Charles Bukowski - Skladník s červeným nosem (Povídka) (Mluvené slovo CZ)

Charles Bukowski - Skladník s červeným nosem
Z produkce Mluvka Toulky Mluveným Slovem 2021

čte Jiří "Marša" Maršík, Tým Mluvka

Příjemný poslech!

Rodným jménem Heinrich Karl Bukowski byl americký básník a spisovatel s velmi silnými německými kořeny. Narodil se v roce 1920 v Německu. Jeho otec Henry byl bývalý voják. Sloužil v americké poválečné armádě, která v Německu zůstala pro dohled nad vymáháním poválečných reparací. Později bude otec prvním autorovým literárním tématem.

V poválečném Německu byl kvůli reparacím a obecné hospodářské krizi velmi těžký život. Rodina Bukowských se tedy rozhodla zkusit štěstí za oceánem a odstěhovala do Ameriky, Los Angeles. Los Angeles se později stane místem, které je zcela typické pro Bukowského dílo.
Ani změna země blahobyt rodině mladého Charlese nepřinese. Jeho otec je často bez práce a rodina finančně střádá. Deprese si otec vybíjí na své ženě, kterou fyzicky před synem několikrát napadl. S postupným dospíváním se cílem fyzického násilí stává také Charles. Je mlácen řemenem za každou maličkost, nebo zcela bezdůvodně. Později popíše, že nezasloužená bolest mu pomohla v jeho psaní. Ani u vrstevníků nenachází mnoho pochopení. Má velmi silný německý přízvuk a velké problémy s akné, a tak je často terčem posměchu. V autorovi se bují hněv, který později zvěční ve svých básních a próze.

Když byla americká invaze proti Německu ve druhé světové válce v plných obrátkách, Bukowski byl zadržen FBI. Bylo to hlavně pro jeho německé kořeny. Spousta takových lidí odmítala narukovat, protože nechtěli válčit proti své rodné zemi. Bukowski byl držen sedmnáct dní ve vězení. Nakonec pro vstup do armády nesložil povinné psychologické testy a byl označen za nezpůsobilého vojenské služby.

Ve 24 letech Charles Bukowski začíná psát básně a první povídky. Nesetkává se hned s úspěchem, a přestože se některé jeho práce otisknout, je obecně zklamán systémem vydávání a svým nezdařeným pokusem proniknout do literárního světa. Přestává na téměř deset let psát. V této fázi života je jeho hlavním přítelem alkohol a manuální práce. Postupně vzniká jeho alter ego Henry Chinaski, které často později používá ve svých prózách.

Alkohol si v této době vybírá svou daň. Bukowski je nucen se léčit s krvácejícím vředem, který pro něj skončil téměř osudně. Po návratu z nemocnice začíná opět psát básně. Je velice plodným autorem a pravidelně se mu podaří básně vydávat v několika časopisech. Své psaní je nucen podporovat normální prací a vyzkouší mnoho zaměstnání. Od mytí nádobí po řidiče kamionu až po úředníka na poště. To poslední nakonec zcela opouští, když dostane nabídku psát na plný úvazek. Za pár let se o tom vyjádří jako o situaci, kdy měl na výběr, buďto se zblázní na poště nebo umře hlady jako autor. Rozhodl se pro vyhladovění. Ovšem stal se pravý opak.

Bukowski vydává mnoho básnických sbírek, románů a povídek. Hlavními tématy jsou alkohol, vztah k ženám a dřina obyčejné práce. Zažívá spoustu divokých vztahů, které poznamenají jeho dílo. Převážně jeho básně. V jeho díle se setkáváme s velkým množstvím vulgarismů. Vulgární styl psaní je pro Bukowského typický a autor se pro něj proslavil. Bukowského dílo se dá do jisté míry popsat jako podrobné zobrazení tabuizované mužské fantazie, kde muž zůstává svobodný mládenec, antisociální, ale vždy v blízkosti krásných žen. Bukowski je často označován za cynika, ovšem on to vždy popíral a cynismus považoval za slabost.

Mezi autory, které Bukowského ovlivnili jmenoval například Dostojevského, Hemingwaye, D.H. Lawrence nebo Jamese Thurbera.

Charles Bukowski zažil slávu ještě za svého života. Je obklopen značnou čtenářskou obcí, která ho zcela uctívá. Nejvíce oblíbený je paradoxně v Evropě. Umírá na leukémii v roce 1994 ve věku nedožitých 73 let.