly/3BhmCoT

Vážení kardinálové,
zásadní věcí je, abyste si uvědomili fakt, že vaše jmenování neplatným papežem je neplatné. Takzvanou deklarací Fiducia supplicans jste se nechali transformovat do Bergogliovy anticírkve s její synodální LGBTQ cestou. Ta nemá nic společného s katolickým učením a s katolickou církví.
Bergoglio se veřejnými herezemi mnohonásobně vyloučil z katolické církve, a protože už není jejím členem, nemůže být ani její hlavou. Tak to ve shodě s celou katolickou tradicí vyhlašuje svatý kardinál Bellarmin. Dle učení Písma (Gal 1,8-9), svatých otců a učitelů církve i věroučné buly Pavla IV. (1559) vše, co lžipapež heretik koná, je neplatné a neúčinné. Z toho vyplývá, že i vaše jmenování za kardinály neplatným papežem je neplatné.
Menšina kardinálů, kteří nebyli jmenováni lžipapežem Bergogliem, by měla mít teoreticky právo vybrat řádného papeže. Jenže toto právo ztratila přijetím Fiducia supplicans. Tím na sebe stáhli exkomunikaci latae sententiae a zároveň Boží anathemu dle Gal 1,8-9. Ti z platně jmenovaných kardinálů, kteří se veřejně písemně či ústně odřeknou heretické Fiducia supplicans, sejmou ze sebe tento trest a mohou obnovit instituci papežství přijetím pravověrného kandidáta, i když v daných podmínkách nemohou být sami zvoleni. To se týká např. kardinála Müllera či kardinála Burkeho.
V dané situaci pro obnovení papežství zde musí být Boží muž s jasně vyhraněným katolickým učením, schopný dělat radikální kroky. Jeho povinností bude vytvořit podmínky a započít vnitřní i zevnější obrodu církve. Takovou osobností je arcibiskup Carlo Maria Viganò, kterého Bergoglio paradoxně a neplatně exkomunikoval.
Církev je postavena na apoštolech a prorocích (Ef 2,20). Byzantský katolický patriarchát je hlasem volajícího na poušti. Nehlásá nové učení, ale zachovává a brání pravdy víry a morálky postavené na Písmu svatém a Tradici. Patriarchát se svým biskupským kolegiem několika biskupů, kteří žijí jako mniši v klášterech, je garantem katolického učení. Toto kolegium biskupů není úřední církevní institucí, ale prorockou službou (srov. Ef 2,20). Usiluje o pravdivou obnovu církve, a to jak Ducha, tak i učení. Jeho povinností je jménem pravověrných věřících pozvednout svůj hlas za výše jmenovaného kandidáta.
Několik pohledů do historie týkající se volby římského biskupa
Papež Poncián (230-235) byl za císaře Maximina Thraxa vypovězen na Sardinii. Dne 28. září 235 se vzdal úřadu, a tak uvolnil cestu svému nástupci. To je první ověřené datum dějin papežství. Po Ponciánově abdikaci byl 21. listopadu 235 zvolen za papeže Anterus. Ten však 3. ledna 236, tedy po 43 dnech, zemřel. Po něm byl zvolen za papeže Fabián. Nastoupil 10. ledna 236 a zemřel 20. ledna 250. Eusebius z Cesareje († 339), popisuje legendární volbu tohoto papeže takto: „Náhle se snesla z nebe holubice a usadila se na Fabiánově hlavě. Na to zvolal veškeren lid, s nadšením a jednohlasně, jako by do něj vstoupil Boží Duch: ‚Axios – je hoden!‘ Pak ho lid bez váhání uchopil a pozdvihl na biskupský stolec v Římě.“
O papeži Kornéliovi (251-253) historie svědčí: Když doznělo Deciovo pronásledování, zvolila většina věřících, po delší době, kdy byl stolec neobsazen, a to od 20. ledna 250 do března 251, za nového římského biskupa Kornélia. O způsobu volby nás informuje sv. Cyprián ve svém listě Antonianovi: „Pozdvižen do hodnosti biskupa byl ale Kornélius na základě úradku Božího…, na základě vysvědčení téměř všech kleriků, na základě hlasování tehdy přítomného lidu a souhlasu pravověrných biskupů a zdatných mužů.“ Jak z tohoto listu vyplývá, volby římského biskupa se tehdy zúčastňovala dokonce celá římská obec.
V současnosti je mimořádná situace. Jestliže Duch Boží zasahoval v historii do volby i skrze Boží lid či mimořádná znamení, tím spíše zasahuje skrze prorockou službu. Bergoglio především svou synodální cestou se sodomským antievangeliem Fiducia supplicans de facto zrušil instituci papežství. Nový papež bude povinen zrušit heretickou Fiducia supplicans, všechny dokumenty, které Bergoglio vydal, a rovněž i všechna jmenování. Bude mít právo zanechat jen ty osoby v církevních úřadech, které budou konat upřímné pokání a oddělí se od Bergogliem započaté synodální LGBTQ cesty.
Dále nový papež musí jasně označit za kořen současné apostaze II. vatikánský koncil. Ten prosadil synkretismus, hereze modernismu a aggiornamento s duchem světa. Litera a duch II. vatikánského koncilu je v diskontinuitě s předcházejícími koncily. Musí být proto jako heretický zrušen.
+ Eliáš
Patriarcha Byzantského katolického patriarchátu

+ Metoděj OSBMr + Timotej OSBMr
Biskupové sekretáři

10. 3. 2025