Ray Bradbury - A tak zemřela Riabouchinska (Povídka) (Krimi) (Mluvené slovo CZ)

Pro detektiva Krovitche je zprvu vražda v divadle jen další z dlouhého seznamu, které už zažil. Přeci jen ho zde mnohé překvapí. Mezi podezřele patří také břichomluvec Fabian a zdá se, že jeho ženská loutka Riabouchinska, má k případu také co říci. Příjemný poslech.

Ray Bradbury se jako malý chlapec zapřísáhl, že se stane kouzelníkem. Pravděpodobně se nad tím jeho okolí jen pousmálo, nebo zděsilo. Pousmálo, protože to je krásně naivní dětský sen a zděsilo, protože jeho přímá příbuzná byla v roce 1692 za čarodějnictví odsouzena, a nakonec i pověšena. Ray Brudbudy to však dokázal. Jeho sláva se dá rovnat těm největším iluzionistům jaké dnes známe a spousta jeho čtenářů by se zapřísáhla, že Bradbury dokáže slovy opravdu čarovat.

Celým jménem Ray Douglas Bradbury se narodil v roce 1920 v americkém státě Illinois ve městě Waukegan. Waukegan bude hrát velkou roli i v pozdějším autorově dílu, kde ho nesmrtelně ztvární jako Green Town (Zelené město). Jako malý byl naprosto uchvácen kouzelníky, karnevaly a halloweenem. Jeho teta Neva mu už jako velmi malému předčítala strašidelné příběhy, jaké napsal Edgar Allan Poe. Když ve dvanácti navštívil představení tehdy známého kouzelníka pana Electra, Iluzionista využil Bradburyho ve svém představení. Když mu položil bleskový meč na špičku nosu a chlapci se postavili vlasy. Čaroděj k tomu zvolal „Žij navždy!“ Svým dílem toto Bradbury opravdu splní. Bradbury o tomto zážitku později prohlásil, že to byl formující moment v jeho životě a pomohl mu v intenzivnosti s jakou psal.

Bradburyho byl velice nadané dítě se zájmem o umění a literaturu. Navštěvoval literární a dramatický kroužek již od raných let. Psát začal již ve svých jedenácti a jako úhlavní jsou v jeho díle fantasy a hororové motivy. Sám prohlásil, že až do osmnácti vlastně napodoboval dílo Edgara Allana Poea. Jeho rodina ho v psaní podporovala, a přestože finančně vždy střádali, zakoupili mladému snílkovi drahý psací stroj. Ray Bradbury si osvojí tvrdou pracovní morálku a píše každý den. Když dovrší věk na studium vysoké školy Amerika prochází ekonomickou krizí a studium si on, ani jeho rodina zkrátka nemůže dovolit. Ray Bradbury místo toho navštěvuje veřejnou knihovnu třikrát týdně po dobu deseti let. Noci tráví v knihovně a den u psacího stroje. V tuto dobu prodá svoji první povídku do novin a rozhodne se pro psaní jako svou další životní cestu. Občas si přivydělává jako kamelot.

Ray Bradbury zažívá to, co mnozí jeho literární hrdinové nikdy nepocítí – slávu ještě za jeho života. S vydáním jeho prvních povídkových sbírek, a hlavně signaturního díla 451 stupňů Fahrenheita se stane veřejně známým. To mu dovoluje se plně se věnovat psaní. Píše každý den, po celý svůj život. Mezi další velmi důležitá díla jmenujme například povídkové sbírky Ilustrovaný muž, Marťanská kronika nebo Letní ráno, letní noc. Z románů poté Zbavme se Constance nebo Tudy přijde něco zlého. Celkem napsal Ray Bradbury přes 27 románů a sbírek povídek, které obsahují přes 600 jeho příběhů. Kromě psaní vlastních knih se věnoval také scénářům pro televizi a rádio. Je držitelem nespočtu literárních cen za svůj přinos pro literaturu, a to hlavně pro žánr fantasy a science fiction. Je to právě on, kdo zajistí vstup těmto žánrům do moderních veřejných knihoven.
Ray Dougles Bradbury umírá ve věku 91 let v roce 2012. Svou neustálou prací a stylem psaní si však v mnoha srdcích zajistil již zmiňovanou nesmrtelnost.

Ve svém díle, byl vždy Ray Bradbury na hraně fantasy, science fiction nebo hororu. Typickým pro jeho práci je vykreslení zla a dobra, kdy světlo značí dobro a zlo je zahaleno povlakem tmy. Stejně jako jeho dětský hrdina Jules Verne, chápal člověka ve vesmíru jako zvláštní stvoření v ještě divnějším světě. Jedinou cestu do utopické budoucnosti viděl v silné morálce člověka a v dobrých charakterových vlastnostech, které se musí neustále projevovat nebo nad nimi v lidském nitru zvítězí zlo. To viděl částečně v každém z nás. V mnoha jeho románech a povídkách se objevuje jeho starost o budoucnost lidstva. Tyto názory jsou ostatně typické pro americkou společnost v padesátých letech a jsou stejně tak aktuální i dnes. Autor popisuje hrozbu nukleární války, reaguje proti rasismu, cenzuře a strachu z cizích politických mocností. Obecným tématem je touha po jednodušším životě. Více než celý vesmír Bradburyho zajímá právě člověk. Přestože ve svých knihách popisuje cesty člověka na Mars, nakonec nám představuje náš svět jako ten nejlepší z možných a opravdové nebe na zemi nastane ve chvíli, kdy se člověk srovná sám se sebou. Až poté může být plně svobodný a šťastný.