Súvislosti exopotických procesov na planéte zem 1 časť. Šulekovo

1 year ago
994

Jaký je předmět zájmu exopolitiky, čím se zabývá a jak se definuje?

Exopolitika je mladý obor, který však každým rokem získává na oblibě. Do data napsání tohoto článku existuje přinejmenším šest knih /1/ přímo věnovaných exopolitice, přičemž jedna je přeložená do češtiny /2/. Během přibližně deseti let své existence si našla množství sympatizantů a pomalým krokem aspiruje na uznání jako legitimní vědy. Nakonec situace dnes je jiná než před deseti, dvaceti lety a naše poznání je o mnoho pokročilejší než dříve. Zejména ale množství materiálu ke studiu – důkazů, svědků, odborných článků, pozorování, obecně informací – vzrostlo přímo raketově.
A také jejich kvalita – o čem mohli první průkopníci jen spekulovat, můžeme dnes psát s rozhodnou jistotou, opírajíce se o dřívější výsledky bádání a nové potvrzující důkazy. Některé byly léty vyvráceny a překonány, jiné uznány za věrohodné. Některé poskytly samy státní a armádní instituce.

Co ještě brání tomu, plně se ponořit do studia všech těchto materiálů, se všemi kapacitami poskytovanými univerzitním zázemím, a podrobit je rigoróznímu vědeckému zkoumání akademických pracovníků, tak aby z nich byly vyvozeny patřičné důsledky?

Naše společnost výsledky takového bádání již silně potřebuje.

1.1 Relevance
Pokud má existovat exopolitika jako věda, měla by ukázat, že má smysl se jí zabývat. Věda by měla být přínosná, obohacující lidské poznání, aktuální a zajímavá. Studium mimozemského vlivu na lidskou společnost je relevantní například z těchto důvodů:

Zaprvé – tento vliv lze dokázat řadou průkazných materiálů, svědectví a historických příkladů.

Zadruhé – na jejich základě je zjevná skutečnost, že mimozemský vliv je velice silný, globální a měnící náš svět zásadní měrou, přičemž exopolitika si všímá zejména vlivu na politiku a bezpečnost.

Zatřetí – za významný jej považují mnohé instituce a autority, například armády řady zemí, což samo o sobě poukazuje na závažnost tohoto fenoménu.

Začtvrté – národní bezpečnost a politika států jsou silně ovlivňovány i samotnou možností existence mimozemšťanů, tedy aniž by jejich existence byla prokázána, či skutečně existovali.

Poslední bod je poměrně důležitý, protože, jak píše Salla /3/, exopolitika nutně nevyžaduje uznání existence mimozemského života, aby mohla zkoumat důsledky případného/možného kontaktu s ním. Tento bod je namířen proti kritice, která namítá, že se exopolitika zabývá něčím, co je spekulativní povahy, a činí nepodložené a priori předpoklady. Většina badatelů exopolitiky však existenci mimozemšťanů považuje za skutečnou a vychází z toho.

Dalším argumentem pro relevanci studia je masovost rozšíření tématu mimozemšťanů mezi obyvatelstvem. Je možné považovat za neexistující něco, co zaplňuje stránky tisíců knih, stovek filmů a seriálů, co se již stalo nedílnou součástí naší kultury, a je součástí povědomí každého člověka počínaje od dětí školního věku? Na internetu jsou doslova miliony odkazů na tématiku UFO, což svědčí o její aktuálnosti a zájmu o ni.

Nakonec je to samotný technologický a vědní pokrok, který nás přibližuje možnosti setkat se s jinou vyspělou civilizací, na Zemi nebo ve Vesmíru, ať už skrze vesmírné výpravy, využívání satelitů, raket, výkonných dalekohledů, radarů a dalších telekomunikačních technik, nebo skrze samotné rozšířené chápání a vyvinutější lidské poznání.

1.2 Vymezení předmětu
Rozlišujme zaprvé mezi obecně pojímanou „ufologií“ a exopolitikou. Zatímco v ufologii převládá technický a empirický přístup a hlavní náplní je vyhodnocování a sběr dat, exopolitika vychází z prostředí společenských věd jako interdisciplinární obor a nezabývá se tolik dokazováním existence UFO, jako důsledky a vlivy celkové mimozemské přítomnosti na lidskou společnost, politiku, studuje chování klíčových institucí, aktérů a sama se do souvisejících procesů aktivně zapojuje. Ve svém záběru exopolitika vychází zejména z poznatků a metod politických věd, studia mezinárodních vztahů, sociologie, ale také fyziky, astronomie, religionistiky a samozřejmě obsahově vychází z obecné ufologie.

Pro exopolitiku tedy není prvořadé shromažďování co největšího množství důkazů o existenci UFO. Více se zaměřuje na aktuální problémy a má v sobě i nedílný normativní prvek. Jako mluvčí společnosti vědomé si mimozemské skutečnosti nebo se o ni zajímající se vyslovuje k příslušným tématům a zasazuje se o rozšiřování poznání v tomto směru a aplikaci v občanské společnosti.

Exopolitika má tedy dvě roviny:

1) vědeckou – teoretickou,

2) praktickou, představovanou politickým aktivismem.

Vědecká-teoretická část studuje jevy a souvislosti s UFO a mimozemšťany, analyzuje jednání klíčových aktérů, poskytuje informace a odpovědi na otázky, studuje dokumenty, vyhodnocuje, shromažďuje fakta, vytváří teorie.

Praktická část kooperuje s veřejností, šíří informace, politicky se angažuje, jedná s institucemi, organizuje aktivity a zasazuje se o naplnění svých cílů a požadavků, jimiž jsou například:

1) odtajnění dosud utajovaných skutečností týkajících se UFO a kontaktu s mimozemskými civilizacemi,

2) oficiální uznání existence kontaktů s mimozemskými civilizacemi, veřejná parlamentní slyšení se svědky,

3) odevzdání mimozemské agendy a rozhodovací moci pod kontrolu občanů a veřejnosti,

4) umožnění navázání kontaktů s vesmírnými civilizacemi, včetně prosazení příslušné legislativy,

5) využívání dosud skrývaných technologií a zdrojů energie,

6) zastavení militarizace vesmíru a další.

Politický aktivismus v exopolitice se prolíná s teoretickou prací a nejdou od sebe vždy oddělit – skoro všichni představitelé exopolitiky se pohybují v obou úrovních – praktické i teoretické. Více k aktivismu tíhnou například Steven Greer a Stephen Bassett. Více teoretičtí jsou M. Salla a A. Webre.

Zde se budeme věnovat více teoretické exopolitice v podání Michaela Sally.

Shrnuto, hlavní předměty zájmu exopolitiky jsou lidé, společnost, politika, bezpečnost – v souvislosti s mimozemskou existencí. Její zájem ale zahrnuje i mnoho dalších oblastí, které zkoumají podobory exopolitiky jako exobiologie, exoreligionistika, nebo exohistorie. Do oblasti zájmu spadá také studium mimozemských technologií a nových zdrojů energie.

1.3 Politika a bezpečnost
Jak souvisí vliv mimozemských civilizací s politikou a bezpečností?

Zaprvé – o UFO se celá desetiletí zajímaly armády řady zemí. S jistotou to víme o těch, které samy své příslušné archívy odtajnily, jimiž do současné doby jsou: Velká Británie, Brazílie, Francie, Irsko, Dánsko, Kanada, Nový Zéland a částečně i další země.

Co se týče USA, je známo, že zde bylo v minulosti provedeno několik odborných studií o UFO /4/, nějaké dokumenty odtajnila FBI a NSA, celkově je však tato země vůči tématu mimozemských civilizací postavena negativně. Přitom panuje silné podezření z toho, že vláda USA již dlouho zná skutečný stav věcí, udržuje kontakty s mimozemšťany a všechny tyto záležitosti aktivně utajuje. Tuto teorii potvrzují lidé jako P. Corso, P. Schneider, R. Dean, C. Stone, R. Lazar, M.W. Cooper a další.

S tím souvisí druhý bod – realita UFO ovlivňuje některé vlády států světa, přičemž nejvíce podezření je u vlády USA.

Pokud je zatajování mimozemské skutečnosti pravdivé, a dochází zde k jednostrannému využívání poznatků, technologií, vlivu bez vědomí občanů, jedná se o vážné ohrožení demokracie a svobody lidí. Můžeme se jen dohadovat, jak je politika Spojených států ovlivňována skutečností utajování mimozemské aktivity, konkrétně například zahraniční politika, nebo zpravodajské aktivity. Salla například naznačuje, že válka v Iráku mohla mít i mimozemský podtext /5/, což by představovalo vážný vliv mimozemské přítomnosti na mezinárodní politiku a bezpečnost.

A zatřetí – samotná UFO, jak je patrné z řady pozorování, jeví zájem o vojenská zařízení, techniku, a to zejména rakety a jaderný arzenál /6/. Vojenský aspekt UFO je jednoznačný, když dochází k narušení vzdušného prostoru neznámým objektem, který může být potenciální hrozbou, a pohybuje se třeba nad hlavním městem země nebo nad tajnými základnami. Nepřátelské úmysly UFO se nikdy nepotvrdily, přesto někdy zůstávají například překážkou letovému provozu.

1.4 Definice
Definujme tedy exopolitiku jako vědní obor.
Nejdříve se podívejme na význam slova „exopolitika“. Samotné slovo je složené z předpony „exo-„, neboli „vnější“, v tomto případě znamenající „mimozemská“, a slova „politika“. Klíčové pojmy jsou zde „politika“ a „mimozemšťané“.
Definice by tedy mohla znít: „Studium vlivu mimozemské přítomnosti na politiku a bezpečnost“.

Salla definuje následovně:

„Exopolitika je studium klíčových politických hráčů, institucí a procesů spojených s jevem UFO a mimozemskou hypotézou“ /7/.

Webre, který je futurolog a vizionář, ji definuje:

„Exopolitika je studium politických procesů a vládnutí ve vesmírném společenství“ /8/.

Obecně můžeme říct, že exopolitika se zabývá vlivem mimozemské přítomnosti na lidskou společnost. Nebo jinak – politickými aspekty fenoménu UFO.

1.5 Metody a data
Exopolitika využívá metody ostatních vědeckých oborů. Zároveň se však nebojí pracovat i s některými informacemi získanými metodami nepovažovanými v současnosti za vědecké. Může se jednat o informace získané skrze tzv. channeling, remote-viewing, intuitivní poznávání, výpovědi ve stavu hypnózy a další podobné.
Poznatky a studijní materiál exopolitičtí badatelé získávají obecně z různých zdrojů, geograficky zejména z prostředí Spojených států amerických. Mnoho dat poskytují ufologové a ufologické organizace, např. zápisy pozorování, fotografie. Dalším významným zdrojem jsou dokumenty pocházející jak z oficiálních míst – historické dokumenty, odtajněné spisy, archivy a složky, memoranda, dopisy, korespondence s úřady – tak různé tajné, ilegálně vynesené nebo jinak získané materiály.

Jedním z nejvýznamnějších zdrojů jsou osobní svědectví a výpovědi svědků, včetně tzv. „whistleblowers“ – informátorů, účastníků tajných projektů, lidí z významných míst, armády, ale též hodnověrných kontaktérů a médií. Zvláštním případem jsou výpovědi obětí únosů, někdy ve stavu hypnózy nebo pod lékařským dohledem.

V současné době nesmírně rozsáhlý je zdroj poznatků z knih různých autorů různých zaměření od populárně-fantastických, konspiračních až po vědecké. Tato sekundární literatura čítající tisíce publikací představuje dostačující materiálovou základnu pro jakékoliv další studium. Nutností je zde vhodně rozlišovat hodnověrné skutečnosti od fikce, což je také úkolem každého badatele.

Akademických článků na téma mimozemšťanů je stále minimum, příchod a přijetí exopolitiky do společenských věd však může tuto bilanci změnit. Zatím jmenujme jediný, avšak kvalitní článek od známých sociologů A. Wendta a R. Duvalla „Sovereignty and the UFO“ uveřejněný v časopise „Political theory“ v roce 2008. Téma UFO je v něm nahlíženo z pohledu sociologických teorií, přitom v celku odpovídající paradigmatu exopolitiky. Jediné, v čem se autoři mýlí, je, že se vlády nezajímají o UFO, což vyvrací nedávno odtajněné archivy řady zemí a informace z dalších zdrojů.

1.6 Představitelé a pracoviště
Zatím neexistuje exopolitická fakulta či katedra na vysoké škole, ani pracoviště na akademické půdě. Exopolitika se rozvíjí v laické sféře občanské společnosti a tvoří ji jednotliví badatelé a organizace. Existuje i celosvětová exopolitická síť zahrnující badatele a organizace z asi dvaceti zemí, poskytující platformu pro komunikaci a vzájemnou podporu.

Vedoucí zemí ve všech směrech jsou celkově Spojené státy. Nejvýznamější organizace exopolitiky se nacházejí zde a patří mezi ně Sallův „Exopolitický institut“, založený v roce 2005, „PRG-Paradigm Research Group“ S. Bassetta, „Projekt Disclosure“, „Projekt Orion“ a „CSETI“ Stevena Greera. Hlavním odborným časopisem je „Exopolitics Journal“ vydávaný Sallou.
Z celé řady badatelů a aktivistů (kromě již zmiňovaných) mohou být jmenováni například Paola Harris, Paul Hellyer, Ed Komarek, Robert Fleischer (Německo), nebo Nick Pope (Británie).

1.7 Závěr: Exopolitika jako vědní disciplína
Myslím, že v dnešní pokročilé době již pominuly důvody, proč studium mimozemských vlivů na společnost odsouvat stranou mimo zájem akademické veřejnosti, a exopolitika tak může v blízké budoucnosti být začleněna do společenských věd a univerzitního života. Jistě si zaslouží seriózní bádání, proč tedy nepodrobit toto téma veřejné debatě, včetně kritiky, která prokáže jeho životaschopnost.

Exopolitika sice má hlavní těžiště v USA, nic však nebrání tomu, aby byla Česká či Slovenská republika průkopníkem v tomto do budoucna tolik významném poli. Její interdisciplinarita bude vyžadovat široké znalosti v oblasti společenských věd, fyziky a historie výzkumu jevů UFO, stejně jako otevřenou mysl a určitou spirituální vyspělost. Svým uvedením do seriózní vědy otevře dveře novým možnostem, vzniku nových polí studia, a nepochybně obohatí dosavadní obory novou inspirací. Ve spojení s diplomací se například můžeme v budoucnu dočkat nového rozměru této profese – galaktické diplomacie – s níž nyní teoreticky seznamuje Salla ve své poslední knize, jednou se však může stát denodenní realitou.

(c) Ing. Ladislav Zelinka – 10.2. 2014

Poznámky:
1 HARRIS, P. L. Exopolitics: All The Above. AuthorHouse, 2009.
HARRIS, P. L. Exopolitics: How Does One Speak To A Ball Of Light? AuthorHouse, 2007.
SALLA, M. Exopolitics: Political Implications of the Extraterrestrial Presence. Dandelion Books, 2004.
SALLA, M. Exposing U.S. Government Policies on Extraterrestrial Life: The Challenge of Exopolitics. Exopolitics Institute, 2009.
SALLA, M. Galactic Diplomacy: Getting to YES with ET. Exopolitics I nstitute, 2013.
WEBRE, L. A. Exopolitics: Politics, Government, and Law In the Universe. UniverseBooks.com, 2005.
2 SALLA. Tajné projekty UFO.
3 SALLA, M. Exopolitics: Discipline of choice for public policy issues. World Affairs, 2008, sv. 1, č. 2, s.125.
4 Project Bluebook, Condon Report.
5 SALLA, M. An Exopolitical Perspective on the Preemptive War against Iraq. Exopolitics, 2003, www.exopolitics.org.
6 například viz: STONEHILL. Sovětská akta UFO.
7 SALLA. The History of Exopolitics, s. 1.
8 WEBRE, L. A. Exopolitics: Politics, Government, and Law In the Universe.

Více také zde:

https://www.exopolitika.cz/nova-ceska-kniha-o-exopolitice-od-badatele-ladislava-zelinky/2228

Loading 1 comment...