BKP: Kontinentální synodální cesta kontra Kristova cesta spásy /1. část: Odůvodnění/

Toto video je možné zhlédnout i zde: https://kristova-cesta.wistia.com/medias/za1fnnz8p7
https://ugetube.com/watch/BoO1El56wOPSFXH
https://cos.tv/videos/play/42725666037208064
https://www.bitchute.com/video/IxtlbY5aOwqV/

https://vkpatriarhat.org/cz/?p=49789
https://bcp-video.org/cz/kontra/

Odebírat aktuální informace od BKP https://bit.ly/3BhmCoT

V Praze proběhlo ve dnech 5. až 12. února 2023 tzv. kontinentální shromáždění synodální cesty. Mnozí účastníci, jak sami přiznali, vlastně ani neví, co synodální cesta je. Přesto na ni pějí ódy a hovoří o ní v superlativech a s velkým entusiasmem. Na kontinentální shromáždění v Praze se ale plně vztahuje Hospodinovo slovo řečené skrze proroka Izaiáše: „Žvást na žvást, žvást na žvást, tlach na tlach, tlach na tlach, trošku sem, trošku tam.“ (Iz 28,10) A prorok Izaiáš to rozvádí ještě podrobněji: „Také tito blouzní z vína, po opojném nápoji se potácejí: kněz i prorok... Všechny stoly jsou plné zvratků, samý výkal, místa čistého není... Stále jenom: žvást na žvást, žvást na žvást, tlach na tlach, tlach na tlach, trošku sem, trošku tam... Proto slyšte slovo Hospodinovo, chvastouni, vládnoucí nad tímto lidem...! Říkáte: ‚Uzavřeli jsme smlouvu se smrtí a sjednali jsme úmluvu s peklem. Příval pomsty, i když bude přicházet, nepřijde na nás, vždyť jsme si svým útočištěm učinili lež a skryli jsme se v klamu.‘“ (viz Iz 28,7-15)
Pokud by ale zůstalo jen u teorií žvást na žvást, tlach na tlach, mohli bychom mávnout rukou, jenže tento tlach a žvást skrývá zašifrovaný proces přechodu církve do anticírkve New Age – do synagogy satanovy. Tam už budou Boží zákony plně nahrazeny amorálními zločiny LGBTQ, za které Bůh trestá jak časným, tak věčným ohněm (Juda 7, 2Pt 2,6). Bergogliova synodální cesta je dovršením realizace aggiornamenta s duchem tohoto světa II. vatikánského koncilu.
Po celou historii až do II. vatikána církev zachovávala ortodoxii, která ji chránila před herezemi. Zároveň měla i ortopraxi spojenou se zachováváním Božích zákonů a přikázání. Ortodoxie i ortopraxe byly postaveny na Písmu svatém a Tradici, a to jak apoštolské, tak i na tradici církevních otců, mučedníků a svatých. Koncil (1962-65) způsobil zlom. Akceptoval herezi modernismu a po koncilu tato hereze ovládla všechny teologické školy. Ortopraxe tím byla postupně paralyzována. Proces sebezničení nyní vrcholí v Bergogliově synodální cestě.
Co je nutno učinit, aby se církev mohla vrátit na bezpečnou cestu spásy, cestu následování Krista? Je nutno obnovit ortodoxii. Nejprve je proto třeba nazvat herezi modernismu s duchem historicko-kritické metody herezí. Rovněž II. vatikánský koncil je nutno nazvat tím, čím byl, tedy heretickým. Také pseudopapeže Bergoglia je třeba nazvat tím, kým je – církevním podvodníkem a heretikem.
Jak praktikovat ortopraxi? Nejprve si musíme uvědomit negativní vlivy současnosti, které brání spasitelné cestě následování Krista. Jde o silný vliv ducha světa na církev i na jednotlivé věřící. Tento duch se protiví Duchu Božímu, Duchu pravdy. Dnes duch světa prosazuje všechny formy nemorálnosti LGBTQ skrze genderovou ideologii. Křesťan je manipulován duchem světa, především skrze sociální sítě na smartphonech, kterým věnuje denně několik hodin času. Pokud dnes jde po této široké cestě do záhuby, nemá už ani spasitelný strach. Synodální cesta mu totiž všechno schválí a posvětí. Bůh skrze proroka i dnes praví: „Těžkou ránu mého lidu léčí lehkovážnými slovy: ‚Pokoj, pokoj!‘ Ale žádný pokoj není. Zastyděli se, že páchali ohavnosti? Ne, ti se nestydí, neznají zahanbení. Proto padnou s padajícími, klopýtnou v čase, kdy je budu trestat, praví Hospodin.“ (Jer 6,14-15)
A dále skrze proroka volá: „Běda těm, kteří táhnou nepravost za provazy marnosti, a jako provazem u vozu hřích... Běda těm, kdo říkají zlu dobro a dobru zlo, kdo vydávají tmu za světlo a světlo za tmu, kdo vydávají hořké za sladké a sladké za hořké! ... Odvrhli zákon Hospodina zástupů a řečí Svatého, Boha Izraele, pohrdli.“ (Iz 5,18-24)
Synoda o synodalitě vůbec neřeší nejpodstatnější otázku, a to spásu duše. Proto dnes před každým křesťanem stojí životní volba – buď synodální cesta, která vede k záhubě duše v pekle, anebo Cesta, kterou je Kristus. Ta je spojena s modlitbou, pokáním a zachováváním Božích přikázání. Každý se dnes musí rozhodnout. Pokud chce zachránit svou duši, musí učinit radikální krok, a to je obrácení a pokání. Musí se oddělit od falešné Bergogliovy synodální cesty i od falešného papeže. To je zároveň nutný krok pro obnovu pravověrného učení – ortodoxie. Pak musí vstoupit na Kristovu cestu následování – to je ortopraxe.
Díky svatému papeži Piu X. za odsouzení hereze modernismu i za to, že usiloval o obnovení všech věřících v Kristu. Obnovení ortopraxe vytýčil už začátkem minulého století. Byla spojena s úctou k Božskému Srdci Páně, s prvními pátky, s modlitbou růžence, s úctou ke Kristu Králi. Vzpomeňme na mučedníky v Mexiku, kteří umírali se slovy: „¡Viva Cristo Rey!“ „Ať žije Kristus Král!“
I dnes je možno oživit ortopraxi, ale bude to vyžadovat ještě radikálnější kroky než v minulosti, a to zejména v modlitebním životě každého věřícího.
V druhé části je stručně shrnuta vyzkoušená ortopraxe pro podmínky současnosti.