Dalších 13 způsobů manipulace voleb v České republice

CENZURA SDÍLEJTE 2. díl Dalších 13 způsobů manipulace voleb v České republice. PODVODY, lži a krádeže hlasů. Změna volebního systému je nutná #volebnisystem #volby #podvod #kradeze #totalita #diktatura #cesko #mycotuzijeme #robertvasicek #praha11 #jiznimesto

Dnes vám řeknu dalších 13 způsobů manipulace voleb v České republice. V minulém videu jsme si řekli prvních 13 způsobů manipulace, které jsou ryze technického rázu. Po zveřejnění na sociální síti Facebook nastal velmi rychle ban za toto video. V žertu jsem tedy pronesl, že toto nacistické chování systému mě motivuje k sepsání dalších 13 způsobů. A brzy jsem si opravdu vzpomněl na další způsoby manipulace, které ani nevnímáme, protože je bereme za samozřejmé.

Tedy navážeme na předchozí číslo a začneme čtrnáctkou:

Způsob čtrnáctý: Cenzura na sociálních sítích. Vláda a parlamentní politické strany se velmi často tváří, že cenzura na sociálních sítích není jejich dílo. Je to vyslovená lež a to ze dvou důvodů. Tím prvním je přehlížení platné Ústavy, která jasně praví: Cenzura je nepřípustná. Právní rigidismus, kdy se stát, soudci a politici vymlouvají, že nedosáhnou na servery umístěné mimo území České republiky, což jsou všechny servery na sociálních sítích Facebook, Instagram, Twitter, TikTok nebo YouTube, je samozřejmě nesmysl, protože když jde o zahraniční on-line casina, stát je bezohledně blokuje, ačkoli nejsou na území České republiky. Druhým důvodem jsou pravidelná bilaterální jednání mezi Českou republikou, potažmo Evropskou unií a vedením společností Microsoft, Google nebo Meta, provozující Facebook. Samozřejmě, že se spolu nebaví o sledování zábavných videí v pracovní době státních zaměstnanců, ale o řízení nálad obyvatelstva a blokování politicky a občansky nevhodného materiálu.

Způsob patnáctý: Zaměstnávání členů politických stran a hnutí. Všechny sněmovní politické strany bez výjimky zaměstnávají své členy na úkor občanů ve státních službách. ODS, ČSSD, KDU-ČSL, TOP09 a Piráti dokonce tvoří většinu své členské základny z lidí navázaných na státní zaměstnání, případně své lidi zaměstnává na úrovni krajů, měst a obcí v jimi řízených organizacích a dále v Evropské unii a na všech mezinárodních postech. KSČM v minulosti pronikla pouze na krajskou a komunální úroveň, zato SPD v rozporu se svou deklarovanou těžce opoziční rolí vesele obchoduje s vládními stranami a umisťuje své lidi do naprosto vrcholových funkcí jako odměnu za funkci řízené opozice, která vybíjí opoziční hlasy naprosto do ztracena. Například programový ředitel SPD Michal Šmucr dnes působí jako prezident Nejvyššího kontrolního úřadu a nikomu ze současné americké koalice nevadí, proč asi? Doporučuji můj rozhovor na Svobodném vysílači, kde hovořím o propojení SPD na ODS, ČSSD, TOP09 a další tradiční strany. Najdete ho pod názvem Kdo slízne Smetanu (tajemník hnutí SPD a bývalý poslanec ČSSD) . Žádná ze skutečně opozičních stran své členy ve státním eráru zaměstnávat nemůže, protože to si systém hlídá pro své ovce.

Zdroj: https://www.svobodny-vysilac.cz/2021-04-26-robert-vasicek-kdopak-slizne-smetanu-oficialni-dukazy-o-propojeni-spd-s-cssd-ano-ods-a-top-09/

Způsob šestnáctý: Falešná opozice. Toto je téma, které je mi velmi bytostně blízké, protože jsem sám měl negativní zkušenost s hnutím SPD. Systémové strany se sice oficiálně dělí na vládu a opozici, ale v zásadních systémových otázkách jsou zajedno. Tedy například když se hlasuje o pokračování vojenského dobrodružství na Ukrajině, pro hlasuje i zdánlivá opozice, hnutí ANO. Nesystémové strany se vyhraňují vůči systému, ale ve skutečnosti s ním skrytě kooperují. Proto nemám rád politické strany. Po roce 1989 byla první nesystémovou stranu Sdružení pro republiku – Republikánská strana Československa v čele s Miroslavem Sládkem. Další nesystémovou stranou se stala až Svoboda a přímá demokracie v čele s Tomiem Okamurou. Její nástup souvisel s migrační krizí v Evropě. Systém si uvědomil potřebu ovládat protestní hlasy občanů a proto je kanalizoval do hnutí SPD. Hlavní věc, kterou nám Tomio Okamura a bývalý člen ODS, zástupce systému a dotační miliardář Radim Fiala neustále říkali bylo: hlavně nedělejte vůbec nic, čekejte na pokyny. To byl také důvod, proč jsem skončil. V Praze nás jménem Radima Fialy a Tomáše Hrdličky řídil jistý Jan Čížek, vydavatel obskurního plátku Naše Praha, který nyní bude vydávat volební noviny rovněž nesystémového hnutí PRO. Právě toto personální propojení je pro mě nedůvěryhodné, protože Čížek mnoho let dopředu chodil po Praze a označoval Jindru Rajchla za svého kámoše. Rajchl má možnost se Čížka kdykoli zbavit, ale neudělá to, protože nesmí. Takže za mě další příklad falešné opozice.

Způsob sedmnáctý: Charta 77 a Vlastenci. Aby se nemohlo nic nového zrodit mezi občany, je třeba kontrolovat nespokojené občany, kteří nepodporují jedinou povolenou nesystémovou stranu SPD. Za socialismu StB vytvořila celou Chartu 77, aby v ní kanalizovala odpůrce režimu. Podle politických vězňů třetího odboje byla až polovina chartistů zároveň konfidenty nebo agenty StB. Nebuďte naivní, že dnešní režim to dělá jinak. Vzpomene si někdo, co bylo na počátku politického vzestupu Tomia Okamury? Nejprve hnutí Occupy now, které nepřekvapivě vedl Jan Cemper, dnešní agilní spolupracovník Ministerstva vnitra při potírání extrémismu všeho druhu a vydavatel Manipulátoři.cz. K jeho úsilí o změnu režimu se přidala iniciativa Holešovská výzva v čele s disidentem Slávkem Popelkou, který se nedávno proslavil incidentem kolem snímání ukrajinské vlajky z budovy Národního muzea. A tato Holešovská výzva nejprve objevila přímou demokracii a poté i Tomia Okamuru, který si vypůjčil název hnutí Úsvit podle knihy elitního ekonoma Pavla Kohouta. Asi nepřekvapí, že tentýž Kohout pracuje celý život pro globální korporát a byl u založení bankovní skupiny Partners. Když pak Okamura s členem ODS Radimem Fialou řízeně opustil Úsvit a zakládal SPD, na pódiu s ním stál jistý Jiří Černohorský. Ten Černohorský, který používá úplně stejné obraty jako odsouzený Tomáš Čermák, ale na rozdíl od něho má od Policie klid. Proč asi? A pokračujeme. Celá takzvaná vlastenecká scéna je neskutečný karneval podivností: jedna líže kliky, druhý prodává fény na harmonizaci vody a lže o své prezidentské kandidatuře, třetí zrube ženskou na ulici. Celkový dojem je otřesný a to je přesně to, o co systému jde. Aby veškerá nesystémová opozice působila jako spolek idiotů. Do těch se pak dobře trefuje.

Způsob osmnáctý: Zakládání politických stran a hnutí. V zemi, kde parlamentní strany mají problém naplnit komunální kandidátky, bez problému do každých voleb kandiduje bezpočet naprosto zbytečných subjektů. Dílem nenaplněné osobní ambice, dílem aktivita Bezpečnostní informační služby. Ta se samozřejmě k zakládání stran nepřizná. Víme ale dobře, že ideologické oddělení ÚV KSČ v roce 1989 během převratu iniciovalo založení Republikánů doktora Miroslava Sládka. Je naprosto naivní myslet si, že by dnešní systém nezakládal vlastní nové strany, aby tím rozředil potenciál opozičních hlasů.

Způsob devatenáctý: Likvidace politických lídrů. Napříč moderními dějinami po roce 1989 se vine jako červená nit neustálá likvidace volebních lídrů podle toho, jak se systému už nehodí. Hned v roce 1989 bylo třeba zajistit, aby Občanské fórum vyhrálo první svobodné volby. Československá strana lidová tehdy těžila z masivní členské základny, letité kolaborace s komunistickým režimem, s tím související solidní kádrové základny a průzkumy napovídaly, že vznikne remíza ve volbách. Proto tehdejší náměstek ministra vnitra Jan Ruml za Občanské fórum veřejně rozhlásil, že lídr lidovců Bartončík je agentem StB. To samozřejmě lidovce sundalo a byli rádi za 10% hlasů. Ve volbách ale uspěla jiná strana, totiž moravisté. Náhlé úmrtí doktora Boleslava Bárty v roce 1991 zlikvidovalo celé moravské hnutí v zárodku jeho očekávaných výsledků. Zemřel na srdeční slabost během výjezdního zasedání. Také předseda jiné, sice neparlamentní, zato stabilní strany Důchodci za životní jistoty, pan František Koníček byl brzy ze svého postu eliminován a nahrazen prostořekým Eduardem Kremličkou, který stranu historicky znemožnil ve volbách 1998 pojídáním brouků. To nestačilo a proto jeho nástupci pro jistotu z názvu odstranili slovo Důchodci a strana již nikdy nezískala státní příspěvek na svou činnost. Poslední peníze spotřebovala Marcela Kozerová a Jana Volfová. V roce 1998 došlo k zatčení Miroslava Sládka během prezidentské volby, aby prošel Václav Havel a novináři poté dostali půlroční embargo na republikány, kteří se z 8% propadli na necelá 4% a ze sněmovny po 6 letech vypadli.

Způsob dvacátý: Rasová nenávist. Tohle téma mělo skončit porážkou nacismu v roce 1945. Taky zde do roku 1989 vůbec neexistovalo. Naše země bez problému přijala tisíce vietnamských dělníků, tisíce černochů ze spřátelených zemí a stejně tak Romové byli široce akceptováni bílou majoritou. Najednou po roce 1989 se objevil fenomén hnutí skinheads a první fyzické útoky na Romy a další cizince a první rasové vraždy. Při zkoumání tohoto fenoménu jsem vždy došel k zapojení Policie a tajných služeb do řízení neonacistického hnutí v České republice. Rasová nenávist je totiž vynikající téma na odvedení pozornosti od skutečných slabých míst systému. Platí přitom, že menšiny jsou v České republice majetkem vlády a tajných služeb. A tak když jsem v roce 2022 s Romy kandidoval v komunálních volbách jako rovný s rovnými, byl jsem označen za rasistu. To mě skutečně pobavilo a trochu i zamrazilo, když víme, že Romea a další neziskovky jsou řízeny přímo státem a tajnými službami přes dotace. Kdo se nepřizpůsobí, ten nic nedostane.

Způsob jednadvacátý: Kupování důchodců. Tento způsob dotáhla k dokonalosti sociální demokracie a po ní hnutí ANO. Stát, který vytváří setrvalou inflaci pomocí systému centrálního bankovnictví a rezervního frakčního bankovnictví si kupuje důchodce pomocí valorizace důchodů, tedy jejich dorovnání na úroveň, na které byly, dokud stát neokradl všechno obyvatelstvo vytvořením další nové inflace.

Způsob dvaadvacátý: Vzdělání mladé generace. Považuji za paradoxní, že formální vzdělání během komunismu bylo na daleko vyšší úrovni. To bylo spojeno s nedostatkem rozptylujících aktivit. Režim mladé lidi vesměs nudil a proto hledali realizaci ve vzdělání a kariéře, která byla cestou ven na západ. Režim se neustále obával intervence ze západu a proto své obyvatelstvo udržoval na vysoké úrovni vzdělání, aby byla společnost soběstačná. Po roce 1989 se nějakou dobu jelo podle komunistické osnovy a vysokou úroveň vzdělání se dařilo udržet po celá devadesátá léta. Po vstupu do Evropské unie v roce 2004 prudce poklesla úroveň českého školství a objevily se indoktrinační snahy v oblasti historie. Dnešní mládež je proto partou formálních idiotů s mobilem v ruce. O šířce a záběru vzdělání z doby socialismu si mohou nechat zdát. A právě nevzdělaná generace se nechá velmi dobře ovlivnit. Například nikdo z naší generace boomerů, která si je vědoma americké války ve Vietnamu by dnes nepodpořil vražednou válku na Ukrajině. Ovšem mladí lidé s tím nemají problém, protože jim chybějí historické paralely, oni ani neví, že byla nějaká válka ve Vietnamu, případně smrtící Agent Orange.

Způsob třiadvacátý: Propaganda. My, kteří jsme zažili komunismus, dokážeme velmi dobře rozlišit propagandu od pravdy. Je to dáno historickou zkušeností. Každodenní normalizační zprávy v nás vyvolávaly úsměvy na tváři a vznikaly úžasné protirežimní vtipy. Devadesátá léta byla zábleskem relativní svobody. Mohli jste konečně říkat, co chcete a v této relativní svobodě jsme vpluli do 21. století. Utahování šroubů a omezování občanských svobod nastalo po 11. září 2001. Teroristické útoky v New Yorku přinesly dopředu chystanou agendu sledování obyvatelstva, odposlechů telefonů, internetu, kamery v ulicích, naprosto nesmyslná opatření v letecké dopravě. Českou vlaštovkou bylo zatčení kapitána Vladimíra Hučína, hrdiny třetího odboje, jak jinak za terorismus. Jeho realizaci tehdy řídil ministr bez portfeje Jaroslav Bašta a zástupce velitele Vojenského obranného zpravodajství, jistý generál Petr Pavel. Nový globálni režim, napojený přes Evropskou unii na Američany nepotřeboval hrdiny třetího odboje jako kapitána Vladimíra Hučína, ale spíše nomenklaturního komunistu a spolupracovníka rozvědky KGB Petra Pavla nebo politického vězně Jaroslava Baštu, který byl za záhadných okolností propuštěn z fešáckého kriminálu již za pouhý rok. Mimochodem jeho uvěznění za komunismu mělo groteskní důvod: Bašta byl přesvědčený trockista a požadoval dokončit totální komunistickou revoluci. Nepřekvapí, že Pavel je dnes prezidentem a Bašta poslancem za údajně nesystémovou SPD.

Způsob čtyřiadvacátý: Dezinformace. Kdykoli se objeví společenský problém, jsme terčem masivních dezinformací. Z poslední doby Covid-19, jehož smrtnost byla násobně nižší, než informovala média. Na druhé straně totální embargo na skutečně účinný lék Isoprinosine, který mě osobně okamžitě vyléčil z těžké formy Covid-19. Válka na Ukrajině je další dezinformační kampaň. Dnes a denně informace o zvěrstvech ruské armády a naopak častušky o ukrajinském postupu. Spočítal jsem to a sečetl oznámené kilometry ukrajinské protiofenzívy od 24. února 2022 a vyšlo mi že ukrajinská vojska jsou v tuto dobu již za Moskvou a míří na Archangelsk. Opak je přitom pravdou.

S dezinformacemi mám osobní zkušenost. V roce 2019 jsem kandidoval do Evropského parlamentu za hnutí SPD na pěkném 7. místě. Těsně před volbami o mě Aeronet rozšířil, že jsem muslim. Co na tom, že vedu Spolek pejskařů a spím v posteli se svými psy. To moc islámské není. Radim Fiala mi přitom zakázal, abych se bránil, údajně v zájmu SPD. A po volbách v roce 2020, když jsem se angažoval v protestech proti odstranění pomníku maršála Koněva, jistý Jiří Černohorský o mě rozhlašoval, že jsem čůral s mladými lidmi na onen pomník. To nevymyslíš.

Způsob pětadvacátý: Neutralizace skutečné opozice. Opět dosti osobní téma. Ve chvíli, kdy jsem v SPD vyhrával jedno hlasování za druhým, vznikla potřeba vedení SPD mě zlikvidovat. Stačil k tomu satirický dopis, kde jsem upozornil na porušování stanov ze strany tehdejšího pražského předsedy Vítězslava Nováka. To je ten člověk, který má na svědomí dívku s výrazným tetováním pavouka, která na demonstracích vykřikuje, že miluje Vladimíra Putina. Jeho výchova ji dovedla až do Psychiatrické léčebny Bohnice.

Po odchodu z SPD jsem obratem dostal nabídku na lídra kandidátky Chcípl pes, Aliance pro budoucnost a dalších minoritních subjektů, ale nebyl jsem natolik naivní, abych dal protivníkovi do ruky kartu, že mě opět vlastní ve svém řízeném subjektu. Pak přišla pracovní nabídka s jedinou podmínkou: vzdát se veškeré politické činnosti. A takto tedy dochází k neutralizaci opozičních činností. Pořád si ještě myslíte, že nežijeme v totalitě?

Způsob šestadvacátý: Justiční mafie. Pod pojmem justiční mafie si představuji komplex politiky a tajnými službami řízených soudců a policistů, kteří účelově rozhodují nejrůznější kauzy. Všimněte si, že Patrik Tušl a Tomáš Čermák a nechci se jich dotknout, ale za způsob vedení opozičních aktiv bych jim spíše doporučil ambulantní ústavní léčbu, tak tito dva dnes sedí natvrdo. Zatímco lidé, kteří tunelovali evropské fondy, případně Kladenské Palermo, dnes sedí jako poslanci za SPD v Poslanecké sněmovně.

Tento další díl původně neměl ani vzniknout. Stačilo prvních 13 důvodů manipulace voleb v České republice. Ale okamžitá cenzura mého videa na Facebooku mě přivedla k myšlence, že na nespravedlnost systému mohu zareagovat jen dalšími informacemi. A tak je tu máte. Jsem také připraven přesunout své aktivit na méně cenzurované platformy jako rumble a podobně. Sdílejte má videa v hojném počtu a zůstaňte mi nakloněni. Budeme se ještě potřebovat. Už ted je mi jasné, že bez vás to nedám. Sdílej to dál.